Praha - Energetický regulační úřad se dohodl s Českou fotovoltaickou asociací na spolupráci ohledně takzvanýchchytrých sítí (smart-grids). Zjednodušit by se měla také procedura při výstavbě nových elektráren a administrativa při jejich provozu.

O novém projektu pod názvem Nepodporované obnovitelné zdroje ve čtvrtek informovali novináře zástupci regulačního úřadu a asociace.

"Energetický regulační úřad má dlouhodobý zájem na řešení budoucnosti fotovoltaického sektoru, proto potřebujeme jednat s relevantním zástupcem těchto výrobců. Tím Česká fotovoltaická asociace učitě je, protože zastupuje zájmy několika tisíc subjektů," uvedl místopředseda Energetického regulačního úřadu Martin Laštůvka. Pracovní tým by měl pracovat i na budoucí podobě fotovoltaické legislativy.

Nejde o dotace, ale o úsporu

Prioritou úřadu je usnadnění domácích střešních instalací. Hlavním motivem při jejich budování podle Laštůvky již nejsou výkupní ceny, ale snaha uspořit. "Naše spolupráce by do budoucna měla vést k napravení jména obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaiky," dodal s tím, že k letošnímu pololetí přibylo dalších 3500 instalací.

Česká fotovoltaická asociace zastupuje tisícovky menší zdrojů při celkově nižším instalovaném výkonu - na rozdíl od České fotovoltaické průmyslové asociace, která sdružuje menší počet zejména velkých elektráren. Velcí vlastníci v uplynulé době ostře vystupovali právě proti omezování podpory. Letos v únoru tato asociace spolu s Aliancí pro energetickou soběstačnost podala na regulační úřad správní žalobu a trestní oznámení.

Bez nálepky příživníků

"Chceme se zbavit nálepky příživníků. Musíme najít cestu, jak budovat zdroje bez příspěvku ze státních a soukromých účtů," řekl předseda České fotovoltaické asociace Michael Schmid.

Podle něj je třeba vyřešit zejména ekonomickou návratnost, kdy menší zdroje mohou být takzvaně samofinancovatelné, a to v případě, kdy spotřebují to, co vyrobí. S tím souvisí také potřeba nové legislativy, která by malým zdrojům například umožnila využívaní distribuční sítě jako "akumulátoru", odkud by si uloženou elektřinu opět mohly odebírat.

Využití chytrých sítí podle Schmida představuje formu nefinanční podpory, které může snížit konečnou cenu elektřiny. "Jednoduše proto, že by ze svých peněz podporovali méně fotovoltaiků," dodal.

Laštůvka k tomu řekl, že prvním krokem by mělo být u menších fotovoltaických zdrojů zajištění samozásobování bez možnosti přetoků. Jednou z možností při využívání takzvaných chytrých sítí by mohl být také princip net-metering, který výrobcům umožňuje spotřebovat 100 procent jejich produkce díky tomu, že mohou elektřinu odvádět zpět do sítě.

Administrativní usnadnění počítá například s umožněním provozu a vlastnictví fotovoltaických elektráren i nepodnikatelům. Omezena by měla být také povinnost předkládat výkazy a statistiky ze strany nových výroben energie ze slunečního záření.

Podpora obnovitelných zdrojů v příštím roce dozná výrazných změn, poté co bude zastaveno poskytování provozní podpory novým obnovitelným zdrojům. Podle úřadu dosavadní systém přináší náklady, které jsou nad síly české ekonomiky. Například letos na podporu obnovitelných zdrojů půjde celkem 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy ze státního rozpočtu a zbytek platí spotřebitelé v cenách elektřiny.