Známe silnice smrti v Česku. Poznejte nejrizikovější komunikace s největším množstvím těžkých nehod

Ondřej Běhal
29. 11. 2017 14:46
Silnice I/67 z Karviné do Českého Těšína je nejrizikovějším místem v Česku pro cestujícího v automobilu. Mezi roky 2014 a 2016 se na každém kilometru tohoto úseku odehrála jedna nehoda s těžkým, nebo smrtelným zraněním. Vyplývá to z mapy rizikových silnic, kterou připravil autoklub ÚAMK ve spolupráci se společností AF-CITIPLAN.
Mapa rizikových silnic podle absolutního počtu těžkých dopravních nehod bez ohledu na hustotu provozu. Nejnebezpečnější úseky jsou označené černou a červenou barvou. Mapu zvětšíte kliknutím na ni.
Mapa rizikových silnic podle absolutního počtu těžkých dopravních nehod bez ohledu na hustotu provozu. Nejnebezpečnější úseky jsou označené černou a červenou barvou. Mapu zvětšíte kliknutím na ni. | Foto: ÚAMK

Bezpečnost na českých silnicích se zlepšuje. V aktuálním vydání mapy rizikových komunikací, které bere v potaz nehody z let 2014 až 2016, patří do nejrizikovější, tedy černé skupiny, pouze čtyři procenta silnic. Při posledním výzkumu pracujícím s daty z let 2011 až 2013 to bylo sedm procent.

Jde o údaje vztahující se k mapě, která bere v potaz počet těžkých a smrtelných dopravních nehod bez ohledu na hustotu provozu. Černé úseky jsou nejhorší, následují červené, oranžové, žluté a zelené.

Nejhorší silnicí podle této metodiky je patnáctikilometrový úsek komunikace I/67 vedoucí z Karviné směrem k Českému Těšínu ke křížení se silnicí I/11. Na každém kilometru tohoto úseku se stala jedna těžká nebo smrtelná dopravní nehoda.

Také další nebezpečné silnice podle této metodiky patří mezi nejvytíženější komunikace první třídy, většinou mají pouze jeden jízdní pruh v každém směru. Z dálnic je na tom nejhůře D1, a pak D4 a D10 u Prahy, nebo část pražského okruhu, které se nacházejí v druhé nejnebezpečnější červené zóně.

Specialista na bezpečnost silnic Jiří Landa by zlepšující se tendenci nepřeceňoval. "Počet úmrtí i těžkých nehod na u nás sice klesá, ale ne takovým tempem jako v jiných evropských zemích. Při porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie z hlediska počtu mrtvých při dopravních nehodách na milion obyvatel jsme byli v roce 2004 přibližně v polovině, v roce 2014 devátí od konce."

Zajímavá je také druhá mapa frekventovaných českých silnic, která popisuje takzvanou relativní nehodovost. Kromě počtu těžkých nehod na kilometr bere v potaz i hustotu provozu. V ní pak samozřejmě dálnice vycházejí mnohem příznivěji a ani D1 nepatří mezi rizikové komunikace.

Mapa rizikových silnic na základně relativní nehodovosti. Při její tvorbě se kromě počtu vážných dopravních nehod brala v úvahu i hustota provozu.
Mapa rizikových silnic na základně relativní nehodovosti. Při její tvorbě se kromě počtu vážných dopravních nehod brala v úvahu i hustota provozu. | Foto: ÚAMK

Těmi opět zůstávají některé silnice první třídy. Nejhůře dopadla komunikace I/7 od křížení se silnicí I/13 ke státní hranici, tedy přibližně od úrovně Chomutova k bývalému hraničnímu přechodu Hora Svatého Šebestiána.

"Tyto mapy zveřejňujeme zejména proto, aby se správci jednotlivých komunikací zamysleli nad tím, jak nejrizikovější úseky učinit bezpečnějšími," říká Jiří Landa. Největší chybou silnice je podle něj to, že se řidič dostane do situace, z níž je zaskočen. "Silnice by měly být samovysvětlující a chyby odpouštějící," tvrdí Landa.

Mezi spolupachatele nejtěžších dopravních nehod patří například nevhodně umístěná svodidla, chybně zhotovená čela podélně stavěných propustí vody, stromy, mostní pilíře nebo další pevné překážky v okolí silnice jako jsou například billboardy. V ideálním případně by mělo být okolí silnice dokonale hladké a prázdné.

 

Právě se děje

Další zprávy