Bývalá Baťova továrna v Chorvatsku ožívá. Barevné tenisky ocenil i časopis Vogue

Simone Radačičová Simone Radačičová
6. 3. 2016 19:15
Továrnu na výrobu bot na předměstí Vukovaru založil v roce 1931 český podnikatel Jan Antonín Baťa. Po druhé světové válce byla znárodněna. Podnik začal v roce 1976 vyrábět tenisky značky Startas. Ty byly populární po celé Jugoslávii. Během války v Chorvatsku byla továrna poničena. Postupně se ale firma vrací zpět na výsluní. Vsadila na pestrobarevné tenisky.
Tenisky Startas
Tenisky Startas | Foto: Startas

Vukovar - Tenisky značky Startas vyráběné ve Vukovaru kdysi nosili lidé po celé Jugoslávii. Jejich výrobu ale přerušila v 90. letech válka za nezávislost Chorvatska. Továrna, kterou postavil významný český podnikatel Jan Antonín Baťa, téměř lehla popelem, samotný Vukovar se stal jedním z největších symbolů válečného konfliktu na Balkáně. Nyní se ale tenisky Startas opět vrací na výsluní.

Pestrobarevné botky se nedávno dostaly na stránky ikonického módního časopisu Vogue. Vedení firmy se chystá dobýt americký trh. Vrátit se chce také na své tradiční trhy, kde se boty ještě před válkou prodávaly.

Továrnu na výrobu bot založil Jan Antonín Baťa v roce 1931. Na předměstí Vukovaru nechal postavit jednu z největších továren na holínky a boty na Balkáně. U ní pak vybudoval také domky pro dělníky, parky, dvě školy a nakonec i kino. Před druhou světovou válkou tamní obuvnické závody zaměstnávaly přes šest tisíc lidí.

Po válce ale socialistická Jugoslávie výrobní závod znárodnila a přejmenovala jej na "Borovo".

O mnoho let později, až v roce 1976, sjely z výrobních linek první slavné tenisky značky Startas. Původně byly navrženy pouze pro hráče ping-pongu, brzy si ale našly cestu k mladým lidem v celé Jugoslávii. "Startasice", jak se jim na Balkáně říká, lákaly na svou nízkou cenu a jednoduchost − tehdy se ještě nejčastěji vyráběly jednobarevné.

Na konci 80. let se pak celá firma výrazně rozrostla. Zaměstnávala 23 tisíc lidí a ročně vyrobila až 23 milionů párů obuvi a kolem 580 tisíc pneumatik.

Zlom přišel v 90. letech, kdy se na Balkáně rozhořel konflikt. Továrnu na populární tenisky poničilo bombardování, zničena byla i řada přilehlých budov. Proto v letech 1991 až 1997 firma musela svoji činnosti pozastavit.

Podnik Borovo výrobu bot obnovil až v roce 1998. Tehdy zaměstnal jen zlomek své někdejší pracovní síly − zhruba tisícovku lidí. Až po několika letech se firma rozhodla opět zákazníkům nabídnout své tenisky. Jejich nový vzhled dostal na starosti zkušený chorvatský designér Mauro Massarotto, který vystudoval v Itálii.

Pod jeho dohledem prošly výraznou obměnou − jsou barevnější, vzory jsou také více extravagantní než v minulosti. Při marketingu pak firma vsadila na sociální sítě. Startas díky tomu opět nacházejí svoji někdejší popularitu.

Od loňského roku jsou Startas k mání také na americkém trhu. Jejich cena začíná na 65 dolarech (1625 korun) za pár. Vedení firmy doufá, že teniskám k úspěchu ve Spojených státech přispěje také časopis Vogue. Ten nedávno růžové "startasice" s potiskem jednorožců zařadil do své kategorie zboží, které "musíte mít".

Do budoucna se Borovo hodlá vrátit na trhy v dalších zemí bývalé Jugoslávie, jako jsou Srbsko nebo Slovinsko. "Je to naše přání. Měli jsme prodejny v těchto státech, ale bohužel se prodaly," uvedl pro server BalkanInsight manažer firmy a bývalý šampion ve vodním pólu Dubravko Šimenc.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy