Až třetina hospod skončí, bojí se pivovary. Vymýšlí novinky

Radek Pecák Radek Pecák
7. 8. 2015 20:00
Pivovary lákají na nové druhy piv, ale třeba i exkluzivní sportovní přenosy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha – Výrazného úbytku hospod a restaurací v Česku se obávají lidé z pivovarské branže. Někteří očekávají, že v dohledné době zmizí každý pátý z dosavadních téměř 40 tisíc podniků. "Já se bojím, že jich nakonec zanikne až třetina," říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Důvodem jsou hlavně další státní regulace, zejména chystaný úplný zákaz kouření a zavedení elektronické evidence tržeb.

"Pro provozovatele restauračních podniků je nepříjemné, že se schází hned několik zásadních novinek,“ říká k tomu Tomáš Mráz, ředitel obchodu restaurací a hospod společnosti Plzeňský Prazdroj. Konkrétně zmiňuje právě zákaz kouření a takzvané registrační pokladny.

Zánik restaurací a hospod není špatnou zprávou jen pro jejich provozovatele, ale právě i pro pivovary jako jejich dodavatele. Podíl sudového piva do restaurací a hospod na celkovém prodeji tuzemských pivovarů už delší dobu klesá, zatím se zastavil na 41 procentech. Téměř tři z pěti prodaných piv tedy nyní Češi pijí doma či jinde z plechovek nebo skleněných či plastových lahví. Přitom ještě na počátku tisíciletí byl tento poměr obrácený, tedy 60:40 ve prospěch sudového či tankového piva. Největší zlom přišel v období ekonomické krize, kdy lidé museli začít šetřit.

Současný podíl se může ještě zhoršit. Ve většině zemí Evropy je obvyklé, že 80 procent vyrobeného piva se stáčí do obalů pro obchody a jen 20 procent pivovary distribuují do restauračních zařízení.

Pivovary proto častěji představují novinky, které mají udržet stávající pijáky čepovaného piva a ideálně znovu získat i další.

Největší tuzemský pivovar Gambrinus v červenci představil zcela nový typ dvanáctistupňového světlého ležáku speciálně pro restaurace a hospody – do obchodů se vůbec nebude dodávat. Pravidelně také nabídne várky speciálních piv. Podobnou cestou se ubírá třeba také pivovar Krušovice patřící do skupiny Heineken.

"Snažíme se představovat nová a zajímavá sezónní piva. Naší specialitou jsou například piva připravovaná pouze z jednoho druhu chmele namísto obvyklé směsi dvou i více. Posledním příkladem je ležák uvařený z odrůdy žateckého chmelu Harmonie," říká mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Vznikají i nové řetězce restaurací, jejichž koncept vymýšlejí přímo pivovary. Loni Staropramen ke svým Potrefeným husám přidal ještě síť Naše hospoda. Krušovice mají nyní síť Šalanda, rodinný pivovar z Humpolce zase Bernard Puby, pivovary Lobkowicz mají zbrusu novou síť s označením Šnyt a samozřejmě existuje i síť Pilsner Urquell original restaurantů.

Pivovar Staropramen se nyní spojil se s operátorem O2 a hospodským nabízí balíček pod názvem Sportovní kino. "Lidé rádi sdílejí emoce a nejvíce emocí vzniká při sportu," vysvětluje Jan Matějů ze Staropramenu.

Provozovatelé hospod, restaurací či barů, kteří se do projektu zapojí, získají pro své hosty nabídku sportovních programů včetně placené O2 TV, navíc internetové připojení a balíček pěti tisíc SMS zpráv, jimiž mohou své klienty oslovovat a zvát na speciální akce.

"Cena balíčku pro hostinské, kteří čepují piva Staropramenu, začíná na částce 4500 korun. Pokud prodají více než 8,5 hektolitru sudového piva za měsíc, mohou se dostat až na tisícovku měsíčně," říká Jan Matějů. Oficiálně bude Sportovní kino spuštěno 17. srpna.

Staropramen věří, že tento projekt může nalákat i provozovatele podniků, kteří nyní nabízejí produkty konkurence. "Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že takové akce se společným sledováním sportovních pořadů přinesly restauracím osmiprocentní zvýšení obratu," dodává mluvčí Staropramenu Pavel Barvík.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

V centru Bagdádu došlo ke dvěma útokům. Během výbuchů zemřelo nejméně 28 lidí

Při dvou sebevražedných útocích na rušném bagdádském tržišti přišlo ve čtvrtek o život nejméně 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. V minulosti za podobnými atentáty ale stáli radikálové z teroristické organizace Islámský stát (IS). S odkazem na irácké úřady o tom informovala agentura AP.

Útoky zasáhly obchodní čtvrť Báb aš-Šarkí v době, kdy se země potýká se zvýšeným politickým napětím kvůli ekonomické krizi a předčasným volbám plánovaným na říjen. Irácká armáda uvedla, že zahynulo 28 lidí a dalších 73 bylo zraněno, někteří vážně. Nemocnice v Bagdádu po útoku aktivovaly tzv. traumaplán. Podle mluvčího armády příslušníci bezpečnostních složek před útokem pronásledovali dva sebevražedné atentátníky. Ti se poté odpálili na náměstí Tajaran.

Jde o první útoky v rušné bagdádské obchodní čtvrti za poslední tři roky. Naposledy se na místě odpálil sebevražedný atentátník v roce 2018 krátce poté, co tehdejší premiér Hajdar Abádí oznámil, že teroristická organizace Islámský stát byla v Iráku poražena.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Británie odmítá udělit zastoupení Evropské unie v Londýně diplomatický status

Británie odmítla v rozporu s obvyklou praxí udělit zastoupení Evropské unie v zemi diplomatický status, unijní vyslanci budou namísto toho považováni za pracovníky běžné mezinárodní organizace. S odvoláním na vyjádření britského ministerstva zahraničí o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní rozhodnutí vzbudilo v Bruselu otevřenou nevoli.

Británie opustila EU loni na konci ledna a na konci loňského roku skončilo i přechodné období, během kterého ještě dodržovala většinu unijních pravidel.

Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že odmítá udělit diplomatický status a s tím spojené výsady velvyslanci EU ve Spojeném království Joau Valemu de Almeidovi a dalším pracovníkům zastoupení. Zdůvodnilo to tím, že EU není svrchovaným národním státem, a tudíž jí takovýto status nepřísluší.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle serveru stanice BBC napsal dopis britskému ministrovi zahraničí Dominiku Raabovi, v němž v souvislosti s postupem Londýna vyjádřil "hluboké znepokojení".

Evropská komise podle agentury Reuters uvedla, že všech 143 unijních delegací ve světě užívá stejného diplomatického postavení jako mají zástupci států. Londýn si je toho podle ní vědom.

"Poskytnutí recipročního zacházení na základě Vídeňské konvence o diplomatických vztazích je standardní praxí mezi rovnými partnery a jsme si jisti, že si tuto záležitost s našimi přáteli v Londýně můžeme uspokojivým způsobem vyjasnit," řekl mluvčí komise Peter Stano.

Dokud byla Británie součástí bloku, podporovala diplomatický status delegací EU v jiných zemí, dodal Stano. Nynější změnu britského postoje podle něj nic neospravedlňuje.

Londýn podle BBC ve svém kroku argumentoval, že udělení diplomatického statusu pro unijní zástupce by vytvořilo precedent v očích představitelů dalších mezinárodních organizací. EU oproti tomu tvrdí, že není typickou mezinárodní organizací.

Podobný krok jako nyní Londýn učinila před více než dvěma roky administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, která ponížila diplomatický status mise EU ve Washingtonu. Komentátoři opatření hodnotili jako důkaz zhoršujících se vztahů mezi Bruselem a Washingtonem. Po silných protestech unijních představitelů bylo původní diplomatické postavení mise EU v USA po několika měsících obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy