Brno - Přestože ekonomickou krizi už jsme nechali za sebou, lidí, kteří nemohou splácet své závazky je stále hodně. Stále více bytů, domů nebo pozemků se tak prodává v dražbách, ať už dobrovolných, nebo nucených.

I když obecná představa staví mezi nákup v dražbě a výhodnou koupi rovnítko, nemusí to tak vždycky dopadnout.

"Platit to samozřejmě může, ale pokud se jedná o zajímavý objekt, kde je mnoho zájemců, vzájemné soupeření, emoce i přítomnost publika některé kupce vybudí k tomu, že se tak zaberou do přihazování, až nakonec přeplatí tržní cenu, kterou nemovitost má," upozorňuje Eva Kizeková ze společnosti Kredit Finance, která patří pod realitní skupinu Sting.

Přesto se odborníci shodují, že nákup bytu nebo domu v dražbě opravdu může být zajímavou příležitostí, která s sebou nese určité výhody.

"Výhodou je například fakt, že vydražením se nemovitost takzvaně vyčistí, což znamená, že zaniknou omezení, která na ni váznou kvůli vzniklým dluhům, jako například možnost dům prodat," dodává Jan Zachystal, realitní makléř kanceláře Re/Max Alfa.

Zároveň ale upozorňují, že je třeba mít na paměti některá úskalí takových nákupů.

Koupíte byt i s obyvateli

U nemovitostí určených k bydlení je dobré si uvědomit, že v drtivé většině případů v nabízené nemovitosti bydlí její původní majitel. Pokud dal své obydlí do dražby dobrovolně, může být situace o něco jednodušší - pravděpodobně to udělal s vědomím, že se bude muset přestěhovat.

V případě dražeb nucených, kdy se dům nebo byt dostává do dražby kvůli dluhům jeho majitele, však může být domluva obtížnější.

"Pokud se stávající majitel nechce vystěhovat dobrovolně, je třeba podat k soudu žalobu na vystěhování. Soud pak může rozhodnout různě, může například uložit vydražiteli povinnost sehnat původnímu majiteli náhradní ubytování," vysvětluje Kizeková.

Pečlivě číst se vyplácí

Dřív, než se zájemce rozhodne složit takzvanou dražební jistinu a o vyhlédnutou nemovitost se ucházet, měl by si pečlivě přečíst dražební vyhlášku. Do dražby se totiž může dostat i podíl na nemovitosti, například ideální polovina. Nového majitele pak čekají jednání s majitelem nebo majiteli zbývající části.

Tím obezřetnost nekončí. "Nejdůležitější je předem zjistit, zdali na nemovitosti neváznou věcná břemena, jako například věcné břemeno užívání třetí osoby, popřípadě průchod nebo průjezd přes pozemek. Práva těchto osob zůstávají převodem vlastnictví v důsledku dražby nedotčena," konstatuje Zachystal.

Ideální je konzultovat dražební vyhlášku s právníkem. Kromě toho by měl zájemce určitě využít možnosti si nabízenou nemovitost prohlédnout a zjistit, v jakém stavu doopravdy je.

Myslete na peníze a čas

Pro řadu zájemců o nové bydlení získané v dražbě by mohla být úskalím i nutnost mít k dispozici určitou hotovost.

Kromě toho, že před začátkem dražby je třeba složit předem určenou dražební jistinu, která se zájemci v případě, že nemovitost nevydraží, celá vrátí, konečnou cenu obvykle musí zaplatit do měsíce od dražby.

Nákup v dražbě sice lze financovat i hypotékou, je to však o něco složitější než u nákupu běžnou cestou.

"Banka bude požadovat do zástavy jinou, než draženou nemovitost. Pokud není k dispozici vlastní nemovitost, banka může poskytnout takzvaný předhypoteční úvěr. V první fázi je úvěr poskytnut jako nezajištěný a platí se riziková přirážka a poté, co je nemovitost vydražena a vydražitel zapsán jako vlastník, zřídí si k ní banka zástavní právo a nezajištěný úvěr se splatí hypotékou se standardní úrokovou sazbou," popisuje Zachystal.

I když po vydražení nemovitosti dochází ke smazání všech zátěží z listu vlastnictví na katastrálním úřadě, nový majitel by měl být připraven na to, že tento postup může nějakou dobu trvat.

"Tady už sice nezasahuje soud, exekutoři to obvykle vyřizují sami, ale stále běží lhůty, kdy se věřitelé mohou odvolávat. Vyřešení právních vztahů se tak může protáhnout na půl roku i rok," doplňuje Kizeková.