Velká voda ničí dům dvakrát. Už se na ni zapomnělo

Věra Tůmová
10. 8. 2012 11:20
Povodně cenu sice srazí, čas ale jejich hodnotu vrací na normál, říká expert
Také stanice metra Malostranská, ležící přímo v blízkosti Vltavy, neměla proti 1000leté povodňi sebemenší šanci.
Také stanice metra Malostranská, ležící přímo v blízkosti Vltavy, neměla proti 1000leté povodňi sebemenší šanci. | Foto: Dopravní podnik hlavního města Prahy

Praha - Nečekané přírodní živly mohou poničit nemovitost hned dvakrát. Jednou fyzicky, když vypuknou, a jednou dodatečně, když se stanovuje cena daného domu v lokalitě, kde se takový živel, jako je například povodeň či záplava, vyskytuje častěji.

"Bezprostředně po povodních v roce 2002 klesly ceny nemovitostí v zátopových oblastech až o 30 procent," popisuje tehdejší vliv vodní zkázy na ceny nemovitostí Miroslav Jonáš, jednatel společnosti M&M Reality.

Všeobecně tak během jakýchkoli povodní poptávka po lokalitách v blízkosti řek klesá. „Lidé si začali uvědomovat rizika zátopových oblastí. Dříve chtěla spousta lidí bydlet u řek, dnes už zde spíše nakupují rekreační objekty. Velké rodinné domy mají raději na kopcích a dál od vody," říká Miroslav Jonáš.

Deset let po povodních se už zapomíná…

Po povodních nebyla v zátopových oblastech poptávka po nemovitostech v podstatě žádná. Lidé se podle Jonáše těmto lokalitám jednoduše vyhýbali.

V současné době už povodně před deseti lety ale nemají podle expertů z velkých tuzemských realitních kanceláří na ceny nemovitostí prakticky žádný vliv.

„Výjimkou jsou případy místních kupujících, kteří v dané lokalitě povodně zažili. To pak bývá častý tlak na cenu. Takoví kupující obvykle usmlouvají i deset procent," poznamenává Jonáš.

Někteří lidé tak při výběru nemovitosti stále studují povodňové mapy, a pokud se jdou na nemovitost podívat, dopředu vědí, zda v dané lokalitě voda byla, nebo ne.

„Mám zkušenost z Neratovic s prodejem rodinného domu, kdy přišel pán a přesně věděl, ve kterých ulicích voda byla a ve kterých ne. Potom si vybral jeden z domů i kvůli tomu, že v ulici, v níž nemovitost stojí, nikdy voda nebyla," líčí Jonáš.

Pro většinu poptávajících nicméně zůstává dobrá dostupnost a atraktivita lokality zpravidla důležitější.

Pražané jsou v klidu

Poptávka po pražských lokalitách v povodňových zónách se však podle Jonáše příliš nezměnila. I Pražané ale povodňové mapy sledují. Zajímají je především lokality jako Holešovice, Karlín, Braník, Modřany a Radotín. „Kdo však chce byt v centru, povodňové mapy neřeší," dodává Miroslav Jonáš.

„Zájemci o investici v dané lokalitě, zejména pak v oblasti Karlína v Praze 8, která byla před lety značně zasažená povodní, obvykle již považují protipovodňová opatření za postačující," konstatuje rovněž Jaromír Smetana ze společnosti DTZ.

Do Karlína navíc tehdy prý přišla voda poměrně pomalu a lidem, kteří bydleli od prvního patra výš, bylo v podstatě jedno, že mají vytopené sklepy.

Ptejte se svého makléře

Ať je hrozba povodně pro klienta důležitá, či nikoliv, musí se o ní každopádně dozvědět. A to by měl standardně zajistit zástupce prodávající realitní kanceláře.

„Makléř je povinen upozornit zájemce na to, jaká potenciální rizika jsou s nákupem či prodejem konkrétní nemovitosti spojena. Pak už záleží jen na zvážení zájemce, zda upřednostní nemovitost s romantickým okolím a potenciálně vyšším rizikem, či zda bude hledat v jiných lokalitách," zdůrazňuje Hanuš Němeček, výkonný ředitel společnosti RE/MAX.

Zájem o informace z povodňových map ovšem stejně postupem času zaniká. Spousta lidí například spoléhá na to, že díky protipovodňovým zábranám je situace vyřešená. Ceny bytů jsou tak v záplavových oblastech mnohdy už srovnatelné s ostatními lokalitami.

 

Právě se děje

Další zprávy