Teplá voda a vybavená koupelna chybí v 5 % českých bytů

Věra Tůmová
21. 11. 2012 17:45
Většina Čechů žije v bytech s relativně kvalitním hygienickým zázemím
Foto: ravak.cz

Praha - Hygienické zázemí a vybavenost českých domácností je na velice slušné úrovni. Kupříkladu bytů bez tekoucí teplé vody je u nás pouze pět procent. A jen zhruba dvacet procent bytů topí jiným způsobem než centrálním vytápěním. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi jsme v tomto ohledu na průměrné až lepší úrovni. O poznání hůře jsou na tom třeba v pobaltských zemích či v Rumunsku.

Vyplývá to z analýzy vlastních dat i evropských statistik projektu "Housing Statistics in the European Union", které zpracovali analytici společnosti FINEP. Ti se přitom ve své analýze zabývali všemi typy bytů v bytovém fondu České republiky, a to bez rozdílu jejich stáří.

Kohoutek s teplou vodou jako samozřejmost? Ne všude

Podle zjištění společnosti FINEP jsme tedy na tom v České republice s dostupností teplé vody, vany nebo sprchového koutu v porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie na průměrné úrovni.

„Z porovnání je patrný dopad omezenější technologické dostupnosti bytového fondu v zemích bývalého Sovětského svazu. V západních státech je dostupnost téměř stoprocentní," komentuje výsledky průzkumu generální ředitel FINEP Tomáš Pardubický.

Nízký podíl bytů s tekoucí teplou vodou vykazovaly podle Tomáše Pardubického byty zejména v Estonsku, v Litvě, v Lotyšsku a v Rumunsku. Naopak nejlépe jsou na tom domácnosti v Rakousku, v Itálii a ve Finsku.

„Z hlediska podílu bytů vybavených tekoucí teplou vodou jsou země bývalého socialistického bloku tedy opět na chvostu žebříčku, nicméně Česká republika (podobně jako Maďarsko a Slovensko) nijak výrazně nezaostávala za ostatními vyspělými zeměmi," dodává Tomáš Pardubický.

A podobné to je i s vybavením koupelen. Bytů, kterým by chyběla vana nebo sprchový kout, je u nás rovněž relativně málo. Takové vybavení nemá asi 4,5 procenta tuzemských domácností.

„Situaci s omezeným přístupem sociálního zařízení v českých bytech sledujeme především v oblastech, kde jsou obecně horší sociální podmínky života. Jde především o lokality, ve kterých žijí nepřizpůsobiví lidé nebo obyvatelstvo s nižšími příjmy, které si prostě nemůže lepší podmínky dovolit," popisuje Tomáš Pardubický a dále dodává: „Zcela odlišné zdůvodnění je pak u druhé skupiny bytů, především postavených v první polovině minulého století. Absence sociálního zařízení je dána tehdejší architekturou domů."

Často se tak traduje, že se tato čísla týkají především sociálně slabých rodin. Nemusí tomu ale tak být vždy, jak naznačuje Pardubický. Ještě do nedávna i v centru Prahy například existovaly domy z poloviny 19. století a starší, které sice měly přivedenou studenou vodu do bytů, ale už tam nemívaly koupelny a toalety. A teplá voda byla také jen v některých z těchto domácností. Zpravidla tam, kde si obyvatelé bytů, byť v nájmu, pořídili kotel či karmu na své náklady. V průběhu let se sice i v takovýchto bytech začaly objevovat koupelny, většinou ale načerno, tedy bez oficiálního povolení.

Tento stav vyplýval z minulosti, především před začátkem 20. století, kdy se byty ještě stavěly bez těchto místností. Toalety tak obvykle bývaly v takovýchto domech na chodbách či pavlačích, a to společné pro několik bytových jednotek.

Jak vypadala Praha na přelomu 19. a 20.století si můžete prohlédnout ve fotogalerii zde či vlevo vedle článku.

Podobná situace stále ovšem přetrvává i v některých evropských metropolích, kde je bydlení, obzvláště v centru, velice drahé. Znají to třeba Pařížané, kteří u některých vysloveně „minibytů" mají na chodbě společné nejen toalety, ale i koupelny.

Při srovnání vybavenosti vanou nebo sprchovým koutem se tak Česká republika podle analytiků FINEP nachází někde ve středu srovnávaných evropských států. Země bývalého socialistického bloku zaostávají z hlediska tohoto ukazatele za ostatními uvedenými zeměmi s výjimkou Portugalska a Irska.

Chybějící centrální vytápění neznamená vždy zimu

Bytů, které nemají centrální vytápění, je i v Česku ale podstatně více, a to přes 18 procent. Počítají se ovšem do toho i domácnosti, které využívají jiné způsoby vytápění, jako například tepelná čerpadla, elektrické zdroje nebo tuhá paliva.

„Podíl bytů s centrálním vytápěním je v zemích střední a východní Evropy v porovnání s ostatními zeměmi relativně vysoký, tedy snad s výjimkou Lotyšska, Estonska, Maďarska a Rumunska," konstatuje Pardubický. Hůře jsou na tom podle něj z hlediska sledovaného ukazatele logicky země jižní Evropy (Kypr, Portugalsko, Malta, Řecko, Španělsko), ale i Irsko či Lucembursko. V jižní Evropě ale vzhledem ke klimatu nebývá až tak běžné, aby všechny byty byly vybavené vytápěním.

„Postavení České republiky v úrovni sociálního zázemí tak může vypadat lépe především ve srovnání s jižními státy Evropy. A je to logické. Zde jsou zcela odlišné povětrnostní podmínky - jde o země, kde je větší část roku teplo. A v takových podmínkách jsou potřeby mnohem odlišné oproti oblastem se čtyřmi ročními obdobími," dodává Tomáš Pardubický.


 

 

Právě se děje

před 9 minutami

Zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková

Ve věku 84 let v pátek zemřela literární historička a mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížková. Zásadní měrou se zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena, věnovala se také literární tvorbě v terezínském ghettu.

Marie Rút Křížková se narodila v roce 1936 ve středočeském Miličíně. V roce 1968 absolvovala dálkově Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština ­ pedagogika, specializace literární historie. Působila jako učitelka, vychovatelka, odborná pracovnice v Památníku Terezín a Středočeské galerii v Praze. Za normalizace byla Křížková lesní dělnicí a třídičkou pošty. Své zážitky z té doby sepsala do díla Svědectví, které nemohlo být vysloveno. Mluvčí Charty 77 byla od února 1983 do ledna 1984.

Křížková má tři dcery. Jednou z nich je herečka a moderátorka Ester Janečková, která je nemanželským dítětem divadelního režiséra a dramaturga Oty Ornesta, staršího bratra Jiřího Ortena.

před 2 hodinami

Basketbalistky USK v EL na závěr bubliny v Turecku porazily Gdyni

asketbalistky USK Praha dnes ve třetím kole Evropské ligy porazily Gdyni 85:76. Výběr trenérky Natálie Hejkové tak úvodní část základní skupiny v Istanbulu zakončily s bilancí dvou vítězství a jedné porážky. Zbývající tři zápasy, ve kterých se bude hrát o dvě místa ve čtvrtfinále, čekají český celek v lednu.

Hráčky USK k zápasu nastoupily den po výhře 80:79 nad Lyonem, v prvním utkání v protikoronavirové bublině v Turecku v úterý podlehly 70:77 domácímu Fenerbahce. Gdyně naopak v Turecku prohrála obě dosavadní utkání ve skupině a ani proti Pražankám neuspěla.

Po vyrovnané první čtvrtině se ve druhé podařilo USK odskočit a po prvním poločase vedl 42:34. Největší zásluhu na tom měla pivotka Brionna Jonesová, která si v úvodním dějství připsala 16 bodů a sedm doskoků. Alyssa Thomasová k vedení přispěla 13 body, osmi doskoky a pěti asistencemi.

Po přestávce hráčky USK drama nepřipustily a vedení postupně navýšily až na rozdíl 17 bodů. Nakonec vyhrály 85:76 a před druhou částí základní skupiny, kde se od 19. do 21. ledna bude hrát o dvě postupová místa, mají stejnou bilanci jako Lyon a Fenerbahce. Gdyně je s třemi porážkami poslední.

Nejlepší střelkyní zápasu byla s 28 body a deseti doskoky Jonesová. Americká pivotka odehrála celý zápas stejně jako její krajanka Thomasová, která s bilancí 19 bodů, 11 doskoků a 12 asistencí zaznamenala triple-double. V dresu Gdyně byla s 24 body nejlepší Alice Kuneková.

Evropská liga basketbalistek - 3. kolo:

Skupina B (Istanbul):

Gdyně - USK Praha 76:85, Fenerbahce Istanbul - Lyon 70:84.

Tabulka:

1. Lyon 3 2 1 252:207 5
2. USK Praha 3 2 1 235:232 5
3. Fenerbahce Istanbul 3 2 1 227:224 5
4. Gdyně 3 0 3 203:254 3

 

Další zprávy