Zavádění bezpečnostních prvků auta zdražuje. Každým rokem se cena zvyšuje o procenta

ČTK ČTK
15. 8. 2019 11:16
Zavádění bezpečnostních prvků do automobilů zvyšuje jejich cenu o jednotky procent ročně. Do výbavy aut se většinou dostávají kvůli regulačním opatřením nebo konkurenčnímu boji. Vyplývá to z informací odborníků oslovených ČTK. Od přihlášení patentu tříbodového bezpečnostního pásu jako jednoho z prvních prvků pasivní bezpečnosti v autech uplynulo 60 let.
Foto: ADAC

"Bezpečnostní výbava vozů se rychle rozšiřuje, ať už pod tlakem regulace EU nebo konkurence. Vždy platí, že nepovinné bezpečnostní a asistenční prvky se prosazují nejdříve ve dražších vozech a po jejich výrobním zvládnutí a zlevnění větším výrobním objemem se prosazují i do nižších tříd vozů," řekl dnes ČTK vedoucí partner EY Petr Knap.

V minulém roce se cena nových aut zvýšila v průměru o 3,1 procenta, což představuje asi 12 500 Kč. Za zvýšením vedle rozšiřování bezpečnostních výbav stojí ale i jiné faktory, například nový způsob měření emisí WLTP.

Bezpečnost se promítá do homologačních požadavků na nová vozidla, která postupně v historii musela být vybavována nejen bezpečnostními pásy, ale i opěrkami hlavy, protiblokovacím systémem ABS, stabilizačním ESP, denním svícením, airbagy nebo nejnověji systémem automatického přivolání pomoci e-call. Na základě požadavků EU se mají nároky na bezpečnostní asistenty v autech dále výrazně zvýšit v roce 2022. Povinné mají být například systémy na nouzové brzdění, rozpoznávání únavy řidiče, parkovací kamera a podobně.

"Pokud se na problematiku podíváme skrze opravy automobilů, tak Americká automobilová asociace (AAA) vydala studii, kde uvádí, jakým způsobem pokročilé asistenční systémy pro řidiče mohou prodražit opravu auta i při drobné kolizi. Cena narůstá nejen zakoupením nových senzorů, ale i jejich správnou kalibrací," podotkl Ondřej Simon z PwC.

Například oprava předních radarových senzorů, které jsou klíčové pro automatické brzdné systémy nebo adaptivní tempomat, stojí 900 až 1300 dolarů. Výměna čelního skla u auta, které je vybaveno systémem automatického brzdění, adaptivním tempomatem a udržování v jízdním pruhu, vyjde od 1200 do 1650 dolarů.

Podle Knapa se dodavatelům i výrobcům v posledních desetiletích typicky dařilo poměrně úspěšně eliminovat nárůst komplexity a požadavků na bezpečnost zefektivňováním výroby. "Pokud ovšem přijde více požadavků najednou, jak diktuje EU, a povinně do všech segmentů najednou, tak může být nárůst ceny patrný.

Navíc automobilový průmysl v tuto chvíli potřebuje zvládnout tvorbu nových produktů (elektromobilů a hybridních pohonů) i nových dodavatelských řetězců a nemůže tedy absorbovat náklady do své marže. Proto je možné, že uvidíme zdražení aut, které přesáhne výrazněji dříve obvyklých dvě až pět procent při zavádění některých dřívějších bezpečnostním opatření," dodal Knap.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy