Úspora na energiích je "in", pochopili developeři

Veronika Skálová Veronika Skálová
26. 10. 2011 17:30
Zájem o nízkoenergetické bydlení a pasivní domy roste, přibývá i developerských projektů
Foto: Jan Langer

Praha - Má byt nová okna, je dům zateplený, jaká je asi spotřeba energie? Stále více lidí toužících po vlastním bydlení klade tyto otázky hned poté, co se zajímá o velikost a cenu bytu.

Nízkoenergetické a pasivní bydlení má ale v Česku stále příchuť alternativního životního stylu a v nákladech na stavbu i vysokých výdajů, které se vrací na úsporách dlouhá léta. Ale i to se pomalu mění.

"Vzhledem k vývoji energetické politiky v EU nelze očekávat nižší tempo růstu cen energií ani v budoucnu, argument energetické šetrnosti tak nabývá na síle. Kombinace neměnných třicetiletých splátek hypotéky a rostoucích nákladů na energie nutí kupující přemýšlet dlouhodobě," uvedl Filip Endal, manažer pro oblast nemovitostí společnosti Deloitte.

Úsporného bydlení v bytech přibývá

To si dobře uvědomují také developeři a množí se projekty slibující energetickou úsporu či rovnou pasivnost. Kromě individuální výstavby, kde je nízkoenergetičnost či pasivita "v kurzu" již několik let, což dokazují i nízkoenergetické domky stojící v Syrovicích u Brna, či v Novém Sedleci u Prahy, pomalu přibývá i projektů bytových domů.

První pasivní bytový dům byl zkoulaudován v polovině loňského roku v jihomoravských Pohořelicích, tři nízkoenergetické bytové domy staví v praze finská společnost YIT Stavo a developer JRD nyní oznámil zahájení největší výstavby pasivního bydlení v Česku.

Ve dvou etapách postaví v pražských Malešicích celkem 110 pasivních bytů v pěti bytových domech. První etapa se začne stavět v polovině příštího roku, dokončené budou první byty na konci roku 2013.

"U tohoto projektu se nám kvalitu pasivního bydlení a nabízíme jej za cenu, která je na trhu konkurenceschopná. Cena u rodinného bytu 3+kk s terasou o rozloze 75 metrů čtverečních je 53 tisíc korun za metr, tedy srovnatelná s podobnýmiprojekty v Praze, které nejsou nízkoenergetické ani pasivní," uvedl Martin Svoboda, výkonný ředitel společnosti JRD.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 19 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy