


Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, v prosinci čekala růst o dvě procenta. Uvedla to ve středu v aktualizovaném výhledu, kde jako důvod zmiňuje i dopady drahých energií. Na příští rok počítá se zrychlením tempa růstu na 2,1 procenta. Loni česká ekonomika vzrostla o 2,6 procenta.

Organizace uvedla, že vyšší ceny energií a potravin budou mít negativní dopad na reálný disponibilní příjem domácností a zpomalí růst spotřeby. Nejistota bude podle OECD v letošním roce značná, investice by ale přesto měly zůstat na vysoké úrovni. Podpoří je strukturální fondy a také fondy na oživení EU. V příštím roce ale růst investic patrně zpomalí.
OECD očekává, že v příštím roce posílí export, a to díky fiskální expanzi v Německu. Riziko pro exportně orientovanou českou ekonomiku organizace spatřuje v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě, který by mohl vést k výraznějšímu narušení dodavatelských řetězců. Problém by znamenalo také opětovné zpřísnění obchodních omezení, k nimž by přistoupily Spojené státy.
Organizace doporučuje, aby vládní dotace u cen energií trvaly jen přechodnou dobu. Měly by podle ní být určeny hlavně nejzranitelnějším domácnostem a podnikům. Zároveň by měla zůstat zachována motivace ke snižování spotřeby fosilních paliv. OECD také doporučuje zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie. Zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost by pomohlo lepší zacílení podpory výzkumu a vývoje a rozvoj kapitálového trhu, dodává organizace, která sídlí v Paříži.
OECD v současné době sdružuje 38 zemí. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou. Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.



Poslední volný hrob v čestném kruhu na Ústředním hřbitově v Brně připadl významnému českému spisovateli Milanu Kunderovi a jeho manželce Věře. Urnu do hrobu ve čtvrtek uložili rodinní příslušníci, přátelé i zástupci francouzského velvyslanectví či města Brna. Informoval o tom magistrát města. Kundera zemřel v Paříži 11. července 2023, bylo mu 94 let. Věra Kunderová zemřela 13. září 2024.



Shoda na tom, že měl proti proti Alžírsku dostat žlutou, ne-li červenou kartu, nedokázala přebít to ostatní. Lionel Messi vstoupil do světového šampionátu tak famózně, že ho někteří označují za stále nejlepšího aktivního fotbalistu. Ještě více Argentincův výkon vynikl v porovnání s Cristianem Ronaldem. Ožila i debata o nejlepším hráči dějin.



Frankfurtu nad Mohanem došla trpělivost a rozhodl se posvítit si na majitele osobních aut. Ti tak často stáli ve vyhrazených pruzích pro autobusy, že se je řidiči autobusů rozhodli trestat sami. A nový systém si nemohou vynachválit. Za několik měsíců už takto nachytali více než čtyři stovky hříšníků.



Sezonu 2025/2026 České filharmonie završí v Praze 24. června koncert na Hradčanském náměstí pod taktovkou francouzského dirigenta Alaina Altinoglua. Spolu s ním vystoupí také loňský laureát Ceny Jiřího Bělohlávka pianista Marek Kozák, který zahraje první větu z Klavírního koncertu F dur amerického skladatele George Gershwina.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve čtvrtek v Černínském paláci předal bývalému prezidentovi Václavu Klausovi medaili Za zásluhy o diplomacii. U příležitosti jeho pátečních 85. narozenin mu poděkoval za celoživotní přínos české zahraniční politice a označil ho za „duchovního otce“ moderního českého politického systému.