Diesel velebí řidiči kamionů, taxikáři, ale například i majitelé nákladních lodí. Ti všichni využívají vznětový motor, vynález Němce Rudolfa Diesela.
V noci z 29. na 30. září letošního roku je tomu přesně sto let, co záhadně zmizel z paluby lodi plující z belgických Anverp do Belgie. Neví se, zda šlo o nešťastnou náhodu, vraždu či sebevraždu. Spekulovalo se dokonce o tom, že vůbec nezemřel, ale pod novou identitou vynalézal dále.
Jeho smrt dodnes zajímá řadu lidí, jeho život však byl neméně zajímavý.
Narodil se 18. března 1858 v Paříži, kam jeho otec, původem majitel továrničky na výrobu koženého zboží, odešel za lepším živobytím. Jenže prusko-francouzská válka v roce 1870 znamenala, že se rodina rozdělila. Jeho rodiče byli nuceni odejít do Anglie, syn se vrátil do své původní vlasti, ke strýci do Augsburgu.
Brzy měl jasno, čím chce být - strojním inženýrem. Začal studovat průmyslovou školu a díky prospěchu získal stipendium na mnichovské Technické univerzitě, kterou absolvoval roku 1880.
Jako jeden z nejlepších studentů své doby získal místo u Carla von Lindeho, průkopníka chladících zařízení. V té době už měl Diesel v hlavě myšlenku na motor účinnější než tehdy už běžný zážehový.
Na princip dieselového motoru, v němž stlačením ohřátý vzduch zapaluje chudou směs s palivem, přišel díky obyčejné hustilce. Tu studenti ve škole používali jako jednoduchý pneumatický zapalovač.
Patent na svůj motor dostal Diesel v roce 1892, tehdy ale zdaleka ještě nevěděl, jaké palivo bude nejvhodnější.
Prototyp ze srpna 1893 poháněl uhelný mour, při experimentech s benzínem jeden z motorů vybuchl a až v další fázi se palivem stal petrolej. V roce 1897 už měl Diesel připravený motor, který jako palivo mohl používat naftu či olej z burských ořechů. Tepelnou energii využíval nový motor z 26 procent, dvakrát účinněji než nejlepší parní stroj té doby.
Do automobilů se tehdy ještě velké a těžké dieselové motory montovat nemohly, lodě a lokomotivy je však uvezly bez problémů. Už počátkem století se objevily první menší lodě, roku 1911 pak byla v Kodani spuštěna na vodu zaoceánská loď Selandia se dvěma čtyřtaktními Dieselovými motory. Také ponorky zaznamenaly díky jeho vynálezu značný pokrok.
Peněz měl pak Rudolf Diesel dost, a tak se stal propagátorem utopistické teorie Solidarismus. Domníval se, že i chudí lidé by se za pomoci střádání drobných finančních příspěvků od bohatých mohli ekonomicky osamostatnit a založit si vlastní výdělečnou živnost. Bez revoluce by se tak dosáhlo hospodářského a kulturního rozkvětu.
Příliš velkou podporu však pro svoji myšlenku nenalezl a jeho finance se postupně začaly zmenšovat.
Když pak ještě špatně investoval do nemovitostí a mnoho peněz prohrál v hazardu, ocitl se na pokraji bankrotu.
