Babišův "národní fond" je na světě. Má přimět banky, aby neposílaly zisky do ciziny

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 19. 9. 2019 16:20
Zástupci vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a zástupci čtyř největších komerčních bank - ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank - ve čtvrtek podepsali memorandum o spolupráci při vzniku Národního rozvojového fondu. Má sloužit k financování investičních projektů na podporu sociálního a ekonomického rozvoje v Česku. Banky do fondu investují sedm miliard korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Zakladatelem fondu a jediným akcionářem bude Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB). Fond bude mít profesionální vedení a bude hospodařit podle pravidel kolektivního investování. Proto také bude muset získat licenci České národní banky.

Žádost o licenci by měla být podána do konce letošního roku. Souběžné s tím by měla být dopracována investiční strategie fondu, mechanismy investování a personální obsazení. Fond by měl mít tříčlenné představenstvo i dozorčí radu.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by tak fond mohl začít fungovat od poloviny příštího roku. Už předtím ale chce vláda s bankami připravit několik pilotních projektů.

"Je tu mimořádná příležitost vytvořit projekt, který napomůže vytvořit investice do infrastruktury. Je to předobraz toho, jak mohou veřejný a soukromý sektor spolupracovat," řekl Havlíček Hospodářským novinám.

Na podporu fondu vznikne i Národní investiční rada, která bude schvalovat investiční strategii fondu. V jejím čele stane současný viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák.

Zřízení fondu navrhl Babiš místo sektorového zdanění bank, který prosazovala koaliční ČSSD. Sociální demokracie navrhovala pro banky s aktivy více než 300 miliard korun, což splňuje každá z výše uvedených bank, roční sektorovou daň 0,3 procenta objemu aktiv. Navrhovali ji proto, že jim vadí, že zahraniční vlastníci bank ze země vyvádějí zisky. Banky se proto obrátily na premiéra Babiše a hledaly přijatelnější alternativu. 

Sektorově bude fond zaměřen zejména na veřejnou infrastrukturu. Podle Havlíčka by první projekty měly směřovat do dopravní infrastruktury, školství a zdravotnictví. Podle dřívějšího vyjádření zástupců vlády bude mít fond potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard korun.

Fond bude podle kabinetu založen na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další.

Banky byly v minulosti kritizovány za to, že velkou část svých zisků posílají svým zahraničním vlastníkům. Pětice největších bank působících v ČR letos poslala na dividendách do zahraničí zhruba 34 miliard korun, což je o 3,5 miliardy korun méně než v loňském roce.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy