


Při výběru nového auta není pro Čechy spotřeba paliva zjevně nejdůležitějším parametrem. Vyplývá to z dat Evropské agentury životního prostředí, která porovnala nákupní chování motoristů ve 29 evropských zemích.

Švédský motoristický časopis ViBilägare získal od Evropské agentury pro životní prostředí pozoruhodná data o emisích, hmotnosti a výkonu nově přihlášených aut za rok 2025. V jednom parametru jsou přitom Češi takřka na špičce. Tím je údaj o emisích CO2, které loni zakoupená auta v té které zemi vypouští do ovzduší.
V případě České republiky jde v průměru o 127,9 g/km, což z pohledu ekologie znamená předposlední místo — poslední Slovensko skončilo s průměrem 132,8 g/km. Jen pro představu: Vypuštěných 130 gramů CO2 na kilometr odpovídá spotřebě 5,6 litru benzinu na 100 kilometrů.
Emise oxidu uhličitého jsou v současnosti ostře sledovaným parametrem. Jde o skleníkový plyn usazující se v atmosféře, který je označován za hlavního viníka globálního oteplování. I proto se některé země snaží jeho vypouštění do ovzduší co nejvíce omezit — například v Evropské unii platí v současnosti pro výrobce aut průměrný flotilový limit 93,6 g/km. Pokud se do něj automobilka nevejde, platí do unijní kasy 95 eur za každý nadlimitní gram u každého prodaného auta.
V praxi to znamená, že pokud by se všichni evropští kupující chovali jako Češi, automobilky by se, obrazně řečeno, „nedoplatily“: Za každý prodaný vůz by vydaly navíc 3230 eur, tedy přibližně 78 tisíc korun, v podobě pokut.
Automobilky mohou mluvit o štěstí, že jsou v Evropě země, které jim bilanci CO2 znatelně vylepšují. V jejich čele stojí Norsko, kde loni prodaná auta vypouštěla do ovzduší v průměru jen 3,8 g/km. Je to dáno tím, že v zemi se, až na vzácné výjimky, spalovací auta vůbec neprodávají. Většinu trhu tvoří čisté elektromobily, které při provozu žádné emise nevypouštějí.
I když přístup Norska je v rámci Evropy výjimečný, přesto se ze sledované devětadvacítky zemí do současného limitu CO2 pohodlně vejde hned dalších deset států, které auta se spalovacím motorem běžně prodávají. Mezi ty s velmi nízkými emisemi patří ještě Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Island.
V tabulce, kterou najdete pod článkem, lze vyčíst souvislost mezi hodnotou vypouštěných emisí, výkonem motoru a pohotovostní hmotností vozu. Norsko, kde se prodávají takřka výhradně jen elektromobily a vypouštěné emise se blíží k nule, dosáhla průměrná hmotnost auta 2121 kg, což je naopak ze všech zemí nejvíce. Tamní vozy mají také ze sledovaných zemí nejvyšší výkon, v průměru 288 koní.
Při srovnání s Norskem mají v Česku prodávaná auta výkon skoro jen poloviční, v průměru 156 koní. Současně jsou ale také o více než půl tuny lehčí.
Země | ø emise CO2 (g/km) | ø hmotnost (kg) | ø výkon motoru (k) |
|---|---|---|---|
Norsko | 3,8 | 2121 | 288 |
Dánsko | 40,2 | 1939 | 233 |
Finsko | 51,1 | 1832 | 182 |
Nizozemsko | 51,4 | 1714 | 184 |
Švédsko | 53,9 | 1912 | 234 |
Island | 60,8 | 1935 | 248 |
Belgie | 74,7 | 1713 | 185 |
Malta | 76,7 | 1534 | 143 |
Portugalsko | 79,4 | 1578 | 154 |
Irsko | 85,4 | 1641 | 150 |
Francie | 89,1 | 1499 | 139 |
Rakousko | 95,7 | 1666 | 143 |
Lucembursko | 97,6 | 1716 | 173 |
Německo | 102,2 | 1698 | 190 |
Řecko | 104,5 | 1408 | 126 |
Španělsko | 105,3 | 1528 | 136 |
Litva | 112,7 | 1620 | 159 |
Itálie | 113,0 | 1452 | 131 |
Lotyšsko | 113,5 | 1655 | 160 |
Estonsko | 114,8 | 1649 | 169 |
Rumunsko | 116,2 | 1506 | 139 |
Slovinsko | 116,3 | 1551 | 144 |
Kypr | 119,3 | 1574 | 158 |
Maďarsko | 121,6 | 1606 | 166 |
Polsko | 124,2 | 1567 | — |
Chorvatsko | 124,7 | 1444 | 133 |
Bulharsko | 125,1 | 1567 | 163 |
Česko | 127,9 | 1563 | 156 |
Slovensko | 132,8 | 1588 | 156 |



V současnosti nepanují podmínky pro věcný dialog s USA o strategické stabilitě, uvedlo v pondělí podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tvrdí, že rozmístění amerických raketových systémů v Evropě včetně Norska by mohlo zničit všechny zbývající podmínky pro takové jednání.



Německá policie vyšetřuje noční požár elektrické stanice v centru Berlína, na západě Německa odhalila u rozvodny prostřižený plot. S odvoláním na své zdroje o tom v pondělí informoval bulvární list Bild. Německo minulý týden zaznamenalo několik útoků na rozvodny elektřiny, které úřady vyšetřují jako sabotáž.



Vedení Prahy souhlasilo s uzavřením třicetileté smlouvy s Českými drahami (ČD) za 165,17 miliardy korun na provoz příměstských vlaků od roku 2030. Kontrakt v pondělí na základě výsledků tendru schválili radní města, ještě o něm v pondělí budou hlasovat zastupitelé Středočeského kraje, který byl hlavním zadavatelem zakázky.



Americká herečka Susan Sarandonová tvrdí, že kvůli své výrazné podpoře Palestiny přichází o některé filmové role. Atmosféra ve Spojených státech se sice s pokračující okupací palestinských území Izraelem mění a podpora pro Izrael klesá, nicméně některé agentury jí stále odmítají zprostředkovat práci, řekla podle tiskové agentury AP hollywoodská hvězda během filmového festivalu v Benátkách.



Ukrajina řeší neobvyklý návrh: legalizaci pornografického průmyslu. Ten je dnes ve východoevropské zemi nelegální, ale přesto v zemi dál funguje. Zastánci změny tvrdí, že by stát mohl získat nové daňové příjmy a omezit prostor pro korupci, jež podle svědectví provází i toto odvětví. Americký deník The New York Times přišel i s tím, že se v korupci a podvodech ztrácejí na Ukrajině miliardy hřiven.