reklama
 
 

Praze hrozí, že byty budou pro normální lidi drahé. Musí změnit přístup k výstavbě

22. 12. 2016
Strategický plán hlavního města doporučuje využívat takzvaná transformační území. Tedy brownfieldy, bývalá železniční nádraží či místa ponechaná ladem. Koncentrování výstavby v širším centru metropole Praze ušetří peníze. Nebude muset investovat tolik do výstavby nové infrastruktury.
Hlavní zprávy

Praha – Do roku 2030 stoupne v Praze počet obyvatel o 93 tisíc. Současně přitom vzroste průměrná velikost bytu připadajícího na jednoho obyvatele. Podle analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), Hospodářskou komorou a poradenskou společností Deloitte tak na území hlavního města vznikne v následujících čtrnácti letech poptávka po více než 82 tisících bytech. Pokud se ji nepodaří naplnit, může to pro Prahu znamenat komplikace.

Aby se metropole vypořádala s výše popsanými požadavky, je podle analýzy nutné každoročně dokončit přibližně 5500 bytů. V posledních pěti letech jich přitom každý rok zamířilo na trh jen okolo 4300. Pokud se nepodaří v brzké době situaci změnit, ceny bytů v Praze se vlivem převyšující poptávky nad nabídkou mohou nadále zvyšovat, až se pro obyčejné obyvatele stanou těžko dostupnými.

"Pokud město chce uchovat přijatelně nízkou cenu bydlení, musí umožnit jeho novou výstavbu. Toto pravidlo neplatí jen pro Prahu jako celek, ale i pro její jednotlivé části," uvádí analýza. Podle analýzy hrozí, že v případě, kdy nebude v Praze vznikat dostatek nových bytů, může se více lidí začít stěhovat do Středočeského kraje a do města dojíždět. To by mohlo v Praze mimo jiné vyvolat větší nároky na automobilovou dopravu.

Developeři si na současnou situaci v Praze dlouhodobě stěžují, především pak na zdlouhavé povolovací procesy. Kvůli nim jim příprava rezidenčního projektu trvá až osm let. "Pro dosažení změny je třeba politická podpora, úprava legislativy a změna přístupu ze strany úřadů," říká šéf developerské společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města je klíčové, aby se Praha naučila doslova recyklovat stávající území širšího centra města a výstavba se nekoncentrovala v okrajových částech. V Praze je v současné době přibližně 1400 hektarů takových ploch. "To je takové množství, že kdybychom pro novou populaci chtěli stavět nové bydlení v těchto územích při středně vysokých obytných hustotách okolo 150 obyvatel na hektar, stačila by k tomu zhruba polovina této plochy, konkrétně okolo 620 hektarů," uvádí IPR.

Nový strategický plán Prahy a současně připravovaný Metropolitní plán hlavního města s výstavbou především v centrální části počítají a zhruba 39 procent veškeré výstavby by mělo směřovat právě do těchto lokalit. Naopak na okraji města by měla do budoucna vyrůst jen pětina z celkového množství nově postavených bytů.

Hlavní výhodou budování nových staveb uvnitř Prahy namísto periferie jsou budoucí úspory. Čím blíž se nová výstavba blíží historickému jádru, tím menší náklady vznikají pro město samotné.

To dobře ilustrují například nutné výdaje města z MHD. Zatímco náklady, které musí město vynaložit na obsloužení jednoho obyvatele bydlícího v centru pomocí MHD, tvoří necelých 70 procent pražského průměru, v případě okrajových částí se jedná o 122 procent oproti průměrným nákladům za MHD na jednoho obyvatele.

Podle IPR navíc zhruba 38 procent lidí bydlících na okraji města dojíždí autem, to znamená větší nápor na životní prostředí a také další nutné investice ze strany města do dopravní infrastruktury.

autor: Adam Váchal

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama