Česká pošta bude mít novou centrálu ve Vysočanech, sídlo v Jindřišské z většiny prodá

ČTK ČTK
11. 6. 2021 19:35
Česká pošta chce prodat většinu svého sídla v centru Prahy a postavit novou centrálu v pražských Vysočanech. Serveru Seznam Zprávy to řekl generální ředitel České pošty Roman Knap. Z nynější centrály v Jindřišské ulici v Praze 1 si pošta ponechá historickou budovu s odbavovací halou. Konkrétní rozvržení částí určených k prodeji pošta teprve chystá, studie má být podle serveru hotova do konce roku.
Pobočka České pošty v Jindřišské ulici
Pobočka České pošty v Jindřišské ulici | Foto: Libor Fojtík

Důvodem prodeje větší části nynějšího sídla jsou podle Knapa hlavně úspory. "Je to velká a drahá budova v centru města. S obrovsky drahým pozemkem a provozem. Jen udržování budovy v chodu stojí 40 milionů korun ročně," řekl serveru.

Nová centrála pošty má vzniknout v pražských Vysočanech, kde pošta podle serveru vlastní pozemek u Poděbradské ulice. "Městská část Praha 9 připravuje v současné době smluvní vztah, který by definoval role České pošty a Prahy 9 v daném území, a došlo tak ke vzájemné synergii projektů," řekla serveru mluvčí radnice Prahy 9 Marie Kurková. Kromě pošty totiž podle serveru chystají další projekty podél Poděbradské ulice také soukromí developeři.

Do vysočanské centrály by se přesunuli úředníci ze sídla v Jindřišské ulici i dalších budov pošty. Celkem má ve Vysočanech pracovat až 2000 zaměstnanců pošty. "Do konce roku bychom měli vědět, kolik to bude stát," doplnil Knap.

V roce 2019 uvedl pražský magistrát, že jedná s Českou poštou o možném odkupu jejího sídla v Jindřišské ulici. Pošta ale následně prohlásila, že budova není k prodeji. Už tehdy ale Knap mluvil o přestěhování administrativy pošty do jedné centrály na jiném místě. V roce 2019 Knap jako místo pro novou centrálu zmiňoval pražské Malešice.

Česká pošta plánuje podle Seznam Zpráv prodat také budovu bývalé celní pošty v Plzeňské ulici v Praze a další své budovy v jiných regionech. Loni prodala areál bývalého kláštera svatého Gabriela v Praze 5 za 353 milionů korun. Z prodeje zbytného majetku chce Česká pošta inkasovat miliardy korun, píše server. Česká pošta loni kvůli pandemii koronaviru prohloubila ztrátu o jednu miliardu na 1,382 miliardy korun. Letos se chce podnik vrátit k zisku, řekl v dubnu mluvčí pošty Matyáš Vitík.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy