reklama
 
 

Zetoru už je 70 let. Bývalá Zbrojovka dosud vyrobila milion a čtvrt traktorů

15. 3. 2016
V době největší slávy brněnská značka vyráběla kolem třiceti tisíc traktorů ročně. Na přelomu tisíciletí jí ovšem hrozil zánik. V současné době už firma ve vlastnictví slovenského holdingu HTC opět prosperuje. Nedávno vzbudil velkou pozornost koncept nového traktoru, jehož design stvořilo italské studio Pininfarina.

Zemědělské traktory se vyráběly už v meziválečném Československu, kde se jimi proslavily třeba firmy Svoboda z Kosmonos a Wikov z Prostějova. Mechanické pomocníky sedláků ale produkovaly také kolosy jako plzeňská Škodovka nebo pražské ČKD. Po druhé světové válce se však synonymem pro československý traktor stala značka Zetor, jež původně vznikla jako oddělení Zbrojovky Brno. První tři brněnské traktory převzali zákazníci právě před 70 lety, 15. března 1946.

Na rozšíření výrobního programu se Zbrojovka, jejíž areál i výrobní zařízení byly těžce poškozeny válkou, chystala už od osvobození. První prototyp traktoru byl dokončen 14. listopadu 1945, tedy pět měsíců před malou slavností, při které dostaly brněnské traktory nejen své majitele, ale i jméno. Vzniklo spojení slova "Zet", označení používaného brněnskou továrnou již dlouhá léta, a druhé slabiky slova traktor. Ochranná známka Zetor pak byla zaregistrována v srpnu 1946.

První model, Zetor Z-25 s dvouválcovým dieselovým motorem o výkonu 26 koní, ve výrobním programu brzy doplnil i menší Z-15, který byl ale nakonec mnohem méně úspěšný než jeho větší sourozenec. Zatímco "pětadvacítka" se vyráběla až do začátku 60. let a poslední kus nesl pořadové číslo 158 570, "patnáctka" skončila už v roce 1949 a z bran brněnské továrny jich vyjelo jen 2215 kusů. Díky tomu je dnes ze Zetoru Z-15 velmi ceněná sběratelská rarita.

Továrna, jež zpočátku sídlila v hlavním areálu Zbrojovky v brněnských Zábrdovicích, se brzy zaměřila i na export svých traktorů. Například modelu Z-25 se vyvezlo na 97 000 kusů a úspěchy slavil i na náročných západních trzích, podobně jako jeho nástupci. V polovině 50. let přesunula Zbrojovka výrobu traktorů do svého závodu v Brně-Líšni, z něhož se posléze stal samostatný podnik. Jméno svých výrobků - Zetor - ovšem přijala továrna jako název až v roce 1967.

I díky novému zázemí se ze Zetoru potupně stal jeden z největších světových producentů traktorů. V dobách největšího rozmachu jich brněnská továrna vyráběla kolem 30 000 ročně, z toho 80 procent z nich šlo na vývoz, velká část z nich do západní Evropy. Zetory se také v zahraničí montovaly a závody v Indii, Ghaně či Iráku se činily tak, že Zetor je v těchto zemích někdy považován za domácí značku. Celková výroba brněnského podniku překročila 1,25 milionu traktorů.

Po pádu komunistického režimu a rozpadu tradičních trhů upadla firma do vleklé krize a hrozilo, že jako některé další značky českého automobilového průmyslu zanikne. V listopadu 1994 odkoupila státní Konsolidační banka Praha od Fondu národního majetku téměř 70 procent akcií Zetoru a svůj podíl později ještě navýšila. O tři roky později Konsolidační banka prodala téměř polovinu akcií Zetoru společnosti Motokov International. Ani ten však nedokázal prodělečnou firmu vyvést z problémů.

Kvůli špatným hospodářským výsledkům, které vyvrcholily dlouhodobou odstávkou výroby v letech 1999 a 2000, rozhodla vláda o zařazení Zetoru do revitalizačního programu. V jeho rámci byl podíl Motokovu převeden na firmu RA Traktor, dceřinou společnost Konsolidační banky. Firmě se v létě 2000 podařilo dosáhnout dohody o vyrovnání s věřiteli a v červenci 2002 byl Zetor prodán slovenské společnosti HTC Holding. Pod jejím vedením se brněnské značce podařilo "vstát z popela".

V posledních letech Zetor vyrábí přes 4000 traktorů ročně, vykazuje tržby téměř 3,5 miliardy korun a zisk se pohybuje v řádech stamilionů korun. Současný výrobní program zahrnuje čtyři modelové řady v několika modifikacích, od šedesátikoňového typu Major až po model nesoucí tradiční název Crystal, jehož motor má výkon přes 160 koňských sil. Loni v listopadu pak firma představila novou studii, jejíž design navrhlo známé italské studio Pininfarina.

autor: ČTK | 15. 3. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama