Povodně? Desetkrát dražší pojistka ochrání zlomek věcí

Věra Tůmová
3. 7. 2013 6:10
Podíl nepojistitelných objektů stoupne, znovu se zřejmě zvýší i ceny
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Až desetinásobně vyšší pojistku proti povodňovým škodám platí firmy z areálu Janka Radotín v porovnání se situací před rokem 2002. Naopak limit pojistného krytí je výrazně nižší.

Podobné zdražení teď znovu čeká na domácnosti i firmy z oblastí zaplavených červnovou povodní. Pokud s nimi ovšem pojišťovny vůbec budou chtít uzavřít smlouvu. Například zmíněný radotínský areál nechtěla po velké vodě před deseti lety pojistit ani jedna lokální pojišťovna.

Do „nepojistitelné" čtvrté záplavové zóny dosud patřila až tři procenta objektů v České republice. Podle odhadů z pojišťoven se nyní jejich podíl zvedne na čtyři až pět procent.

Zdražování zatím pojišťovny oficiálně potvrzovat nechtějí. Jediným jejich zástupcem, který otevřeně připustil, že se zdražovat určitě bude, a to v průměru o 20 až 30 procent, byl generální ředitel České podnikatelské pojišťovny Jaroslav Besperát.

Pokračuje i další zpřesňování povodňových map. „V poslední době probíhá také vertikálně, aby se braly do úvahy i objekty, které se sice nacházejí nedaleko vody, ale na 20 metrů vysokém svahu," říká například mluvčí pojišťovny Allianz Dagmar Koutská.

Levně, nebo úplně bez pojistky

Mít dům v ulici Na staré Cidlině až donedávna nikomu nepřišlo divné. Ale více jak stoletá voda zaplavila letos v červnu i tuto část Nového Bydžova. Řeka Cidlina se tam po desítkách let „vrátila" do svého původního koryta.

Řada místních o tom, kudy dříve tekla řeka, nevěděla a rizika povodní se zde nebáli, protože nebyli přece přímo u řeky. Pojištění nemovitosti tak neměli buď vůbec, nebo jen na malou sumu.

A podobné to je i na jiných místech v Česku, kde s vodou příliš nepočítali.

„Bydlíme tu přes čtyřicet let a nikdy tu voda nebyla. Platili jsme si proto jen minimální pojistné, a i to jsem chtěla v roce 2002 zrušit. Přišlo mi zbytečné platit i těch 181 korun na dům a 300 korun na domácnost ročně," vzpomíná unaveným hlasem šedesátnice Marie z Vestce na Nymbursku.

Naštěstí to neudělala. V lednu 2003 se rozvodnila řeka a ke všemu voda ještě rychle zamrzla. Zničila jim tenkrát všechno vybavení domu.

Z pojišťovny přišlo asi jen sto tisíc korun, protože pojistka byla stará a sjednaná na minimum. Tehdy ještě s pojišťovnou vyjednával vše Mariin manžel, který před pár lety zemřel. Teď už musí zařizovat paní Marie vše sama a přiznává, že toho je na ní moc.

Místní říčka Mrlina ji totiž vyhnala z domova i v roce 2006 a letos. Voda zaplavila celé přízemí rodinného domku po mamince, kde bydlí s dcerou a vnoučaty. Téměř vše, co tam v pěti obytných místnostech zůstalo, je zničené.

Ani tentokrát si toho rodina z pojistky příliš nepořídí, i když po minulých povodních uzavřela novou a lépe nastavenou. Za roční částku přes 3200 korun jsou sice pojištěni na dva miliony korun proti riziku povodně, ale jen té z vodovodního řádu. Živel, který přijde z řeky, pojišťovna prý vůbec nechtěla pojistit. Nakonec se rodině podařilo vyjednat výjimku a domluvit alespoň stotisícový limit na riziko povodně z řeky.

Povodně 2013: Letecké záběry zatopených oblastí Česka

Jak to dopadne po letošním červnu, paní Marie netuší. Jedinou jistotu, kterou v tuto chvíli má, je nekonečná práce s úklidem a opravou domku.

Vyšší pojištění, nižší limity

Složitá vyjednávání o proplacení škody a nové výši pojištění čekají po letošních povodních také firmy.

Příkladem je už zmíněný radotínský areál, kde působí dvě majetkově propojené společnosti Janka Engineering a Lloyd Coils Europe.

Před povodněmi v roce 2002 měla každá z firem pojistné krytí 200 milionů korun, společně za to platily pojistné zhruba půl milionu ročně. Celková výše škod se vyšplhala na 400 milionů, takže krytí postačilo. „Výplata záloh probíhala docela svižně, s doplacením celé částky měly ale lokální pojišťovny trochu problém a u zbývajících třiceti procent už některé věci platit nechtěly," vzpomíná jednatel společností Filip Eisenreich.

„Vyloučily nám například některé specifické náklady. My tehdy potřebovali stroje vyčistit důkladně a tak, abychom se na ně mohli stoprocentně spoléhat. Lokální pojišťovny nám doporučili na čištění jen nejlevnější místní firmy, protože z jejich pohledu to mělo stačit," líčí Eisenreich. Firma se přesto raději rozhodla pro rakouskou společnost, která patří k nejlepším v regionu. Náklady na opravy tak byly desetinásobně vyšší, ale naštěstí je zaplatily zahraniční pojišťovny.

Po velké vodě se zásadně změnila nejen cena, ale i nastavení pojistek. „Krátce po povodních nás nechtěla pojistit ani jedna lokální pojišťovna a vyjednávání bylo opravdu náročné," vzpomíná Eisenreich.

„Nakonec se nám sice podařilo pojištění sjednat, ale na každou společnost nám razantně snížili pojistné limity. Z původního limitu 200 milionů jsme měli pojistku pouze na 45 či 50 milionů korun, zato pojistné se zvýšilo desetinásobně - celkem na pět milionů," vypočítává Eisenreich. Žádná z pojišťoven nechce nést riziko sama, takže jej jistí více subjektů.

Současně se tehdy firmě zvýšila i klasická spoluúčast z řádu desetitisícových částek na jeden milion. To ovšem nebylo jen z rozhodnutí pojišťovny. Souviselo to s interní strategií firmy, která nechtěla platit zbytečné náklady za vysoké sazby pojistného a rozhodla se sama pro vyšší spoluúčast, aby získala nižší pojistné.

Foto: Tak vypadá povodeň v Praze a okolí z výšky

Vyjednávání probíhala i v dalších letech a díky nim měla společnost před letošními povodněmi již téměř srovnatelné pojistné krytí jako před rokem 2002. Každoročním navyšováním pojistných limitů se dostala na celkových 380 milionů korun za obě firmy. Rozdíl v pojistném ale zůstal desetinásobný.

Letošní komunikace s pojišťovnami o vyplacení záloh zatím probíhá podle Eisenreicha bez problémů a korektně. „Do pojistného limitu 380 milionů korun bychom se s letošními škodami měli bez problémů vejít, protože škody jsou podle našich odhadů ve výši asi sto milionů korun na jednu společnost a padesát či šedesát milionů korun na druhou. Ale jsme teprve na začátku. Ta největší jednání probíhají na konci výplat za škody," říká Eisenreich.

"Povodeň v Radotíně byla letos výrazně menší než před jedenácti lety. Tehdy jsme měli v halách skoro tři metry vody, teď to byl zhruba metr," dodává.

Země čtyř zón

Předchozí obří povodně v roce 2002 uspíšily tvorbu povodňových map. Území České republiky rozdělují na čtyři povodňové zóny: První představuje zanedbatelné nebezpečí (mimo dosah vody), druhá nízké nebezpečí (území takzvaného maximálního rozlivu), třetí střední nebezpečí (oblast zasažená padesátiletou vodou) a čtvrtá pak vysoké nebezpečí (ohrožené i dvacetiletou vodou).

Rozdíl v ceně připojištění na riziko povodní pro nemovitosti ležící v první a ve třetí zóně je několikanásobný. Například majitel rodinného domu v hodnotě 1,7 milionu korun s vnitřním vybavením za 450 tisíc korun zaplatí u Kooperativy v nejlevnější variantě v první zóně 1957 korun, ve druhé 2898 korun a ve třetí 3933 korun. Podobný poměr vykazují ceny pojištění také v České pojišťovně. V Allianz se navýšení pojistného u rizikovějších oblastí pohybuje na úrovni 25 procent.

„Dříve se vycházelo z historické zkušenosti v dané lokalitě podle informace od klientů, které byly v praxi velmi nespolehlivé. Zavedení povodňových map tak vneslo jednotný pohled napříč trhem," říká Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa. Ještě před červnovými povodněmi pokračovalo zpřesňování a vylepšování dat, zohledňující například i zatopení, které nevzniká rozvodněním řek (přívalové deště).

„Zpřesnění povodňových map v poslední době probíhá také vertikálně, aby se braly do úvahy i objekty, které se sice nacházejí nedaleko vody, ale na dvacet metrů vysokém svahu," doplňuje Dagmar Koutská z pojišťovny Allianz.

V současnosti je ve čtvrté záplavové zóně hodnoceno 3,3 procenta objektů. Podle nových záplavových map se ale toto číslo zvedne. „Podle našich předběžných výpočtů by nově mělo jít o 4,2 až pět procent všech objektů. Finální číslo je závislé na způsobu zohlednění protipovodňových opatření, kde zejména současná povodeň bude významným indikátorem," dodává Svobodová.

Kdo se chce z kategorie „nepojistitelných" objektů dostat, musí splnit řadu technických kritérií a uspět pak při posouzení expertem z pojišťovny. To jde pochopitelně snadněji u nových domů, kde se už s povodní předem počítá. Rizikové části domu pak mívají například speciální konstrukci a nejsou určené k obývání. Využívají se pak třeba jako parkovací stání či úložné prostory.

Zdražení? Uvidíme...

Jediným zástupcem pojišťoven, který zatím otevřeně připustil další zdražování, byl generální ředitel České podnikatelské pojišťovny (ČPP) Jaroslav Besperát. V prvním červnovém týdnu při debatě odborníků, kterou pořádaly Hospodářské noviny, odhadl zvýšení cen v průměru o 20 až 30 procent.

Ostatní pojišťovny oslovené online deníkem Aktuálně.cz zatím zdražování potvrzovat nechtějí. S odhady vývoje cen je prý potřeba počkat na konečný účet za povodňové škody a na vyjádření nadnárodních zajišťoven. Ty slouží jako pojišťovny pojišťoven a každoročně na podzim vyjednávají o nových sazbách. A také ony v těchto dnech monitorují stav škod a rozsah záplav a povodní v celé střední Evropě. Odhad vývoje cen však neposkytují ani tyto instituce.

Zkušenosti minulých velkých povodní ale ukazují jasně: Zdražování pojistného nás nemine. Otázkou je, kdy k němu tuzemské pojišťovací domy přistoupí a na kolik do něj zasáhne konkurenční boj

„Rozsáhlé povodně před jedenácti lety vedly k plošnému zvýšení majetkového pojištění o 10 až 15 procent," potvrzuje Jan Marek z České pojišťovny, která je lídrem tuzemského trhu. Důvodem tehdejšího zdražování byl podle Milana Káni z Kooperativy především tlak ze strany zajišťoven.

Foto: V Putimi se voda držela několik dní. Podívejte se, kam se lidé vrátili

Na trhu podle Evy Svobodové z pojišťovny Uniqa neexistuje statistika, která by jednoznačně oddělovala zvýšení pojistného dané zvýšením zájmu o pojištění a vlastním zvýšením ceny za jednotku rizika.

„Podle statistik České asociace pojišťoven vzrostlo vybrané pojistné za pojištění domácnosti z 1,48 miliard korun v roce 2002 na 2,02 miliard korun v roce 2004 při nepatrném vlivu inflace. U občanských staveb to byl přitom růst z 2,09 na 2,7 miliard korun, zatímco pojištění průmyslu rostlo z 14,91 na 17,68 miliard korun," vypočítává Svobodová.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 38 minutami

Rusko zmrazilo účty rádiu Svobodná Evropa, udělilo mu několik pokut

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč). RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit a za porušování zákona kvůli tomu dostala několik pokut. Podle ní jsou finanční postihy součástí kampaně, která má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražská burza dosáhla nového rekordu, je nejsilnější od ledna 2020

Pražská burza dosáhla nejsilnější úrovně od konce loňského ledna. Index PX dnes stoupl o 1,48 procenta na 1121,81 bodu. Posílily téměř všechny hlavní emise. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Vývoj indexu pražské burzy je od loňského března, kdy se v Česku objevily první případy nemoci covid-19, silně ovlivňován vývojem epidemické situace. V lednu a únoru 2020 se index PX pohyboval až nad 1100 body. V březnu po potvrzení prvních nákaz a souvisejícím omezení obchodu, služeb, kultury, sportu či cestování se index propadl až na 690 bodů.

V létě posílil skoro na 1000 bodů, ale při podzimní druhé vlně epidemie se propadl zhruba na 840 bodů. Letos v lednu burza posílila nad 1070 bodů, po následném zesílení epidemie však index opět kolísal. Od začátku března epidemie zase zpomaluje a index postupně roste.

Zdroj: ČTK
Další zprávy