Cenová mapa bydlení: Zlevnění se nekoná, byty "na investici" zůstávají často prázdné

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
26. 11. 2021 6:12
Průměrné ceny nových bytů v Praze se vyšplhaly ve třetím kvartále na 137 518 korun za metr čtvereční. Nejdražší částí metropole je Praha 2, cena tu přesáhla 177 tisíc korun. Ukázala to analýza developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Reality, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Zdražovaní je hnáno zejména oblibou "bytů na investici". Ty jsou přitom nadhodnoceny až o 30 procent.
Foto: Aktuálně.cz podle dat Central Group

Prodejní ceny bytů v Praze vzrostly ve třetím čtvrtletí podle údajů developerů téměř o patnáct procent, když se vyšplhaly v průměru na 137 518 korun za metr čtvereční. Průměrná nabídková cena bytu se pohybovala na 9,2 milionu korun, ve stejném období loňského roku činila 7,6 milionu korun.

Za nejvyšší ceny se nabízely byty na Praze 2 (přes 177 tisíc korun za metr čtvereční), za nejnižší na Praze 9, která zůstává jedinou čtvrtí s nabídkovou cenou pod 130 tisíc korun za metr čtvereční. Následovala Praha 10 (přes 130 tisíc korun za metr čtvereční).

Pouze v těchto dvou městských obvodech se ceny drží pod pražským prodejním průměrem. Podle developerů je to i díky tomu, že Praha 9 a 10 zažívají největší stavební rozvoj. Úřady tu povolily výstavbu nejvíce bytů za poslední roky a přes 40 procent všech bytů v metropoli, které stavaři dokončili v poslední dekádě, vyrostlo právě tam. 

Jediným obvodem, kde meziročně poklesla nabídková cena za metr čtvereční, je Praha 1 (165 tisíc korun za metr čtvereční). Současně šlo ale o druhou nejvyšší nabídkovou cenu. V centru se však nacházelo pouze dvanáct volných bytů v nabídce, tedy nejméně ze všech městských obvodů. Developeři tu také prodali tradičně nejméně bytů, pouze osm.

"Situaci s novými byty v úplném centru Prahy ovlivňuje minimální výstavba, a tedy jejich nízký počet v nabídce, respektive nízký počet prodaných bytů. Tedy i jeden byt může průměr výrazně ovlivnit. Proto se ze statistiky nedá usuzovat, že by ceny v centru opravdu výrazně klesaly," uvedla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.

Prodejní cena bytů na Praze 1 činila ve třetím kvartálu 166 802 korun za metr čtvereční, nemovitosti se zde tedy prodávaly nejdráž.

Nejvíce bytů našlo kupce na Praze 4

Ve všech pražských obvodech cena přesáhla 115 tisíc korun za metr čtvereční. Nejvyšší meziroční růst evidovala Praha 4, kde ceny poskočily o téměř 23 procent na 127 303 korun za metr čtvereční.

Lidé dlouhodobě kupují nejvíce bytů na Praze 5. V třetím kvartálu se tady ale prodalo pouze 175 bytů, prvenství slavila nejlidnatější městská část Praha 4 a po ní Praha 9.

Foto: Aktuálně.cz podle dat Central Group

Z dat developerských společností Central Group, Trigema a Skanska Reality také vyplynulo, že v celé Praze si zájemci v třetím čtvrtletí mohli vybírat pouze z 2750 nových bytů. Jde o zhruba poloviční počet bytů volných ve stejném období loňského roku. Zároveň to ale znamená, že tisíce nově postavených bytů zejí v Praze prázdnotou a firmy nic nenutí snižovat jejich ceny, protože sází na setrvalý růst cen bydlení.

Na přehřátý trh s bydlením už reagovala i Česká národní banka. Vedle pravidelného zvyšování sazeb, které postupně zdražují zájemcům hypotéky, totiž ve čtvrtek současně omezila i jejich dostupnost. Schválila totiž znovuzavedení úvěrových limitů na hypoteční úvěry, které zrušila na jaře minulého roku kvůli pandemii koronaviru. Podle některých ekonomů jde o záchrannou brzdu v době stoupající inflace. Zároveň tak ale řada lidí bude muset na hypotéku, a tedy na vlastní bydlení zapomenout.

Centrální banka zároveň uvedla, že důvodem pro zpřísnění limitů byl i fakt, že ceny investičních bytů v Česku byly podle ní ve druhém čtvrtletí nadhodnoceny o více než 30 procent, ostatní byty pak o téměř 25 procent. 

Skupování desítek investičních bytů

Podle poradenské společnosti Deloitte se počátkem loňského července v Praze nabízelo 6179 nových bytů za celkem 47,5 miliardy korun. Letos ve stejné době se jednalo už jen o 3543 jednotek dohromady za 29,2 miliardy korun.

Za omezenou nabídkou nových bytů a jejich rostoucí cenou stojí podle analytiků hlavně pokračující boom nakupování "bytů na investici". 

Lidé se investicí do nemovitostí často snaží chránit své úspory před sílící inflací. Řada expertů ale současně skupování bytů za účelem investice kritizuje, protože v něm spatřuje jednu z hlavních příčin nedostupnosti bydlení. Investiční byty navíc často zůstávají prázdné. "Blokování" těchto bytů pak vede k dalšímu přehřívání trhu a pokračujícímu růstu cen pro "běžné zájemce". 

"Investiční byty nezřídka zůstávají prázdné. Jejich majitelé totiž sázejí na vzestup kapitálové hodnoty, nikoliv na výnosy z pronájmu," uvádí expertka na bydlení Zuzana Chudoba ze společnosti BTR Consulting. 

Podle ní si skupování investičních nemovitostí oblíbili i takzvaní institucionální investoři, tedy velké organizace či firmy, které si koupí třeba rovnou "balík" několika desítek bytů. 

Za normálních okolností by majitelé investiční byty nabízeli k pronájmu. Podle speciálního ukazatele UniCredit Bank však výhodnost investic do rezidenčních nemovitostí dál klesá, například v září čistý výnos z nájemného v Česku činil 1,65 procenta. Pro řadu z nich je tak jednodušší nechat byly prostě prázdné a čekat, až se jejich tržní hodnota zvýší.

Developeři i analytici také dlouhodobě kritizují pomalou bytovou výstavbu. Například podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka ale aktuálně existuje dostatek projektů s vydanými stavebními povoleními. "Úzké hrdlo se však nachází na straně stavařů, kteří nestíhají realizovat povolené stavby za plánované rozpočty," míní Křeček.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 44 minutami

Vdova po kancléři Kohlovi nezdědí jeho milionové odškodnění za knihu

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Jádrem sporu je kniha s názvem Vermächtnis: Die Kohl-Protokolle (Odkaz: Kohlovy protokoly) z roku 2014, v níž autoři Heribert Schwan a Tilman Jens použili neautorizované citáty bývalého předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouholetého kancléře, který vládl v letech 1982 až 1998. Kohl těsně před smrtí vysoudil odškodné, verdikt ale nikdy nenabyl právní moci. Ve sporu po Kohlově úmrtí pokračovala vdova, která usilovala o dědický nárok na odškodné.

"Předpoklad vrchního zemského soudu, že nárok na odškodné kvůli porušení osobních práv se v zásadě nedědí a že nárok zanikl úmrtím předchozího žalobce, je správný," uvedl ve zdůvodnění verdiktu Spolkový soudní dvůr. Ten také konstatoval, že odškodnění mělo být zadostiučiněním pro samotného Kohla, což již nelze po jeho smrti naplnit. A protože původní verdikt nebyl pravomocný, nestal se nárok součástí dědictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy