


Při výběru nového auta není pro Čechy spotřeba paliva zjevně nejdůležitějším parametrem. Vyplývá to z dat Evropské agentury životního prostředí, která porovnala nákupní chování motoristů ve 29 evropských zemích.

Švédský motoristický časopis ViBilägare získal od Evropské agentury pro životní prostředí pozoruhodná data o emisích, hmotnosti a výkonu nově přihlášených aut za rok 2025. V jednom parametru jsou přitom Češi takřka na špičce. Tím je údaj o emisích CO2, které loni zakoupená auta v té které zemi vypouští do ovzduší.
V případě České republiky jde v průměru o 127,9 g/km, což z pohledu ekologie znamená předposlední místo — poslední Slovensko skončilo s průměrem 132,8 g/km. Jen pro představu: Vypuštěných 130 gramů CO2 na kilometr odpovídá spotřebě 5,6 litru benzinu na 100 kilometrů.
Emise oxidu uhličitého jsou v současnosti ostře sledovaným parametrem. Jde o skleníkový plyn usazující se v atmosféře, který je označován za hlavního viníka globálního oteplování. I proto se některé země snaží jeho vypouštění do ovzduší co nejvíce omezit — například v Evropské unii platí v současnosti pro výrobce aut průměrný flotilový limit 93,6 g/km. Pokud se do něj automobilka nevejde, platí do unijní kasy 95 eur za každý nadlimitní gram u každého prodaného auta.
V praxi to znamená, že pokud by se všichni evropští kupující chovali jako Češi, automobilky by se, obrazně řečeno, „nedoplatily“: Za každý prodaný vůz by vydaly navíc 3230 eur, tedy přibližně 78 tisíc korun, v podobě pokut.
Automobilky mohou mluvit o štěstí, že jsou v Evropě země, které jim bilanci CO2 znatelně vylepšují. V jejich čele stojí Norsko, kde loni prodaná auta vypouštěla do ovzduší v průměru jen 3,8 g/km. Je to dáno tím, že v zemi se, až na vzácné výjimky, spalovací auta vůbec neprodávají. Většinu trhu tvoří čisté elektromobily, které při provozu žádné emise nevypouštějí.
I když přístup Norska je v rámci Evropy výjimečný, přesto se ze sledované devětadvacítky zemí do současného limitu CO2 pohodlně vejde hned dalších deset států, které auta se spalovacím motorem běžně prodávají. Mezi ty s velmi nízkými emisemi patří ještě Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Island.
V tabulce, kterou najdete pod článkem, lze vyčíst souvislost mezi hodnotou vypouštěných emisí, výkonem motoru a pohotovostní hmotností vozu. Norsko, kde se prodávají takřka výhradně jen elektromobily a vypouštěné emise se blíží k nule, dosáhla průměrná hmotnost auta 2121 kg, což je naopak ze všech zemí nejvíce. Tamní vozy mají také ze sledovaných zemí nejvyšší výkon, v průměru 288 koní.
Při srovnání s Norskem mají v Česku prodávaná auta výkon skoro jen poloviční, v průměru 156 koní. Současně jsou ale také o více než půl tuny lehčí.
Země | ø emise CO2 (g/km) | ø hmotnost (kg) | ø výkon motoru (k) |
|---|---|---|---|
Norsko | 3,8 | 2121 | 288 |
Dánsko | 40,2 | 1939 | 233 |
Finsko | 51,1 | 1832 | 182 |
Nizozemsko | 51,4 | 1714 | 184 |
Švédsko | 53,9 | 1912 | 234 |
Island | 60,8 | 1935 | 248 |
Belgie | 74,7 | 1713 | 185 |
Malta | 76,7 | 1534 | 143 |
Portugalsko | 79,4 | 1578 | 154 |
Irsko | 85,4 | 1641 | 150 |
Francie | 89,1 | 1499 | 139 |
Rakousko | 95,7 | 1666 | 143 |
Lucembursko | 97,6 | 1716 | 173 |
Německo | 102,2 | 1698 | 190 |
Řecko | 104,5 | 1408 | 126 |
Španělsko | 105,3 | 1528 | 136 |
Litva | 112,7 | 1620 | 159 |
Itálie | 113,0 | 1452 | 131 |
Lotyšsko | 113,5 | 1655 | 160 |
Estonsko | 114,8 | 1649 | 169 |
Rumunsko | 116,2 | 1506 | 139 |
Slovinsko | 116,3 | 1551 | 144 |
Kypr | 119,3 | 1574 | 158 |
Maďarsko | 121,6 | 1606 | 166 |
Polsko | 124,2 | 1567 | — |
Chorvatsko | 124,7 | 1444 | 133 |
Bulharsko | 125,1 | 1567 | 163 |
Česko | 127,9 | 1563 | 156 |
Slovensko | 132,8 | 1588 | 156 |



Piráti po komunálních volbách v Praze do koalice s hnutím ANO nepůjdou. Jejich předseda a bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib v rozhovoru říká, že pokud by taková nabídka přišla, „společně se tomu velice dobře zasmějí“. Mluví také o dostupném bydlení, vyšším zdanění prázdných bytů nebo o tom, jakou roli chce po volbách hrát v pražské politice.



„V Rusku je možné úplně všechno. Proto jsou tak nervózní Američani,“ komentuje dohady nad šířením moru na ruské Sibiři epidemiolog Roman Prymula. Podivné je podle něj to, že se mor zkoumal v tamní laboratoři – nemoc je totiž staletí známá a dobře popsaná. Otazníky vyvolává i to, že nebyla výzkumnice pracující s morem naočkovaná.



Dva afghánští ilegální imigranti se už viděli ve vysněném Německu. Na letišti v chorvatském Splitu ale policistu na první pohled zaujaly jejich dokumenty. Muži viditelně středoasijského vzhledu mávali chorvatskými občanskými průkazy, aniž by uměli slovo chorvatsky. Především ale policistu zarazila jména dvou afghánských bratrů.



Rostoucí ceny energií opět straší české domácnosti. Plyn i elektřina od začátku roky významně zdražily. Redakce Aktuálně.cz proto zjišťovala u expertů a analytiků, které kroky se teď vyplatí, kde ušetřit a jaké chyby mohou vyjít draho.



Jednání se Spojenými státy nemají smysl, prohlásil v pondělí podle íránské tiskové agentury Fars íránský prezident Masúd Pezeškján při setkání s arménským ministrem zahraničí Araratem Mirzojanem.