


Český obranný průmysl se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu dokázal rychle přizpůsobit novým požadavkům a výrazně zvýšil export. Budoucnost bojiště podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiřího Hynka patří autonomním systémům, robotizaci a umělé inteligenci.

Český obranný průmysl podle Hynka na válku na Ukrajině zareagoval. Uvedl, že se téměř zdesetinásobil a zhruba 55 procent českého vývozu obranné techniky směřuje přímo na Ukrajinu, dalších 15 až 20 procent nepřímo prostřednictvím jiných států.
Dodal, že české firmy dodávají mimo jiné technologie, které Ukrajina sama nedokáže vyrábět nebo je neumí produkovat v dostatečném množství.
Za nejvýraznější trend současného válčení označil rozvoj dronů a autonomních systémů. Podle něj už nejde jen o jednotlivé bezpilotní prostředky, ale o roje dronů využívající umělou inteligenci, schopné spolupracovat, reagovat na rušení i přecházet do autonomního režimu.
Stále větší roli podle něj získávají také pozemní autonomní prostředky určené například k přepravě zásob nebo raněných. Hynek zdůraznil, že české firmy mají schopnost na tyto trendy reagovat, rozhodující je ale poptávka zákazníků.
Podle Hynka se obranný průmysl neproměnil skokově až po roce 2022. Připomněl, že české firmy investovaly do výzkumu a nových technologií dlouhodobě a rostly už před válkou. Současný konflikt ale podle něj ukázal potřebu rychlejších inovací a užší spolupráce mezi armádou a průmyslem. Výrobci by podle něj neměli být vnímáni pouze jako dodavatelé, ale jako partneři ozbrojených sil.
„Průmysl musí vědět, co ozbrojené síly potřebují, a zároveň ozbrojené síly musí vědět, co ten průmysl umí,“ řekl. Jako příklad efektivní spolupráce armády a průmyslu uvedl Velkou Británii.
Za jednu z hlavních překážek pro obranný průmysl označil například pomalé procesy pořizování vojenské techniky. Odkázal přitom na jednání průmyslového poradního orgánu NATO, kde podle něj mimo jiné opakovaně zaznívalo, že alianční státy se musí připravovat na budoucí konflikty, nikoli na minulou válku.
„V NATO si stále více také uvědomují, že bez silného průmyslu neexistuje obrana,“ dodal.
Budoucí konflikty podle Hynka budou stále více založené na robotizaci a autonomních systémech ve vzduchu, na zemi i v kyberprostoru. Cílem je podle něj šetřit životy vojáků a posilovat odstrašení.
„Nejlepší armáda je ta, která nikdy nemusela bojovat. Protože nepřítel si na ni nikdy netroufl,“ řekl. Základem pro evropské státy by podle něj mělo být posílení odstrašení a odolnosti. Hynek zároveň uvedl, že obrana a bezpečnost by neměly být předmětem politického boje.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) je nevládní organizace sdružující firmy působící ve výzkumu, vývoji, výrobě, obchodu a marketingu obranné a bezpečnostní techniky, materiálu a služeb. Zastupuje zájmy členských společností vůči českým institucím i zahraničním partnerům.
Aleksandra Puzanova snm



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.



Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.






Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.