


Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, uvedla ve středu mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.

Brusel posuzoval, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů, zaslal kvůli tomu i dopis českým úřadům. Opozice tento Babišův krok považuje za nedostatečný.
„Můžeme potvrdit, že položky zahrnuté v květnovém výkazu výdajů zaslaném Evropské komisi byly ze strany Evropské unie proplaceny. To se týká všech způsobilých výdajů obsažených v daném reportu, včetně dotací poskytnutých společnostem ze skupiny Agrofert,“ uvedla Češpiva.
„Vždy jsme byli přesvědčeni, že na dotace máme nárok a čerpáme je v souladu s dotačními pravidly EU a ČR,“ napsal mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Podle dřívějšího vyjádření byly v květnovém reportu obsaženy dotace za 204 milionů korun pro 63 firem z Agrofertu. Peníze fond poskytl na přímé podpory, které zemědělci dostávají na plochu obhospodařované půdy či chov hospodářských zvířat.
Zemědělský fond začal firmám z Agrofertu dotace opětovně přidělovat koncem dubna na základě nezávislých analýz. Peníze poskytl ze svého rozpočtu a následně do Bruselu zaslal zprávu o vyplacených podporách, což je podle Češpivy standardní a dohodnutý postup.
SZIF už dříve uvedl, že Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) spadající pod Evropskou komisi potvrdilo, že fond při administraci a vykazování dotací postupuje správně. Mluvčí Evropské komise Louise Bogeyová následně uvedla, že EU ale zatím žádné peníze neproplácí, dokud celou záležitost s možným střetem zájmů premiéra neprověří.
V pátek zemědělský fond uvedl, že EK nadále posuzuje, zda je přidělování evropských dotací Agrofertu v souladu s evropským nařízením ke střetu zájmů, a žádné závazné rozhodnutí komise dosud nevydala.
„Proplacení ze strany Evropské komise proběhlo v souladu se standardními postupy administrace a certifikace výdajů v rámci příslušných evropských fondů. Evropská komise tak uznala a refundovala výdaje, které byly Českou republikou do výkazu zařazeny,“ sdělila ve středu Češpiva.
Představitelé opozice opětovné proplácení dotací Agrofertu kritizovali. Požadovali pozastavení, dokud nebude jisté, že je EU neodmítne proplácet. Varovali před tím, že podpory mohou dopadnout na český státní rozpočet.
Agrofert loni zaměstnával 28 184 lidí, z toho v ČR zhruba 17 183. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku. Tržby Agrofertu dosáhly loni 212,2 miliardy korun, oproti předloňskému roku je to zhruba o půl miliardy více. Konsolidovaný zisk holdingu, který působí v zemědělství, potravinářství či chemii, meziročně klesl o 4,9 miliardy korun na 2,2 miliardy.
Právník a odborník na obchodní právo Aleš Rozehnal v pořadu Spotlight News



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.