První paneláky se odpojují od tepláren. Vyplatí se to?

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
4. 12. 2013 5:30
Tepelné čerpadlo sníží náklady až o 70 procent, počáteční investice je ale vysoká.
ilustrační foto.
ilustrační foto. | Foto: Svaz českých a moravských bytových družstev

Praha - V Česku přibývá bytových domů, které se odpojují od centrálního zásobování teplem a pořizují si své vlastní zdroje.

První zkušenosti s odklonem od centrálního zásobování teplem nyní sbírá například jeden z panelových domů v Moravské Třebové. Jako alternativu zvolil tepelné čerpadlo.

Podle odborníků může instalace čerpadel pomoci snížit náklady až o 70 procent.

"Hlavní výhodou tepelných čerpadel je cena za vyrobené teplo," říká Milan Bechyně, specialista na energetiku a vytápění portálu TZB-info.

„Oproti běžným cenám, které se pohybují okolo 500 až 800 korun za gigajoule tepla, jsou náklady v závislosti na typu čerpadla mezi 150 až 250 korunami za gigajoule," upřesňuje Bechyně.

Na druhou stranu prvotní investice do pořízení tepelného čerpadla může být tak vysoká, že konečnou úsporu téměř smaže. „Vyplatit se tak může jedině při výrazné dotaci," tvrdí mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Konec závislosti na teplárně

Bechyně vidí výhodu také v tom, že cenu do budoucna neovlivňuje rozhodnutí teplárny. Bytové domy si navíc mohou podle počasí volit začátek i konec vytápěcího období.

Investice do pořízení čerpadla se nicméně pohybují od několika set tisíc do několika milionů korun podle typu zařízení.

„Například jeden bytový dům s deseti byty si letos na instalaci tepelných čerpadel vzal úvěr 1,6 milionu. V Sokolově pak měly dva vchody se čtyřiadvaceti byty rozpočet na koupi čerpadel tři miliony korun," uvádí příklady Kaufmann.

Podle něj přijde pořízení čerpadla jeden byt v průměru na 120 až 160 tisíc korun. „Pokud investici rozpočteme na dobu životnosti, tedy maximálně 15 let, zjistíme, že v součtu zaplatíme podstatně více než za teplo z teplárny," dodává.

S tím však nesouhlasí Rudolf Vítek ze společnosti Master Energy, která se zabývá odpojováním od dálkového vytápění. "V tepelném čerpadle je jen jeden pohyblivý díl podléhající opotřebení, a tím je kompresor. Před patnácti lety se používaly pístové kompresory, jejichž životnost byla právě patnáct dvacet let. Nyní se používají Scroll kompresory, ty vydrží dvojnásobně déle," říká.

Dotace pro paneláky zatím nejsou

Na pořízení tepelných čerpadel mohou získat dotaci zatím pouze majitelé rodinných domů, a to z programu Nová zelená úsporám. Pouze na ně se bude vztahovat podpora i v příštím roce. Dotace pro paneláky tak přicházejí v úvahu nejdříve v roce 2015.

„Pro ilustraci: Dotace na pořízení tepelných čerpadel pro rodinné domy se v závislosti na jednotlivých typech pohybuje od 60 do 80 tisíc korun. Pokud žadatel provádí souběžně ještě zateplení, navýší se míra podpory o čtvrtinu," upřesňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

Podle Vitíka se v budoucnu počítá i s penězi na podporu bytových domů. Jaká částka bude ale vyšetřena, se zatím přesně neví.

„Vzhledem k tomu, že podprogram pro bytové domy není ještě podrobně zpracován a nejsou zatím vymezeny hraniční oblasti pro resorty životního prostředí a místního rozvoje u programů Nová zelená úsporám a Panel 2013+, nelze přesnou výši podpory sdělit," dodává Vitík.

Jedinou možností pro bytové domy jsou tedy zatím programy Panel 2013+ a Jessica, které nenabízejí přímé dotace, ale nízkoúročené úvěry. "Jde o úvěry na deset let s úrokem od 0,75 procenta za rok," přibližuje mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Marek Ženkl.

Vodu to ohřívá dobře

„Původně jsme byty vytápěli dálkovým teplem z uhelné kotelny. Ta ale dosluhovala, proto jsme se začali zajímat o tepelná čerpadla," vysvětluje Jan Rejchrt, místopředseda družstva vlastníků bytů v jednom z panelových domů v Moravské Třebové.

Družstvo zvolilo systém tepelného čerpadla vzduch-voda. To vyrábí teplo z venkovního vzduchu a  přenáší jej do radiátorů a bojlerů. Tepelné čerpadlo, akumulační nádoby a bojlery jsou v kotelně. Výparníky jsou pak umístěny na fasádě domu.

„Obyvatelé panelového domu v Moravské Třebové si vybrali tepelné čerpadlo se zvýšeným výkonem pro zimní období, které navíc ohřívá teplou vodu do bojleru. V topné sezoně ohřívá topným faktorem 4,65 na teplotu plus 65 stupňů Celsia. Stejné tepelné čerpadlo vytápí i například horskou chatu v Krkonoších, v nadmořské výšce 1300 metrů," upřesňuje energetický auditor Pavel Sýkora.

Podle Jana Rejchrta družstvo v uplynulých dnech dokončilo zkušební provoz. To, zda se investice, jejíž výši nechtějí majitelé bytů sdělit, vyplatila, se uvidí až po několika měsících.

Družstvo  očekává, že se mu náklady na teplo sníží na polovinu. "Dříve jedna domácnost za teplo zaplatila asi 27 tisíc korun ročně. S čerpadly se očekávají platby okolo deseti patnácti tisíc korun," říká Sýkora.

„Zatím ale můžeme říci, že se tepelná čerpadla velmi dobře osvědčují v oblasti ohřevu vody. Vzhledem k tomu, že jsme byli velice daleko od kotelny, občas trvalo, než k nám horká voda doputovala. Nyní je to naprosto spolehlivé," dodává Rejchrt.

Všech devět partají zatím platí stále stejné poplatky jako doposud. „Nastavili jsme si to tak, že to, co jsme platili do fondu na zálohy na energie a do fondu oprav, jde nyní na splácení úvěru," vysvětluje Rejchrt.

Nám se investice vyplatila

Téměř dvouletou zkušenost s vytápěním tepelnými čerpadly mají obyvatelé bytového domu v Květné na Svitavsku. Podle místostarosty obce Milana Hrona představovaly veškeré náklady na pořízení technologie a její instalaci 2,3 milionu korun.

Před zapojením čerpadla dosahovaly roční náklady bytového domu na tepelnou energii 850 tisíc korun. Po prvním roce provozu čerpadel klesly náklady na 361 tisíc korun. "K tomu ale patří i odpisy zařízení, splátky úvěru, mzdy kotelníků a zisk obce," říká Hron.

Podle něj obec ročně ušetří kolem 300 až 400 tisíc korun. Domácnost pak oproti původnímu stavu 200 korun na jeden gigajoule tepla. "Investice se při očekávané životnosti kolem 15 let jednoznačně vyplatila," uzavírá Hron.

Kromě bytových domů v Moravské Třebové či Květné využívají tepelná čerpadla také například v domě s pečovatelskou službou Borová v okrese Praha-západ nebo v bytových domech v Bruntálu či Litvínově.

Odpojování, zdlouhavý proces

Vedle vysoké pořizovací ceny tepelných čerpadel může ale bytové domy při rozhodování odradit i zdlouhavý proces odpojování od tepláren.

Přestože zrovna paneláku v Moravské Třebové trvalo odpojení od centrálního zásobování teplem pouze zhruba čtrnáct dní, podle odborníků může jít i o několikaletý proces.

„Odpojení je podle zákona možné pouze na základě stavebního povolení, o které je třeba požádat u příslušného úřadu. Dále je potřeba jej projednat s dodavatelem tepla, tedy v první řadě vypovědět smlouvu," nastiňuje první kroky mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann.

Současně je podle něj nutné uhradit náklady, které v souvislosti s odpojením dodavateli tepla vzniknou. „Například odstranění tepelné přípojky, topného kanálu, nové vyregulování soustavy a podobně," vysvětluje Kaufmann.

V rámci řízení se také vyjadřuje odbor životního prostředí. Obvykle je potřeba počítat s několika měsíci, proces ale může v případě odvolání nebo dokonce správní žaloby trvat i roky.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Ekonomika EU i eurozóny vzrostla nejrychleji od roku 1995

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí částečně zotavila z koronavirového propadu, hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 12,1 procenta. V prvním rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podobně v zemích eurozóny ekonomika vzrostla o 12,7 procenta. Je to nejvýraznější vzestup od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU propadla kvůli koronaviru o 11,4 procenta. V eurozóně se HDP snížil o 11,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy