Prudký růst cen bydlení v Česku zachytil i Eurostat. Po Maďarsku zdražuje nejrychleji

Ondřej Neufus Ondřej Neufus
Aktualizováno 10. 7. 2019 16:56
Podle aktuálních údajů z Eurostatu v Česku v prvním čtvrtletí meziročně zdražily nemovitosti o 9,4 procenta. Vyšší růst zaznamenalo jenom Maďarsko, kde zdražení dosáhlo 11,3 procenta.
Pro mladé rodiny s dětmi přestává být bydlení v Česku dostupné. Ceny nemovitostí podle Eurostatu klesají pouze v Itálii.
Pro mladé rodiny s dětmi přestává být bydlení v Česku dostupné. Ceny nemovitostí podle Eurostatu klesají pouze v Itálii. | Foto: Economia

Na třetím místě pomyslného žebříčku skončilo Portugalsko s 9,2 procenta. Naopak v Itálii, v jediné zemi, kde ceny klesaly, podle Eurostatu nemovitosti zlevnily o osm desetin procenta. Průměr pro celou Evropskou unii je čtyřprocentní růst.

"Rychle rostoucí ceny nemovitostí v Česku představují stále tíživější nejen ekonomický, ale i sociální problém. Například pro mladé rodiny s dětmi přestává být bydlení dostupné, což se může projevit třeba i trvaleji nižší mírou porodnosti, a tedy i rychlejším postupem procesu populačního stárnutí s nepříznivým dopadem do systému veřejné zdravotní péče a systému důchodového," vysvětluje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Oproti poslednímu kvartálu loňského roku rostly v prvních třech měsících ceny bydlení v Česku o 1,7 procenta. V Maďarsku to bylo 3,7 procenta a v Portugalsku 3,6 procenta. Naopak na Maltě v porovnání s posledním kvartálem roku 2018 ceny klesly o 4,2 procenta. Levněji než na konci loňského roku šlo koupit nemovitost také ve Velké Británii (o 1,3 procenta), Irsku (jedno procento), či Německu (0,3 procenta).

"Hlavním důvodem rychlého růstu cen nemovitostí v Česku je nepružná legislativa, zejména dlouhá povolovací řízení ve stavebnictví, která brání nabídkové straně, například developerům, pružně reagovat na zvýšenou poptávku. Ta je nyní v Česku zvýšená z důvodu silného růstu reálných mezd a vysoce příznivé situace na trhu práce a obecně díky prosperitě české ekonomiky," dodává Kovanda.

Země Změna
Maďarsko 11,3 procenta
Česko 9,4 procenta
Portugalsko 9,2 procenta
Slovinsko 8,4 procenta
Nizozemsko 8,2 procenta
Polsko 8,1 procenta
Chorvatsko 7,4 procenta
Bulharsko 7,3 procenta
Lotyšsko 7,1 procenta
Lucembursko 6,9 procenta
Španělsko 6,9 procenta
Litva 6,8 procenta
Malta 6,5 procenta
Estonsko 5,9 procenta
Slovensko 5,7 procenta
Německo 5,0 procenta
Irsko 4,4 procenta
Kypr 4,3 procenta
Rakousko 4,2 procenta
Belgie 3,6 procenta
Rumunsko 3,3 procenta
Francie 2,9 procenta
Dánsko 1,9 procenta
Švédsko 1,5 procenta
Velká Británie 1,5 procenta
Finsko 0,7 procenta
Itálie -0,8 procenta
Řecko údaje nejsou k dispozici

S ním souhlasí i odborník na finanční trhy z ČSOB Petr Dufek. "Pokud se nepřikloníme ke scénáři nějaké prudké přicházející recese, tak lze předpokládat, že se růst cen nemovitostí hned tak nezastaví. Mohl by být nicméně přece jen pomalejší než doposud, avšak v tuto chvíli je velmi těžké odhadovat, jak moc atraktivní bude český trh pro zahraniční investory i nadále," odhaduje.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy