Cena za Černobyl? Vědci spočítali, jak Ukrajincům klesla kvalita života

Tereza Holanová Tereza Holanová
19. 4. 2016 14:57
Podle německých expertů by běžní Ukrajinci ročně potřebovali zboží a služby za osm až 11 miliard dolarů, aby se "smazaly" následky havárie jaderné elektrárny Černobyl. Šlo by o kompenzaci za strach, stres a další psychické problémy, kterými dodnes v souvislosti s Černobylem trpí. To je více, než tamní vláda od roku 1986 dala na odstraňování kontaminace.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jiří Just

Mnichov/Kyjev - Havárie jaderné elektrárny Černobyl, k níž došlo před třiceti lety, má na Ukrajince dodnes finanční dopad. Podle ekonomů z německého Ifo Institutu a Katolické univerzity Eichstätt-Ingolstadt by průměrný obyvatel Ukrajiny potřeboval 183 až 243 dolarů (4372 až 5805 korun) ročně navíc, aby se cítil stejně šťastně jako před nehodou.

"Pokud byste dali Ukrajincům tyto peníze, tak by se jejich životní spokojenost vrátila na úroveň, na které by byla bez jaderné katastrofy," vysvětlil online deníku Aktuálně.cz Alexander Danzer, jeden z autorů studie nazvané The Long-Run Consequences of Chernobyl: Evidence on Subjective Well-Being, Mental Health and Welfare.

Zničený černobylský reaktor zakryje nový sarkofág. Je navržen tak, aby zajistil bezpečnější prostředí a dovolil konečné rozebrání stárnoucí stavby.
1:31
Zničený černobylský reaktor zakryje nový sarkofág. Je navržen tak, aby zajistil bezpečnější prostředí a dovolil konečné rozebrání stárnoucí stavby. | Video: Reuters

Vezmeme-li v potaz počet obyvatel Ukrajiny, jichž je přes 45 milionů, přišlo by takové dorovnání tamní ekonomiku na zhruba 8,3 až 11 miliard dolarů ročně (tedy 198 až 263 miliard korun). Tyto peníze by lidé potřebovali jako kompenzaci za strach, stres a další psychické problémy, kterými dodnes v souvislosti s Černobylem trpí.

"Nejde o to, že by lidé utrpěli nějakou skutečnou finanční ztrátu. Podle našich průzkumů je jejich kupní síla dokonce stále stejná, jde ale o horší kvalitu života," vysvětluje Danzer.

Celková roční částka by představovala 6,3 až 8,4 procenta ukrajinského hrubého domácího produktu (HDP). Pokud by vláda lidem chtěla tuto psychickou újmu nahradit, vyšlo by ji to dráž než samotná dekontaminace a likvidování následků jaderné havárie. Za to Kyjev dosud dává pět až sedm procent HDP ročně, uvádí studie.

Autoři přitom ze svého výzkumu "vyloučili" čtyři procenta Ukrajinců, kteří utrpěli přímou radiaci, a zjišťovali, jak katastrofa zasáhla běžnou populaci. A studovali přitom jen respondenty, kteří zažili i "dobu před Černobylem".

Vzrostla závislost na dávkách

Kromě zmíněných výdajů na likvidaci samotné havárie musí ukrajinská vláda kvůli Černobylu dlouhodobě dávat víc i na sociální dávky - část lidí totiž kvůli zdravotním následkům nemůže pracovat. Ročně jde o 0,5 až 0,6 procenta HDP.

Tyto peníze nelze považovat čistě za ztrátu, protože i jejich příjemci je někde utratí a podpoří tak místní ekonomiku. Stát ale zároveň přichází o příjmy, které by jinak vybral na daních. Podle expertů jde o 0,4 procenta ukrajinského HDP ročně.

"Tyto náklady u podobných katastrof uhradí obvykle daňoví poplatníci, bez ohledu na to, jestli jde o soukromou, nebo státní elektrárnu," shrnují autoři studie, podle nichž po černobylské havárii vzrostla závislost Ukrajinců na státní pomoci.

Další Ukrajinci se - například kvůli strachu z rakoviny - potýkají s depresí nebo stresem. Tyto problémy je opět omezují v práci, na což doplácí i celá ekonomika. Pokud jsou totiž zaměstnanci méně produktivní, tak se toho vyrobí méně a výsledkem je nižší hospodářský růst.

Z obilnice dovozcem

Ekonomickým následkům černobylské havárie se dlouhodobě věnuje i OSN. Její tehdejší generální tajemník Kofi Annan už na přelomu roku 1999 upozornil, že Ukrajina přišla kvůli kontaminaci o zemědělskou půdu.

"Některé oblasti patřily k nejúrodnějším v zemi a byly považovány za obilnici Sovětského svazu," uvedl Annan. Kvůli nukleární havárii je teď podle něj země na dovozu obilovin závislá. To ukazují i statistiky zahraničního obchodu s Evropskou unií, nejvýznamnějším obchodním partnerem Ukrajiny. V roce 2014 dovezla z Unie zemědělské výrobky za 4,3 miliardy eur, zatímco EU od ní koupila zboží jen za 1,9 miliardy eur.

Ukrajina je na tom navíc ekonomicky špatně i bez následků černobylské katastrofy. Kvůli konfliktu na východě země se od roku 2014 nachází v recesi - loni podle Mezinárodního měnového fondu klesl tamní HDP o 9,9 procenta, důvodem je mimo jiné ochromení průmyslové výroby ve válečných oblastech. Kvůli nedůvěře zahraničních investorů zároveň znehodnocuje ukrajinská hřivna a slabá měna vede ke zdražení dováženého zboží. V roce 2015 inflace činila 48,7 procenta, letos by to podle MMF mělo být 15,1 procenta.

"Nějak v sobě cítíme, že se něčeho takového bojíme, a chceme se s tím vyrovnat, proto to jedeme prozkoumat," udává jeden možný důvod, proč se do Černobylu stále vrací, fotograf a novinář Václav Vašků. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 1 hodinou

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy