Nejdražší bydlení ve střední Evropě najdete v Praze

Věra Tůmová
26. 6. 2013 22:00
Navzdory vyšším cenám je bydlení v Praze dostupnější než jinde ve střední Evropě

Praha - Za nejlukrativnějšími byty ve střední Evropě nemusíte daleko. Jsou v Praze. S cenou nových bytů ve výši 2467 eur za metr čtvereční (přes 63 tisíc korun) patří hlavní město České republiky k lídrům žebříčku nejdražších měst střední Evropy. Cenově se tím blíží západoevropským metropolím, jako je Brusel či Berlín. Tyto údaje vyplývají z poslední studie Index nemovitostí (Property Index) společnosti Deloitte, která již podruhé porovnávala vývoj cen nemovitostí a rezidenčních trhů ve 13 zemích Evropy.

Zatímco v Praze jste v roce 2012 zaplatili u nových bytů v průměru 2467 eur za jeden metr čtvereční, ve Varšavě to bylo 1656 eur, v Krakově 1593 a v hlavním městě Maďarska pak jen 1198 eur. To je přitom o více jak 300 eur méně než kolik stojí v přepočtu na metr čtvereční i byty v Brně.

„Cenová úroveň nových rezidenčních nemovitostí v Praze překračuje téměř o 900 eur na metr čtvereční Varšavu a příliš nezaostává za Berlínem nebo Bruselem," potvrzuje výsledky studie Diana Rádl Rogerová, která se ve společnosti Deloitte specializuje na odvětví nemovitostí ve střední Evropě. Praha je podle ní zároveň jedním z mála evropských měst, kde ceny nových rezidenčních nemovitostí nadále překračují průměr dané země více než dvojnásobně. Podobně je na tom Londýn, Berlín, Frankfurt, Hamburk či Paříž.

Připravte si jednou tolik

Až téměř dvojnásobný rozdíl v cenách nových bytů ve střední Evropě si Petr Mazel z Re/max vysvětluje především unikátní polohou a atraktivitou Prahy: „Pro bonitní klientelu ve střední Evropě je Praha stabilním prostředím a výjimečně vhodným pro luxusní bydlení. Dalším významným faktorem je výjimečná architektura, krásné místo v samém srdci Evropy, ale i to, že Praha je v zásadě křižovatkou mezi západní a východní Evropou."

V Praze je ale i tak stále dost zájemců o nové bydlení, kteří jsou ochotni zaplatit za vysněný nový byt ještě mnohem více, než uvádí zmiňovaný žebříček.

Peníze z východu

Na této situaci se u nás mimo jiné významně podepisují i cizinci. „O luxusní byty má zájem například ruská klientela. Ta neustále zvyšuje poptávku společně s tím, jak se zvyšuje počet zájemců o podobné bydlení," vysvětluje Petr Mazel a dodává, že dalšími zájemci jsou i movití Češi, především z řad podnikatelů či sportovců.

Na vysokých cenách nových bytů v Praze se podle Mazela podepisují také vysoké pořizovací náklady, které mimo jiné často souvisí s památkovou ochranou a kvůli tomu pak i zdlouhavým vyřizováním různých povolení ze strany účastníků územního řízení.

Dalším faktorem vysokých cen v Praze je i nedostatek vhodných ploch v centru města. „Volné pozemky zde prakticky neexistují, starší domy se rekonstruují, popřípadě bourají a staví se místo nich nové. Ovšem míst je stále jen omezený počet," uzavírá Mazel.

Drahá londýnská mlha

Celoevropský primát nejdražších bytů si ale i nadále suverénně drží byty ve vnitřní části Londýna. Metr čtvereční u nových bytů zde přijde o tisíc eur více než vloni, tedy na 9933 eur, ve vnějších částech se pak v Londýně platí kolem 6 tisíc eur.

Druhým nejdražším velkoměstem Evropy je opakovaně město nad Seinou. Byty v Paříži se prodávaly ve vnitřní části města za zhruba 8300 eur za metr čtvereční a za 5500 eur ve vnější části.

Nejdražším německým městem z hlediska pořízení rezidenční nemovitosti se vloni stal Mnichov s průměrnou cenou ve výši 5000 eur za metr čtvereční. Společně s Moskvou takto nejvíce překračují průměr cen v dané zemi, a to až o 255 procent.

Kdo má na byt nejdříve

„Dostupnost vlastního bydlení se ve sledovaných evropských zemích výrazně liší. Zatímco v Dánsku je k pořízení nového rezidenčního bydlení zapotřebí 2,2 násobek průměrného ročního hrubého příjmu, v Rusku je nutné počítat s 10,1 násobkem," poznamenává Diana Rádl Rogerová. V České republice je podle ní na pořízení nového bytu zapotřebí přibližně sedm ročních hrubých platů.  „Bydlení je tak u nás dostupnější než v Maďarsku, Polsku či Itálii," domnívá se Diana Rádl Rogerová.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Prezident Zeman se setkal s ministryní spravedlnosti Benešovou na informativní schůzce

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě přijal ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Na Twitteru to bez dalších podrobností uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle něj o setkání požádala ministryně. Benešová, která Zemanovi dlouhodobě radí v otázkách justice, uvedla, že šlo o pravidelnou informativní schůzku.

"Byla jsem poslední z členek vlády po Aleně Schillerové, Kláře Dostálové a Janě Maláčové. Témata, která jsme probírali: systemizace justice, digitalizace justice a nová jmenovací etapa soudců, která se uskuteční 19. května 2021," napsala Benešová.

Benešová s prezidentem shodně veřejně prohlásili, že ve vrbětické kauze existuje více verzí než ta, která pracuje se zapojením ruských agentů tajné vojenské služby GRU. Zeman v televizním projevu hovořil o dvou verzích, podle Benešové jich je ještě více. Toto ale odmítl jak Babiš, tak i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Babiš následně navštívil prezidenta v Lánech a novinářům řekl, že Zemanovi vysvětloval, že vyšetřovací verze je skutečně jen jedna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy