Sněmovnou prošla novela zákona o energetických štítcích

Andrea Berniová
16. 3. 2012 4:46
Novela obsahuje povinnost označení domu štítkem a také instalaci měřiče tepla
Foto: Tereza Šídlová

Novela zákona mimo jiné obsahuje i povinnost označovat budovy tak zvanými energetickými štítky neboli průkazy energetické náročnosti. Tato novinka má pomoci kupujícím či nájemcům zjistit, jaké má nemovitost provozní náklady na energie. Kromě lepší informovanosti by štítky měly zajistit i nižší spotřebu energií a snížení výdajů za ně.

Potenciální zájemci o nemovitost by si totiž logicky z několika podobných nabídek nemovitostí vybrali spíše tu méně energeticky náročnou. Povinnost zajištění energetického štítku bude mít stavitel, vlastník či společenství vlastníků nemovitosti, a to při její přestavbě, ale také při pronájmu či prodeji bytů. Pokud by majitel nemovitosti nepředal zájemci ještě před uskutečnění prodeje kopii energetického průkazu, platil by pokutu až 50 tisíc korun.

Největší domy jsou první na řadě

Postupně se budou zavádět štítky i na již postavených budovách, a to podle jejich velikosti mezi roky 2015 a 2019. Budovy s největší tzv. energeticky vztažnou plochou budou muset být opatřeny štítky jako první. Následovat budou ty menší. Problém může nastat ve chvíli, kdy majitel nebude mít ke své nemovitosti veškerou stavební dokumentaci. Náklady na energetické označení se pravděpodobně také odrazí na ceně nájmu či prodeje. Povinnost „štítkování" se vyhne třeba kostelům, kulturním památkám, rekreačním stavbám a průmyslovým provozům.

Novela se týká i měřičů tepla

Novela zákona, která prošla sněmovnou, ale obsahuje další povinnosti. Bytům s ústředním topením například ukládá povinnost mít od 1. ledna roku 2014 nainstalovaný měřič tepla. Pokuta 50 tisíc korun hrozí tomu, kdo neumožní instalaci měřiče nebo jeho kontrolu a údržbu. Náklady na zavedení měřiče ponese majitel nemovitosti.

 

Právě se děje

před 51 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy