Bělorusko dluží v zahraničí pět miliard dolarů, nemá je z čeho splácet

ČTK ČTK
9. 11. 2018 18:11
Rok 2019 by mohl být pro Bělorusko fatální, protože země prezidenta Alexandra Lukašenka musí splatit zahraničním věřitelům téměř pět miliard dolarů (114 miliard Kč) a nemá na to prostředky.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. | Foto: Reuters

Věřitelům dluží běloruská vláda 3,8 miliardy dolarů, dalších 1,1 miliardy dolarů dluží centrální banka. Ve svém internetovém vydání o tom píše polský list Rzeczpospolita s odvoláním na běloruský server tut.by. Analytici se domnívají, že se Minsk zadluží ještě více a jeho závislost na Rusku vzroste.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) současné devizové rezervy Bělorusku vystačí pro dovoz zboží a služeb z ciziny na 2,1 měsíce. V říjnu činily 7,1 miliardy dolarů, z toho 4,32 miliardy dolarů představovaly valuty. Dalších 2,77 miliardy dolarů má stát k dispozici díky úvěru od Euroasijského fondu pro stabilizaci a rozvoj. Podle mezinárodních pravidel by ale Minsk měl mít v zásobě 10,38 miliardy, aby dokázal splácet dluhy.

Ani MMF ani Rusko přitom další půjčky Bělorusku neplánují, píše list. Rozhodnutím Ruska navíc země v příštích letech přijde o příjmy z tranzitu ruské ropy. Bělorusko by tak mohlo v příštích letech přicházet každý rok až o čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl ředitel minského hospodářského institutu IPM Alexandr Čubrik. Náhrada těchto ztrát přitom bude klíčová pro blížící se období, kdy se splátky vystupňují na maximum, dodal.

Premiér Sjarhej Rumas podle serveru uklidňuje, že splátky státního dluhu v příštím roce nepředstavují zvláštní problém, starosti ale budí zvyšování nákladů na dluhovou službu státu. "Každý sedmý rubl z výdajů rozpočtu půjde v příštím roce na obsluhu dluhu," řekl šéf vlády.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy