Země, která zavrhla diesely. V Holandsku mají jen dvě procenta trhu, nevyplatí se

Martin Přibyl Martin Přibyl
12. 4. 2022 14:50
Holandské zastoupení Audi oznámilo, že od 1. dubna přestane dodávat naftové motory. U značky, jejíž moderní tradice je spojena se zkratkou TDI, to může překvapit, ale je to také naprosto pochopitelné. Vysvětlíme proč.
Foto: Shutterstock

V roce 2015 se v Holandsku prodalo skoro 130 tisíc aut s naftovým motorem a diesely tehdy měly necelých 29 procent tamního trhu. Vloni se z nich stala naprostá okrajová záležitost, automobilky dokázaly udat 6921 aut a podíl všech TDI a spol. klesl ke dvěma procentům. V Česku přitom vloni diesely nadále měly přibližně čtvrtinu trhu.

Pro srovnání: elektromobily měly v Nizozemsku podíl takřka 20 procent, plug-in hybridy deset procent, 22 procent patřilo nedobíjecím hybridům. Na rozdíl od Norů ale Nizozemci zatím nezavrhli spalovací motory, benziňáky měly vloni nadále přes 45 procent tamního trhu.

Ve světle takových čísel se ale dá rozhodnutí Audi plně pochopit: proč nabízet naftové vozy na trhu, který je evidentně nechce? Ostatně firma z Ingolstadtu je možná první z německého prémiového tria (BMW a Mercedes nadále naftové motory v Holandsku nabízí), ale celkově není osamocená. Ke stejnému kroku již přistoupily třeba Hyundai nebo Škoda.

Česká automobilka prodej dieselů ukončila postupně. Poslední naftovou škodovkou prodávanou v Nizozemí byl vloni Superb. Čtvrtá, tedy nejnovější generace Octavie už se ani s naftovým motorem do této země nedostala. Podobný vývoj se dá sledovat u Kie. Ceed se s naftovým motorem ještě pořídit dá, nová Sportage s motorem 1.6 CRDi již v nabídce není.

Kvůli nízké poptávce se automobilkám již jen stěží vyplatí vícenáklady, které jsou spojeny s prodejem nepoptávaných naftových verzí. "Jen jedno procento prémiových vozidel se v Holandsku vloni prodalo s naftovými motory. Očekávaný vývoj trhu a daňové klima v Holandsku budou nadále odrazovat od koupě naftového vozu další zákazníky," píše se v tiskovém prohlášení Audi.

Právě: důvod, proč Holandsko zavrhlo diesely, není ani tak v tom, že by lidem začala nafta páchnout, ale v daňovém systému, který naftové vozy důsledně znevýhodňuje, a to i v porovnání s těmi na benzin.

Znát je to již na první dani, kterou v Holandsku musíte (mimo obligátní 21% DPH) při pořízení vozu zaplatit. Tato registrační daň se vypočítává podle výše emisí oxidu uhličitého. U elektromobilu nezaplatíte nic, u vozu s 84 gramy oxidu uhličitého na kilometr za každý gram CO2 jedno euro, u aut s vyššími emisemi pak poplatek ještě roste. V extrémním případě může dosáhnout až 448 eur (tedy asi 10 900 korun) za gram nad stanovenou hranici 168 gramů.

Tato pravidla platí jednotně pro benzinová i naftová auta. Diesely ale mají pro jistotu zdanění dokonce dvojí. Pokud mají emise nad 72 gramů na kilometr, musí majitel za každý gram nad limit zaplatit 86,67 eura, tedy asi 2100 korun. Pod příslušnou úroveň se přitom nedostane žádné čistě naftové auto.

Ránu do vazu dieselům zasadí to, že v Holandsku se následně daní i provoz vozu v podobě silniční daně. Ta se počítá na základě hmotnosti vozu, paliva, emisí CO2 a také místa, kde je auto zaregistrováno. I zde má použité palivo významný vliv. Pokud bychom srovnali Škodu Octavia Combi s benzinovou jednapětkou se 110 kilowatty a dvoulitrovým TDI se 110 kW a manuálními převodovkami, vychází tři měsíce provozu benzinového auta na 173 eur (4200 Kč), naftového na 391 eur (9500 Kč).

V situaci, kdy rozdíl ve spotřebě obou verzí činí přibližně litr, litr a půl se pořízení dieselu vyplatí jen zákazníkům, kteří ujedou skutečně velké porce kilometrů. Nižší spotřeba musí vyrovnat obě uvedené daně.

I v případě silniční daně platí zvýhodnění pro elektromobily a plug-in hybridy. Čistě elektrické vozy mají tuto daň v současné době odpuštěnou, v roce 2025 budou platit 25 procent určené částky, plnou pak v roce 2026. Podobné to je i u hybridů, jejichž majitelé v současnosti platí polovinu určené částky, v roce 2025 tři čtvrtě a o rok později plnou sazbu.

Třešinkou na dortu holandského daňového systému, který se týká řidičů, je zdanění služebních aut určených k soukromému užití. Pokud jste v práci nedostali čistý elektromobil, přičte se vám k daňovému základu pro výpočet daně z příjmu 22 procent hodnoty vozu, v případě elektrovozu je to 16 procent. Pokud tedy jeho cena nepřesahuje 35 000 eur, pak se z částky nad touto hranicí připočítává k daňovému základu opět 22 %. V Česku si přitom z jakéhokoli vozu připočítáváte jedno procento jeho ceny.

To vše znamená, že zatímco v Česku je diesel volbou pragmaticky smýšlejících uživatelů, kteří chtějí úsporné auto za rozumné peníze, v Holandsku podobné pravidlo ani náhodou neplatí, zdanění dieselů je tak kruté, že o něm vážně může uvažovat jen malé procento uživatelů a do budoucna bude ještě klesat. A zatímco pro soukromníky dává ještě smysl pořídit si benzinové auto, ti, kteří mají dostat "služebák", budou svého zaměstnavatele ze zištných důvodů ještě prosit, aby jim pořídil elektromobil.

Rozhodnutí Audi a dalších automobilových značek je tak jen a jen logické. Nizozemská vláda se nastavením daňového systému rozhodla diesely ze země jednoduše vystrnadit.

Pro příklad jsme vám sestavili tabulku, v níž srovnáváme, kolik by zaplatil zákazník, který by si pořídil Škodu Octavia Combi s benzinovou jednapětkou, dvoulitrovým TDI (odhad ceny v Nizozemsku vychází z českého příplatku za diesel) a pak také základní Enyaq iV 60. Je jasně patrné, že po zohlednění nižších nákladů na ujetý kilometr a nižších nákladů na servis by se Enyaq oproti naftové Octavii vyplatil již během prvního roku provozu. A to bez dotace čtyř tisíce euro, kterou je možné si v Nizozemsku vyžádat.

Škoda Octavia Combi 1.5 TSI DSG Škoda Octavia Combi 2.0 TDI DSG Škoda Enyaq iV 60
Cena v ČR 724 900 Kč 774 900 Kč 1 124 900 Kč
Cena v NL 881 059 Kč 997 761 Kč 1 059 885 Kč
Roční silniční daň v NL 18 102 Kč 40 485 Kč 0 Kč
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Řecko bojuje s lesními požáry, během jediného dne jich vypuklo padesát

V Řecku za posledních 24 hodin vypuklo přes 50 lesních požárů. Informoval o tom v pondělí večer deník Kathimerini. Během dne se podařilo dostat pod kontrolu požár, který vypukl zhruba 50 kilometrů od Atén a vyžádal si evakuaci jedné menší obce. Mimo kontrolu hasičů je požár u města Delfi ve středním Řecku.

Hasiči za posledních 24 hodin zaznamenali vznik 52 lesních požárů, uvedl jejich mluvčí. Ve velké části země, a to včetně regionu kolem Atén, zůstává velmi vysoké riziko vzniku požárů kvůli vysokým teplotám a silnému větru. Do boje s ohněm dnes řečtí hasiči nasadili také letadla a helikoptéry.

S rozsáhlým požárem u města Dilesi v pondělí bojovalo na 100 hasičů a čtyři letadla. Část obyvatel byla kvůli tomu evakuovaná. Podle večerních informací se ale požár podařilo dostat pod kontrolu. Večer pak vypukl požár u města Delfi, který donutil k odchodu například obyvatele jednoho místního kláštera. Zasahuje tam na 50 hasičů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Na západě Uzbekistánu vyšli lidé do ulic, během protestů zemřelo 18 lidí

Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let.

"Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP.

Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl.

Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Čeští basketbalisté vyhráli v Litvě 83:72 a jsou v další fázi boje o MS

Čeští basketbalisté porazili v závěrečném kole základní skupiny F v Klajpedě domácí Litvu 83:72 a postoupili do další fáze kvalifikace o mistrovství světa 2023.

Soupeři, který dosud vyhrál všech pět duelů, připravili první porážku a mohou se spolu s ním těšit na další duely s Francií, Černou Horou a Maďarskem. Doplní je ještě Bosna a Hercegovina, která zdolala Bulharsko 76:73. Tomáš Satoranský přispěl k výhře jako nejlepší střelec utkání 21 body.

Češi dokázali proti Litevcům ukončit devítizápasovou šňůru neúspěchu a vyhráli nad nimi poprvé od 27. srpna 2006, kdy v přípravě v Opavě zvítězili 85:79. V soutěžním zápasem je porazili naposledy 21. června 1999 na mistrovství Evropy v Dijonu (78:62).

V kvalifikaci budou Češi pokračovat 24. a 27. srpna, předtím je čekají v Pardubicích a Hamburku přípravné turnaje na zářijový Eurobasket v Praze a případně v Berlíně.

Kvalifikace basketbalistů o postup na mistrovství světa 2023 - skupina F:

Litva - Česko 72:83 (13:23, 32:45, 52:61)

Nejvíce bodů Litvy: Brazdeikis 13, Grigonis 11, Masiulis 10.

Sestava ČR: Satoranský 21, J. Bohačík 9, Balvín 8, Hruban 3, Kříž - Kyzlink 18, Auda 14, Jelínek 10, Peterka, Sehnal.

Fauly: 27:26. Trestné hody: 28/20 - 23/14. Trojky: 8:5. Doskoky: 31:38.

Bosna a Hercegovina - Bulharsko 76:73.

Konečná tabulka:

1. Litva 6 5 1 462:421 11
2. ČR 6 3 3 485:483 9
3. Bosna a Hercegovina 6 3 3 472:486 9
4. Bulharsko 6 1 5 446:475 7

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy