Pro švédskou značku H&M představuje východoasijský stát čtvrtý největší trh - po Německu, Spojených státech a Velké Británii. Loni jí Čína na tržbách přinesla 2,9 miliardy švédských korun (7,5 miliardy korun). Firma Nike má pak podle agentury AP v Číně třetí největší trh po Severní Americe a Evropě.
Asijská země je důležitá i pro ostatní západní oděvní společnosti, které teď také čelí bojkotu. Mezi nimi třeba Adidas, Converse, Tommy Hilfiger nebo Calvin Klein.
"Vzhledem k enormní důležitosti čínského trhu očekávám, že se oděvní značky pokusí situaci deeskalovat. Apel čínských úřadů dokáže skutečně citelně přispět ke snížení nákupů těchto produktů ze strany tamních domácností," míní analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Například firma H&M už se nechala slyšet, že chce důvěru čínských zákazníků získat zpět. Podnik loni vyjádřil znepokojení po zprávách o nucené práci muslimských Ujgurů v západočínské provincii Sin-ťiang. Zároveň tehdy uvedl, že ze Sin-ťiangu přestane dovážet bavlnu. Čína kvůli zacházení s Ujgury dlouhodobě čelí kritice i od západních politiků nebo lidskoprávních aktivistů. Peking obvinění, že příslušníky etnické menšiny zadržuje a mučí v táborech, odmítá.
K bojkotu značky H&M vyzvali v březnu někteří uživatelé sociální sítě Weibo a spolupráci s ní i s firmou Nike přerušily nejméně dvě čínské filmové hvězdy. Produkty H&M také například zmizely z portálu Tmall, který spadá pod internetového prodejce Alibaba. Podle agentury AP se přitom v Číně více než pětina veškerých nákupů uskuteční právě on-line.
Pfeiler k tomu dodává, že internetové platformy představují do budoucna klíčový prodejní kanál. "A právě tyto digitální kanály dokáže Peking velmi efektivně kontrolovat," upozorňuje expert.
Jedna z nejtvrdších odvet
Výkonný ředitel analytické společnosti China Market Research Group Shaun Rein čínskou odvetu mířenou proti švédskému řetězci označil za jednu z nejtvrdších, které v posledních letech v Číně vůči západní společnosti pozoroval. Analytik Richard Chamberlain ze společnosti RBC Capital Markets se tak domnívá, že v krátkodobém horizontu může H&M zakusit ohledně tržeb na rozsáhlém čínském trhu negativní dopad.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček proto míní, že H&M i další značky raději zavřou oči před tím, co se děje kolem Ujgurů, než aby riskovaly výrazné ztráty.
"Není se čemu divit. Firmy v prvé řadě slouží k vytváření zisků. Prosazování lidských práv může být součástí firemních kultur, ale nejedná se o prvořadý úkol. Jelikož nelze očekávat, že postoje H&M či Nike osloví spotřebitele na západních trzích natolik, že by to kompenzovalo ztráty v Číně, pravděpodobně dojde k postupnému přehodnocení celé záležitosti," míní Křeček.
Také podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně záleží na tom, jak moc by Západ ocenil, že se značky Číně "postavily". "Pokud by za každých deset bojkotem ztracených Číňanů získaly jedenáct zákazníků ve zbytku světa, kteří budou naopak oceňovat 'společenskou odpovědnost' Nike a H&M, pak se jednoduše umírnění kritiky Číny firmám nevyplatí ani byznysově, natož reputačně," domnívá se.
Řada módních značek se navíc v současné době potýká s finančními problémy kvůli pandemii. Třeba zmiňovaný švédský prodejce oděvů H&M vykázal za první čtvrtletí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 1,39 miliardy švédských korun (3,55 miliardy korun). Firma musela kvůli protipandemickým uzávěrám zavřít mnoho svých obchodů.
Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to genocida, říká Klimeš (video z roku 2019)
