reklama
 
 

Úvěry podraží, koruna zpevní. Centrální banka se rozhodla opět zvýšit úrokové sazby

Aktualizováno 2. 5. 2019 14:35
Jiří Rusnok | Video: ČNB
Bankovní rada České národní banky se opět po několika měsících rozhodla zvýšit úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na dvě procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Jde o první zvýšení sazeb od loňského listopadu. Základní úroková sazba je nyní na nejvyšší hodnotě za posledních deset let.

Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků hlavně vývoj tuzemské ekonomiky. V prvním čtvrtletí totiž rostla inflace nad odhady ČNB a kurz koruny je slabší, než předpokládala ČNB v únorové prognóze. Navíc nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, které byly hlavním argumentem pro dosavadní nezvyšování sazeb, byly mírně utlumeny odkladem brexitu.

"Hlavní příčinou dnešního rozhodnutí ČNB je pravděpodobně vyšší inflace v kombinaci s méně posilujícím kurzem koruny ve srovnání s očekáváním centrální banky. Naopak pro ponechání sazeb na současné úrovni spíše hovořil pokračující nejistý vývoj v zahraničí, zejména průmyslu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

ČNB podle něj nyní zvolí vyčkávací taktiku, dokud se výrazněji nezlepší signály přicházející ze zahraničí. "Samotná inflace by měla začít od května postupně zpomalovat a neměla by tak být argumentem pro další zvyšování sazeb," dodal.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na tři procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na jedno procento.

"Trh není rozhodnutím centrální banky překvapen, neboť většinově čekal, že ČNB sazby zvýší. Většina analytiků oslavených agenturou Bloomberg měla za to, že dojde ke zvýšení základní sazby na úroveň právě dvou procent. Od zítřka tak bude rozpětí mezi základním úročením korunových aktiv a základním úročením aktiv eurových odpovídat dvěma procentním bodů. Vyšší toto rozpětí bylo naposledy začátkem února roku 2000, kdy dosahovalo 2,25 procentního bodu," říká hlavní ekonom Czech fund Lukáš Kovanda.

Podle něj může za jistých okolností takto velké rozpětí vyvolat až nežádoucí posilování koruny vůči euru, což zatím ale není hlavní scénář dalšího očekávaného vývoje. Koruna bude prý spíše mírně oslabovat. Příští rok v létě by se mělo euro dle konsensu trhu prodávat za zhruba 26 korun.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Tisková konference po jednání rady začne ve čtvrt na tři odpoledne, guvernér ČNB Jiří Rusnok na ní oznámí důvody dnešního rozhodnutí a představí novou makroekonomickou prognózu.

Důvěra v růst české ekonomiky klesá

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,5 procenta a pro příští rok na 2,8 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta.

Zároveň banka v nové prognóze očekává slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,3 koruny za euro a příští rok koruna posílí na průměrných 24,7 koruny za euro. V předchozí únorové prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25 korun za euro a příští rok 24,2 koruny.

V případě inflace ČNB odhad pro druhé čtvrtletí příštího roku zvýšila na dvě procenta. V únoru počítala s 1,9 procenta. Pro třetí čtvrtletí 2020 odhad banka ponechala na dvou procentech.

autor: ČTK | 2. 5. 2019 13:08

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama