Vzduch jako po bouřce nabídne cestujícím nový Renault

Radek Pecák Radek Pecák
20. 2. 2011 0:26
Na palubní desce modelu Latitude přibyla další tlačítka. Ovládá se jimi čištění vzduchu
Foto: Renault

Stížnosti lidí na klimatizaci v autech nejsou v současné době ničím výjimečným. Klimatizace může být příčinou angín či bolestí zad. Technici Renaultu a Samsungu, kteří vyvíjeli nový Renault Latitude, se proto rozhodli zabudovat do klimatizační jednotky tohoto vozu ionizátor, tedy přístroj, který dokáže vyčistit vzduch.

Tento systém mají Renaulty Latitude, které jsou vybaveny třízónovou klimatizací. Jedná se o doplněk k dnes již poměrně běžnému uhlíkovému a pylovému filtru. Ionizátor má dva režimy.

Celkový pohled na novinku Renaultu
Celkový pohled na novinku Renaultu | Foto: Renault

Funguje to následujícím způsobem:  Jakmile snímač toxicity zjistí příliš vysokou koncentraci škodlivých plynů mimo vozidlo,  automaticky spustí režim vnitřní cirkulace vzduchu. Ionizátor vzduchu pak vytváří aktivní atomy vodíku a negativní ionty kyslíku.

Negativní ionty aktivizují a uklidňují lidský organismus, zatímco pozitivní ionty, které jsou přirozeně přítomné ve vzduchu, ale často v příliš vysoké koncentraci v uzavřených prostorech, jako je kabina vozidla, způsobují stres a únavu. Ionizátor zvyšuje množství negativních iontů a neutralizuje pozitivní ionty.

Vybrat si lze ze dvou režimů

Řidič může zvolit jeden ze dvou režimů. Režim Clean čistí vzduch v kabině díky neutralizací škodlivých částic, jako jsou bakterie, alergeny a mikroorganismy a režim „Relax“ postupně vytváří generováním negativní ionty, aby nastala elektromagnetická rovnováha s pozitivními ionty.

Nová tlačítka jsou vedle knoflíku pro startování motoru
Nová tlačítka jsou vedle knoflíku pro startování motoru | Foto: Renault

V čisté přírodě je průměrná koncentrace lehkých iontů vzduchu 300 – 3000 záporných iontů v jednom krychlovém centimetru. Jenže, to už je málokde. Ve městech se obvykle naměří méně než 200 záporných iontů v cm³.

Uvnitř budov z klasických stavebních materiálů je množství iontů téměř shodné s jejich venkovním prostředí. V panelových domech asi polovina, v některých železobetonových stavbách, v kabinách aut nebo letadel ionty téměř nejsou.

Zjednodušeně lze říci, že taková klimatizace dokáže v autě vytvořit podstatně lepší kvalitu vzduchu než jaká je v okolí.

Vzduch je nejen čistý, ale i voňavý

Kromě toho si řidič a spolujezdec v Renaultu Latitude  mohou naprogramovat osvěžovač vzduchu ze dvou náplní integrovaných do palubní desky, které se dodávají s vozidlem (vůně BlueOcean a Mango).

Takto vypadá celý středový panel v latitude
Takto vypadá celý středový panel v latitude | Foto: Renault

Tyto vyměnitelné náplně lze zakoupit v autosalonech Renault, kde si zákazník může vybrat z 6 nabízených vůní (Blue Ocean, Mango, Red Berries, Green Nature, Herbal Tea, Precious Flowers).

Nastavit lze i intenzitu dávkování.

Další funkcí klimatizace, kterou ovšem už mají i další modely Renaultu, je možnost nastavení rychlosti, jakou se vzduch uvnitř vozu ochlazuje či ohřívá. Režim Soft je určen pro co nejjemnější a nejméně hlučné rozptýlení klimatizovaného vzduchu v kabině, naopak opačně funguje režim Fast, tedy je určen pro co nejrychlejší dosažení požadovaného tepelného komfortu.

Klasická funkce Auto je kombinací výše zmíněných režimů.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy