Cena za obří půjčky. Řecko přichází o mladé vysokoškoláky

Tereza Holanová Tereza Holanová
26. 2. 2015 17:56
Podle odhadů expertů opustilo zemi v posledních letech 160 až 200 tisíc mladých vysokoškoláků. Peníze přitom nebyly hlavní důvod.
Řekové. Ilustrační snímek
Řekové. Ilustrační snímek | Foto: Reuters

Atény - Řecku nehrozí jen odchod z eurozóny a bankrot kvůli tomu, že nebude schopné splácet dluhy. Pět let úsporných škrtů se projevuje také úprkem mladých vzdělaných lidí, kterým je méně než 35 let, do zahraničí.

Za posledních pět let jich podle průzkumu, který vypracoval profesor University of Macedonia v Soluni Lois Labrianidis, odešlo do ciziny 160 až 180 tisíc, polovina těchto emigrantů přitom měla doktorský titul.

"Je to zde opravdu vážný problém. Řada mých známých odešla studovat magisterský program do zahraničí, přestože jsou naše univerzity vážně kvalitní. Lidi ale věří, že tak pro ně bude snazší zůstat v cizině," říká pro online deník Aktuálně.cz řecká studentka práv Konstantia Natsiou. Do zahraničí se podle ní stěhují hlavně studenti či absolventi medicíny a ekonomických škol.

S podobnými postřehy se setkal i Labrianidis. "Nemohl jsem v Řecku rok a půl najít práci. Pokud jsem narazil na volnou pozici, tak jsem na ni měl zbytečně vysokou kvalifikaci a nebyla tam žádná příležitost růstu. Kvůli nízkému platu jsem navíc musel žít dál s rodiči," cituje třicetiletého muže, který nyní dělá v poradenské společnosti v Londýně.

Studie "Creating Jobs for Youth in Greece", jejímž autorem je mezinárodní organizace Endeavor Greece, je dokonce ještě pesimističtější. Za posledních pět let podle ní odešlo ze země 200 tisíc mladých lidí do 35 let. Vzhledem k tomu, že má země zhruba 10,8 milionu obyvatel, by tak šlo o téměř dvě procenta populace.

Přímo řecké statistické úřady data o migraci mladých nevedou, doplňuje organizace European Journalism Observatory.

Cena za záchranu? Propouštění

Mladí Řekové odchodem ze země nereagují jen na všeobecný pesimismus, který pramení z toho, že země už od počátku roku 2010 balancuje na hraně bankrotu.

Hlavním důvodem je více než padesátiprocentní nezaměstnanost v jejich věkové skupině. Za tu může pokles spotřeby i investic, které souvisejí jak s pádem ekonomiky do recese, tak s úspornými škrty. Ty musí řecká vláda provádět, aby získala potřebné půjčky na splátku dluhů.

Kromě toho došlo v zemi k hromadnému propouštění. Například úsporný balíček v roce 2012, v rámci něhož Řecko získalo jen od zemí eurozóny přes 140 miliard eur, mezinárodní věřitelé spojili s podmínkou, aby země do konce letošního roku propustila celkem 150 tisíc státních úředníků. Spousta firem se navíc kvůli poklesu poptávky i vývozu musela rozloučit se zaměstnanci "dobrovolně".

Podle Labrianidise přišlo o práci v letech 2008 až 2013 více než 532 tisíc mladých lidí. Pro srovnání, v desetimilionovém Česku je nyní podobně vysoký celkový počet nezaměstnaných – ten v lednu činil podle Úřadu práce ČR přes 556 tisíc.

"Tento trend by mohl mít ještě katastrofálnější následky než 245 miliard, které si musela země kvůli krizi vypůjčit, nebo propad HDP o 25,9 procenta," varuje přitom Labrianidis.

Kam Řekové prchají

Nejčastěji mladí Řekové odcházejí do ostatních zemí Evropské unie, tam jich podle studie Endeavor Greece zamířilo 71 procent. Podle OECD jsou hlavními destinacemi v rámci EU Německo a Nizozemsko. Zbytek zkouší štěstí v Jižní Koreji, Austrálii, Kanadě či USA. Z měst jsou nejpopulárnější Londýn (16,9 procenta emigrantů), Brusel, (3,9 procenta), New York, Boston a Paříž.

Zároveň platí, že pro určité profese jsou některé země populárnější. Absolventi oboru finance například častěji odcházejí do Velké Británie, mladí lékaři do Německa, IT experti do Spojených států a inženýři na Blízký východ.

"Významná část těchto Řeků pracuje na univerzitách nebo v oblasti výzkumu, to je zhruba 46 procent, dalších 15 procent v mezinárodních společnostech, 10 procent v mezinárodních organizacích a pět procent v oblasti financí a bankovnictví," stojí ve studii Endeavor Greece.

Pro devět z deseti mladých lidí, kteří dostudovali (zpravidla doktorát) až v cizině, přitom platí, že se o práci v Řecku ani nezajímali – v případě absolventů řeckých univerzit tento podíl činil "jen" 47 procent.

Nejde jen o peníze

Z průzkumu Labrianidise je také patrné, že výdělek mladých lidí v cizině je vyšší, než na jaký by dosáhli doma. Zatímco řecká průměrná mzda činila podle OECD v roce 2013 39 173 eur, 44,4 procenta emigrantů si ročně vydělalo více než 40 tisíc eur, dalších 46 procent respondentů pak mělo i nad 60 tisíc euro ročně.

Jak ale vyplývá z ankety mezi těmito lidmi, vyšší výdělek není hlavní motivací. "Většina respondentů tvrdí, že důležité jsou pro ně pracovní podmínky nebo kariérní vyhlídky," tvrdí Labrianidis.

Podle Eurostatu má celkem 37,5 procenta Řeků mezi 25 až 34 lety vysokoškolské vzdělání. "Bohužel je není možné udržet v zemi, protože ekonomika se dál potápí. Jde o začarovaný kruh," tvrdí ovšem Labrianidis.

Aby se tento trend změnil, musí mladí lidé prvně vidět nějakou naději. "Pořád čekám, až se věci v Řecku dají do pořádku, abych se mohl vrátit. Do té doby je rozumné zůstat tady," říká pro CNBC Manolis Pratsinakis, který před devíti lety odešel do Nizozemska. "Lidé, které znám a kteří odešli, často mluví o tom, že se vrátí, až bude lépe," souhlasí Konstantia Natsiou.

Exodus zažívá i Pobaltí

Řecko není jedinou zemí EU, kterou v době krize zasáhl "odliv mozků". Na přelomu tisíciletí se s podobným problémem potýkaly například pobaltské země Litva a Lotyšsko.

"Znám řadu svých absolventů, kteří šli do Británie nebo do Irska a samozřejmě tam dělají něco jiného, než na co mají kvalifikaci," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz již před dvěma lety lotyšský profesor ekonomie Ivars Brīvers.

"Za posledních deset let se z Litvy, převážně za prací, odstěhovalo téměř deset procent populace. Na druhou stranu, bez volného pohybu osob v rámci EU by nezaměstnanost byla zcela jistě vyšší než současných patnáct procent," prohlásil zase Branislav Gál, který vede Obchodně-ekonomický úsek na Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu.

Z obou Pobaltských zemí obyvatelé podle OECD migrují hlavně do Německa a Velké Británie.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Nor Granerud vyhrál závod v Nižním Tagilu a vede SP skokanů

Norský skokan na lyžích Halvor Granerud vyhrál závod Světového poháru v Nižním Tagilu a po druhém triumfu v sezoně se dostal do čela průběžného pořadí seriálu. Ve vedení vystřídal vítěze úvodních dvou závodů Markuse Eisenbichlera, kterému v Rusku vůbec nevyšlo druhé kolo a z prvního místa se propadl na 28. příčku.

Až na stupně vítězů se naopak po pokaženém prvním kole prodral Nor Robert Johansson. Výkonem 142,5 m ve finále o metr překonal rekord můstku, který loni stanovil jeho krajan Johan Andre Forfang, a zlepšení o 22 metrů ho v konečném pořadí vyneslo z 25. na třetí příčku.

Čtyřiadvacetiletý Granerud předvedl vyrovnané pokusy 132,5 a 132 metrů a navázal na výhru v závěrečném závodě v Ruce. Druhý dnes skončil Rakušan Daniel Huber, jenž skočil 131 a 133 m a dokonale zastoupil kvůli koronaviru chybějící kolegy z reprezentačního áčka.

Devětadvacetiletý mistr světa Eisenbichler dnes první kolo suverénně ovládl a po skoku dlouhém 136,5 metru vedl před Granerudem o 11,1 bodu. Při finálovém pokusu ho ale rozhodil poryv větru hned za odrazovou hranou a Němec zapsal pouhých 80 metrů.

Čeští reprezentanti v Nižním Tagilu kvůli koronaviru nestartovali. Poté, co měl při předchozí zastávce v Ruce pozitivní test na covid-19 Filip Sakala, se celý tým zdržel ve Finsku v karanténě a nestihl přesun speciálem do Ruska. Po úterním přesunu domů se skokani chystají na mistrovství světa v letech na mamutím můstku ve slovinské Planici, které se uskuteční od 10. do 13. prosince.

Závod SP ve skocích na lyžích v Nižním Tagilu (Rusko):

1. Granerud (Nor.) 270,0 b. (132,5+132 m), 2. Huber (Rak.) 255,7 (131+133), 3. Johansson (Nor.) 254,1 (120,5+142,5), 4. Lackner (Rak.) 249,3 (128,5+131), 5. Paschke (Něm.) 241,6 (128+126,5), 6. Zniszczol (Pol.) 230,6 (131+122), 7. Klimov (Rus.) 230,5 (132+120,5), 8. J. Sato (Jap.) 230,2 (127,5+124), 9. Lanišek (Slovin.) 227,3 (125+123), 10. Schiffner (Rak.) 223,9 (124+123).

Průběžné pořadí SP (po 4 z 28 závodů): 1. Granerud 300, 2. Eisenbichler (Něm.) 283, 3. J. Sato 163, 4. Kubacki (Pol.) 144, 5. Geiger (Něm.) 141, 6. Huber 140.

Zdroj: ČTK
Další zprávy