Bělorusko dluží v zahraničí pět miliard dolarů, nemá je z čeho splácet

ČTK ČTK
9. 11. 2018 18:11
Rok 2019 by mohl být pro Bělorusko fatální, protože země prezidenta Alexandra Lukašenka musí splatit zahraničním věřitelům téměř pět miliard dolarů (114 miliard Kč) a nemá na to prostředky.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko. | Foto: Reuters

Věřitelům dluží běloruská vláda 3,8 miliardy dolarů, dalších 1,1 miliardy dolarů dluží centrální banka. Ve svém internetovém vydání o tom píše polský list Rzeczpospolita s odvoláním na běloruský server tut.by. Analytici se domnívají, že se Minsk zadluží ještě více a jeho závislost na Rusku vzroste.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) současné devizové rezervy Bělorusku vystačí pro dovoz zboží a služeb z ciziny na 2,1 měsíce. V říjnu činily 7,1 miliardy dolarů, z toho 4,32 miliardy dolarů představovaly valuty. Dalších 2,77 miliardy dolarů má stát k dispozici díky úvěru od Euroasijského fondu pro stabilizaci a rozvoj. Podle mezinárodních pravidel by ale Minsk měl mít v zásobě 10,38 miliardy, aby dokázal splácet dluhy.

Ani MMF ani Rusko přitom další půjčky Bělorusku neplánují, píše list. Rozhodnutím Ruska navíc země v příštích letech přijde o příjmy z tranzitu ruské ropy. Bělorusko by tak mohlo v příštích letech přicházet každý rok až o čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl ředitel minského hospodářského institutu IPM Alexandr Čubrik. Náhrada těchto ztrát přitom bude klíčová pro blížící se období, kdy se splátky vystupňují na maximum, dodal.

Premiér Sjarhej Rumas podle serveru uklidňuje, že splátky státního dluhu v příštím roce nepředstavují zvláštní problém, starosti ale budí zvyšování nákladů na dluhovou službu státu. "Každý sedmý rubl z výdajů rozpočtu půjde v příštím roce na obsluhu dluhu," řekl šéf vlády.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy