Zákazy vycházení v Guatemale a Hondurasu, tedy v zemích, které se specializují na pěstování kávových bobů, omezují provozní dobu přístavů a zpomalují zásilky. V částech Afriky, které jsou závislé na dovozu potravin, chybí pracovní síla pro vykládku.
Paralyzované přístavy jsou zatím posledním příkladem toho, jak nový koronavirus komplikuje produkci a distribuci potravin po světě. Zablokované dopravní uzly, nemocní pracovníci, omezení vývozu a panické skupování - to vše přispělo k tomu, že lidé v obchodech vidí prázdné regály, i když zásob je dostatek.
Cesta potravin od producentů na stůl spotřebitelů je spletitá. Problémy v několika přístavech mohou vést k řetězové reakci a způsobit znepokojivé zpomalení dodávek. Například obilí vypěstované v Evropě může putovat do Indie, kde se z něj peče chléb nán, jenž se následně vyváží na americký trh.
Situace by se mohla přitom ještě zhoršit, pokud se problémy přístavů prohloubí. Jen hrstka zemí například vyváží většinu světové rýže a pšenice, tedy základní zdroje kalorií. Sójové boby z Jihoafrické republiky zásadně přispívají k nasycení hospodářských zvířat světa a valná část kakaa pochází z malé části Afriky. I země jako Spojené státy, které jsou klíčovým exportérem potravin, jsou závislé na dovozu, co se týče vína, sýru a mimo sezonu i ovoce a zeleniny.
Čína má nejhorší za sebou
V některých částech světa se dříve narušený provoz přístavů začal zlepšovat. Nejhorší problémy už překonala Čína. V rozpuku epidemie se tam ve velkých přístavech vršily tisíce kontejnerů s mraženým vepřovým, kuřecím a hovězím masem. Provoz pak narušilo omezení dopravy a nedostatek pracovníků. Kvůli této patové situaci se s nedostatkem kontejnerů začal potýkat zbytek světa, k čemuž přispělo i to, že z Číny nevyplouvaly lodě s nákladem výrobků.
V Brazílii, která je velkým vývozcem sójových bobů, hovězího masa, kávy a cukru, nyní zásilky odcházejí běžným tempem. A to zejména díky společné snaze vlády a dopravců udržet plynulost přepravy. Společnost A.P. Möller-Maersk, největší světový dopravce mrazírenských kontejnerů, do této jihoamerické země v reakci na pokles vývozu brazilského masa směřuje 1800 těchto kontejnerů.
S šířením koronaviru se problém s kontejnery, které jinak soustavně se zbožím křižují planetu, projevuje v dalších regionech. Plynulý pohyb kontejnerů po světě byl ale narušen, protože vlivem nákazy se zpomaluje výroba a klesá poptávka po některých produktech. Například přístav v Los Angeles v březnu zaznamenal meziroční pokles objemu zboží o 31 procent kvůli poklesu objednávek od maloobchodníků.
Exportéři potravin musejí déle čekat na dodávky, aby mohli lodě vyložit a pak zase znovu naložit zbožím. To je i případ Evropy, kde panuje víceméně normální provoz, ale nedostatek kontejnerů vede k průtahům v zásobování. V Kanadě dopravci zrušili některé přepravní trasy kvůli nižší poptávce po vyrobeném zboží.
V Nigérii je naopak problémem nadbytek kontejnerů, které se hromadí v přístavech. Ti, kdo by se s touto zácpou jinak vypořádali, mají potíže, protože v karanténě nefunguje veřejná doprava. Fakt, že jídlo stojí v kontejnerech, které váznou v přístavech, umocňuje jeho nedostatek a vede k růstu cen.
