"Brněnské metro" má navázat na odsun nádraží. Dokažte, že se vyplatí, požaduje stát

Klára Čeperová
4. 3. 2018 15:28
Nová trať, která by v centru Brna vedla pod zemí, má spojovat nejen nové hlavní nádraží se středem města. Propojila by Tišnov se Slavkovem.
Foto: Magistrát města Brna

Brno - Hlavní nádraží v Brně se má odsunout o kilometr jižněji, tedy dál od centra města na místo dnešního Dolního nádraží. Město i Jihomoravský kraj ale chtějí, aby nádraží spojil s centrem takzvaný severojižní kolejový diametr - lidověji zvaný "brněnské metro" či podzemní vlak jako obdoba berlínské S-Bahn.

Nová trať, která by v centru Brna vedla pod zemí, má spojovat nejen nové hlavní nádraží se středem města. Propojila by Tišnov, který leží 26 kilometrů severně od centra Brna, se Slavkovem vzdáleným od moravské metropole 23 kilometrů na východ. Trať by měla mít 15 zastávek na území města. Podle zastánců by tím ulevila brněnské hromadné dopravě.

Naopak státní Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) či Státní fond dopravní infrastruktury preferují variantu přesunu nádraží bez současné stavby podzemní severojižní železnice.

"Při společném jednání minulý týden v Brně za účasti ministra dopravy Dana Ťoka jsme deklarovali připravenost zahájit kroky k přípravě zadávacích podmínek pro soutěž na zpracování studie proveditelnosti," říká mluvčí SŽCD Kateřina Šubová. Dodává však, že by se rozhodnutí o poloze nádraží nemělo odkládat a podmiňovat, protože příprava nádraží je oproti diametru v několikaletém předstihu.

Varianta bez podzemní železnice již získala dosud nepravomocné územní rozhodnutí a je podle studie proveditelnosti o 2,3 miliardy levnější. Podle Zelených, kteří jsou proti přesunu nádraží, může být rozdíl mezi dostavbou nádraží a podzemky i třicet let.

Foto: Magistrát města Brna

Ještě přísnější je k záměru postavit podzemní železnici Eliška Wagnerová, senátorka za Stranu Zelených a bývalá ústavní soudkyně. Myslí si, že je nereálná a předvídá, že spojení obou projektů vyvolá průtahy v řízení a přestavba nádraží se zpozdí nejméně o deset let.

"Pod centrem je celá řada chodeb, navíc do toho skočí archeologové a projekty budou stát," nastiňuje senátorka možné problémy.

Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek říká, že město diametr potřebuje, ať už se ministerstvo rozhodne pro modernizaci nádraží v kterékoliv variantě.

"V rámci městem preferované varianty přestavby železničního uzlu ve variantě Řeka s tratí od Chrlic zapojené do podzemní části pod novým hlavním nádražím dochází již k vybudování zárodku severojižního kolejového diametru. Pokračování diametru bude dále předmětem zpracování studie proveditelnosti," říká Poňuchálek.

O zadání studie proveditelnosti rozhoduje Správa železniční dopravní cesty a ministerstvo dopravy. Nejednalo by se přitom o první výzkum, který se diametru týká. Jeden vznikl na objednávku Jihomoravského kraje už v roce 2011. Náklady vyčísloval na 21 miliard korun. Sedm let starý dokument, který ale kraj nepředložil ministerstvu, už není podle mluvčího ministerstva dopravy Zdeňka Neusera aktuální.

Nová studie by tak měla přesněji vyčíslit náklady podzemní dráhy, její přínosy i časové rozmezí, ve kterém by "metro" mohla vzniknout. Potom lze podle Poňuchálka určit, kdo stavbu a provoz trati zaplatí.

Matěj Hollan, náměstek primátora pro dopravu (za hnutí Žít Brno), si myslí, že by měl příměstskou železnici platit stát. S tím souhlasí i Jihomoravský kraj. Město ani kraj by projekt neufinancovaly: Brno v posledních dvou letech vynakládalo na dopravu kolem 2,5 miliard korun, kraj dá na dopravu v roce 2018 asi 2,3 miliardy.

Ministerstvo dopravy ani Správa železniční dopravní cesty se však zatím podzemní tratí nezabývají, s projednáním ale počítají. Brno přitom bude muset dokázat, že se stavba vyplatí.

"Stejně jako u každého jiného projektu bude nutné nejprve prokázat ekonomickou smysluplnost formou studie proveditelnosti. Zatím ovšem ještě ani ve věci přesunu nádraží, ani ve věci kolejového diametru nebudeme předjímat další vývoj," upozorňuje Neusar.

Podívejte se na vizualizaci k přesunu nádraží:

Kde bude nové hlavní nádraží v Brně? Podívejte se na vizualizaci | Video: SŽDC
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Krmenčíkův gól opět pomohl PAOK k výhře nad AEK Atény

Útočník Michael Krmenčík se střelecky prosadil ve druhém utkání PAOK Soluň za sebou a opět proti AEK Atény. Svým čtvrtým gólem v řecké fotbalové lize pomohl k výhře 2:1, kterou si jeho tým upevnil druhé místo za už jistým mistrem Olympiakosem Pireus.

Po téměř měsíci Krmenčík nastoupil v základní sestavě a ve 47. minutě otevřel skóre zápasu svým osmým soutěžním gólem za PAOK, kde od od ledna hostuje z belgických Brugg. Vzápětí zvýšil Stefan Schwab z penalty na 2:0, domácí v nastaveném čase už jen snížili rovněž z pokutového kopu.

Minulý týden Krmenčík skóroval proti AEK v poháru a pomohl svému týmu k postupu do finále.

před 4 hodinami

Nymburk podlehl Karsiyace 73:84 a v Lize mistrů končí opět ve čtvrtfinále

Basketbalisté Nymburka prohráli na závěrečném turnaji Ligy mistrů s tureckým týmem Pinar Karsiyaka 73:84 a stejně jako loni se rozloučili se soutěží ve čtvrtfinále. V pátém ročníku si svěřenci trenéra Orena Amiela vyrovnali svůj nejlepší výsledek. Karsiyaku čeká v pátek boj o nedělní finále se Zaragozou, která zdolala pořádající Nižnij Novgorod 86:78.

Nymburku nepomohl k úspěchu ani double double Stephena Zimmermana za 11 bodů a 10 doskoků či 14 bodů Hayden Daltona. Třetí tým turecké ligy dotáhli k úspěchu 19 body Sek Henry a dva hráči s double double Rayman Morgan (18 bodů a 16 doskoků) a Metecan Birsen (12 bodů a 13 doskoků).

Další zprávy