Babišovi se splnil sen: EU umožní zemím používat daňový systém, který prosazuje

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
2. 10. 2018 10:33
Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.
Andrej Babiš na archivním snímku. Brusel, 28. 6. 2018.
Andrej Babiš na archivním snímku. Brusel, 28. 6. 2018. | Foto: Reuters

Lucemburk - Ministři financí zemí Evropské unie se v úterý shodli na pravidlech, která státům EU umožní při boji s daňovými úniky používat obecný systém přenesené daňové povinnosti známý jako reverse charge. O takovou možnost velmi stála Česká republika, věc ještě jako ministr financí v EU dlouhodobě prosazoval nynější premiér Andrej Babiš. 

Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.

Hartwig Löger, ministr financí nyní předsednického Rakouska, připomněl, že jde o opatření výjimečné a časově omezené, které by mělo pomoci zemím s "endemicky rozšířenými" takzvanými karuselovými podvody na DPH. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit právě tomuto typu podvodů.

Finální schválení pravidel, které Evropská komise zemím nabídla po setrvalém tlaku z Prahy v prosinci 2016, bude možné až poté, co se k nim vyjádří Evropský parlament. O návrhu se opakovaně a neúspěšně v ministerské radě vyjednávalo, věc dlouhodobě blokovala především Francie. Situace se začala měnit až letos na jaře. Jako poslední nyní své výhrady na lucemburském jednání stáhlo Rumunsko.

Blokační souboj s Francií

Ještě v květnu si přitom Francie a Česko na jednání ministrů financí EU návrhy  vzájemně zablokovaly, problémem byl pro Francouze právě reverse charge. Praha naopak Paříži zablokovala návrh týkající se možnosti přesunout elektronické publikace do nižší či nulové sazby DPH. 

Díky aktuální dohodě se podařilo odblokovat i tento spor a ministři tak cestu k tomu, aby státy unie mohly přeřadit elektronické publikace do snížené, supersnížené či nulové sazby daně z přidané hodnoty schválili. Rakouský ministr financí Hartwig Löger připomněl, že rozhodnutí je součástí širší unijní snahy modernizovat systém unijní DPH pro digitální hospodářství.

Podle stávajících pravidel podléhají elektronické služby standardní sazbě DPH, tedy nejméně 15 procent, papírové publikace, noviny a knihy ale mohou být zařazeny do nižší sazby, tedy nejméně pět procent. Některé země dokonce mohou aplikovat sazbu ještě nižší či nulovou.

Novela směrnice nyní státům umožní, pokud budou chtít, aplikovat sazby i na elektronické publikace. Supersnížené či nulové sazby budou moci použít jen ty státy, které už je mají u "klasických" knih a publikací.

U daňové problematiky ale státy EU musejí rozhodovat jednomyslně. Návrh na zavedení mechanismu reverse charge spoluiniciovala Praha, o věc velmi usiloval právě Babiš. Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.

"Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu," uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová. 

Limity a kompromisy

Nyní potvrzený návrh doznal proti původní, komisí navržené verzi, několika změn. Obecný mechanismus bude moci použít země jen při splnění přísných kritérií a poté, co její žádost o použití reverse charge státy posvětí. Uplatnit mechanismus bude možné u transakcí týkajících se zboží a služeb nad 17 500 eur (asi 450 000 Kč). Je to vyšší částka než komisí původně navržených 10 000 eur. Země přitom bude muset splňovat některé dodatečné podmínky, třeba účinný a funkční systém elektronických hlášení.

Možnost využívání reverse charge je navíc časově omezena do 22. června 2022, kdy by podle představ Evropské komise měl v EU naběhnout nový "definitivní" systém pravidel pro DPH.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Rusko zmrazilo účty rádiu Svobodná Evropa, udělilo mu několik pokut

Moskva zmrazila ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za "zahraničního agenta" a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat.

Ruské úřady letos stanici vyměřily pokuty v celkové výši zhruba jednoho milionu dolarů (asi 21,7 milionu Kč). RFE/RL je odmítla zaplatit a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech," uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.

Ruský zákon o "zahraničních agentech", který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, je široce kritizován jako pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium "plnící funkci zahraničního agenta".

RFE/RL se nařízení odmítla podřídit a za porušování zákona kvůli tomu dostala několik pokut. Podle ní jsou finanční postihy součástí kampaně, která má stanici přimět k odchodu z Ruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy