Prouza: Česko zaplatí za Brexit miliardy ročně, rozpočet EU se bude muset obejít bez britských peněz

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
11. 7. 2016 19:09
Přímý dopad Brexitu na českou ekonomiku bude zanedbatelný, Česko ale mnohem více pocítí konec příspěvků Velké Británie do evropského rozpočtu, tvrdí státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Jednání o budoucím vztahu EU a Velké Británie začnou až poté, co Britové oficiálně oznámí, že chtějí z Unie odejít. Stát by se to mohlo letos na podzim a proces bude trvat nejméně dva roky. Změnám se nevyhnou ani evropské instituce.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. | Foto: Matej Slávik

Praha - Už teď je jasné, že Česko kvůli Brexitu - tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie - bude přicházet o miliardy korun ročně. Důvodem přitom nebude výpadek ve vzájemném obchodu. Česko mnohem více zasáhne, že Velká Británie přestane přispívat do rozpočtu EU.

"Velká Británie se v roce 2014 podílela na příspěvcích do evropského rozpočtu zhruba deseti procenty. I po odečtení peněz, které z něj získala zpět, je řeč o více než sedmi miliardách eur ročně. To je podstatná částka, a jestliže se zmenší, může dojít k určitému přerozdělení," řekl ředitel Citibank pro Česko a Slovensko Michal Nebeský na pondělní konferenci nazvané Dopady Brexitu (nejen) na byznys.

Podle Nebeského by to bylo riziko především pro země, které jsou čistými příjemci peněz z EU, tedy i Česko. Totéž tvrdí i státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

"Kdyby současné období trvalo déle než do roku 2020, šlo by o desítky miliard korun. O novém období od roku 2021 se ale ještě jedná, takže ten skutečný dopad bude nižší. Pokud chcete číslo, půjde o několik miliard korun ročně," odhadl Prouza.

Upozornil ale, že důvodem nižších čistých příjmů Česka z rozpočtu EU nebude jen Brexit, ale také fakt, že Česko bohatne a postupně ztrácí nárok na část evropských peněz určených na takzvanou kohezi, tedy soudržnost.

Výpadek vzájemného obchodu české firmy podle Prouzy tolik nepoškodí. I v případě, že by si nenašly žádnou náhradu za britský trh, zpomalilo by to růst českého HDP o pouhou čtvrtinu procentního bodu a propad počtu pracovních míst by činil jen několik set, tvrdí Prouza.

Občané Velké Británie si sice v referendu 23. června odhlasovali odchod z Evropské unie, jejich země ale zatím žádost o vystoupení nepodala. Začátek vyjednávání o podobě budoucích vzájemných vztahů včetně těch ekonomických se tedy odkládá.

"Teď je primárně na Britech, aby řekli, jakou mají ambici. Země sedmadvacítky nebudou Velké Británii něco nabízet, Britové musejí nejdříve říci, co chtějí, a pak se můžeme bavit o tom, jakou to má cenu," řekl Prouza.

Podle něj Britové proces, který bude trvat nejméně dva roky, zahájí nejdříve v září nebo v říjnu.

Nejdřív rozvod, až pak nová dohoda

Poté, co Britové oficiálně oznámí, že chtějí z EU odejít, začne kromě samotného procesu vystoupení také vyjednávání o tom, jaký bude vztah Velké Británie s EU dál.

"Jsou to dva oddělené procesy. Nejdříve musí být dotažen ten rozvod a teprve potom se uzavře nová dohoda. Chvilku tedy bude Velká Británie třetí zemí bez speciálních povinností a výhod," řekl státní tajemník.

Podle advokátky Hany Čekalové z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs nebudou moci vzájemné vztahy Velké Británie s Evropskou unií vycházet ani z jednoho ze dvou hlavních modelů, které dnes používají státy stojící mimo EU.

"Švýcarský model je založen na zhruba 120 bilaterálních smlouvách. Takové množství dohod není možné za dva roky stihnout uzavřít. Norský model pak mimo jiné stojí na přispívání do rozpočtu EU. Zastánci Brexitu v kampani před referendem ale platby do EU odmítali," řekla Čekalová.

Zkušenosti s Grónskem

Změnám se nevyhnou ani evropské instituce, ve kterých je Velká Británie zastoupena. Podle proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň vedoucího katedry evropského práva Michala Tomáška možná budou chtít některé členské země v souvislosti s Brexitem vyvolat diskusi o tom, zda jsou v Evropském parlamentu a Radě EU dostatečně zastoupeny.

Tomášek také připomněl, že EU už má zkušenosti s vystoupením územních celků například v podobě Grónska. Zatím ale šlo vždy o území spravovaná suverénním státem, nikoli o členskou zemi samotnou.

Otázkou, která po Brexitu zůstává, je také to, jak bude v projektu Evropské unie pokračovat zbylých 27 členů. Podle státního tajemníka Prouzy by si Česko mělo v této souvislosti uvědomit, že je součástí EU.

"Evropa jsme i my. To je věc, na kterou zapomínáme. My se často vnímáme jako ti úspěšní a hodní, a Brusel jsou ti zlí. Pak se nám to vrací v nedůvěře a v tom, že nás řada partnerů nebere vážně," řekl Prouza.

Rasistické útoky na Poláky a další imigranty v Británii mě nepřekvapily, nenávistné výpady se teď dějí v každé společnosti, říká Michael Žantovský. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 40 minutami

Na vládní čtvrť v Bagdádu dopadly tři rakety

Tři rakety dopadly v pondělí večer do ostře střežené zelené zóny v Bagdádu, ve které se nacházejí vládní budovy i diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Nikdo nebyl zraněn. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na bezpečnostní zdroje. 

Podobné raketové útoky zažila vládní čtvrť za poslední měsíce již několikrát. Kdo za útokem stojí, nebylo jasné. Nicméně podle Washingtonu měly podobné akce v minulosti na svědomí proíránské milice.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Italský senátní výbor rozhodl, že Salvini má být vyšetřován. Čelí obvinění ze zneužití pravomoci kvůli blokádě lodí s migranty

Výbor italského Senátu schválil žádost soudu o zahájení vyšetřování lídra pravicové Ligy a bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, jenž čelí obvinění ze zneužití pravomoci v souvislosti s blokádou záchranných lodí s migranty. Pokud by soud shledal lídra nejpopulárnější italské strany vinným, hrozilo by mu až 15 let za mřížemi. Zároveň by mu mohlo být zakázáno zastávat politickou funkci, což by mu zabránilo usilovat o post premiéra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy