Vrátí se „šrotovné“? Autoprůmyslu pomůže, jen když bude jiné než před deseti lety

Martin Přibyl Martin Přibyl
20. 4. 2020 13:59
V Německu se začíná mluvit o zopakování politiky tzv. šrotovného, které automobilovému průmyslu pomohlo v těžkých letech poslední hospodářské krize v roce 2009. Jeho princip byl jednoduchý: výměnou za to, že jste si nechali sešrotovat staré auto, jste dostali příspěvek v řádu několika tisíc eur (několika desítek tisíc korun) na pořízení nového.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Shutterstock

V březnu 2009 na takovou pobídku zareagoval německý trh meziročním nárůstem o čtyřicet procent a připravený rozpočet byl velice rychle vyčerpán. O jedenáct let později nahradila finanční krizi pandemie koronaviru a například podle německého Spiegelu se ve VW mluví o tom, že samotné otevření showroomů (od pondělka 20. dubna se u našich západních sousedů smějí otevřít prodejny do 400 metrů čtverečních, u nás všechny) poptávku po autech dostatečně neoživí.

Lidé cítí nejistotu, a tudíž nákup drahých věcí, jakými jsou právě osobní auta, logicky odkládají. "Aby se opět rozběhlo spolkové hospodářství, budou zapotřebí i větší impulzy ze strany politiků," cituje vyjádření koncernu Spiegel. Přidal se rovněž dolnosaský premiér Stephan Weil, finanční podporu pro koupi nového auta navrhuje i šéf bavorského BMW Oliver Zipse.

V současné době je ale nereálné, aby se opakoval deset let starý scénář šrotovného. Podpora tehdy nahrávala lidem, kteří by si za jiných okolností koupili ojetinu, ale díky podpoře dosáhli na nové auto. Ostatně bylo to vidět na prodejích, ruce si mnuli u Škody, protože tehdejší druhá generace Fabie šla na dračku. Prostorné nové auto za rozumnou cenu, to byla dobrá alternativa k ojetině.

V roce 2020 ale na automobily nedopadá jen koronavirus, ale také přísné limity CO2. Průměrné evropské auto by od letoška mělo vypustit 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Najdou se tací, kteří jako šéf odborů Škody Jaroslav Povšík volají s ohledem na současnou situaci po jejich zrušení.

Dolnosaský ministr průmyslu (a člen dozorčí rady koncernu VW) Bernd Althusmann řekl agentuře DPA, že si myslí, že emisní cíle jsou kvůli pandemii pravděpodobně jen těžko splnitelné. VW bude muset podle něj například odložit uvedení elektrického modelu ID.3, jenž je pro dodržení limitů klíčový.

Jak podle Povšíka, tak podle Althusmanna by Evropská komise měla jednat a být při vystavování pokut shovívavá, jinak jsou v ohrožení pracovní místa nejen v automobilkách, ale i u dodavatelů. Za porušení totiž budou výrobci platit pokuty.

Otázkou ovšem zůstává, jestli najdou pochopení. Zmíněný Stephan Weil si myslí, že prosazení zmírnění limitů není na pořadu dne. "Odložení limitů CO2 je na evropské úrovni stěží prosaditelné, a navíc by něco podobného zpochybnilo vysoké investice automobilek do elektromobilů nebo hybridních technologií," řekl dolnosaský premiér deníku Hannoverschen Allgemeine Zeitung.

O tom, že by došlo ke zmírnění letošních limitů, pochybuje i hlavní analytik společnosti EY Petr Knap. "O snížení se sice začalo mluvit již i na půdě Evropské komise, což bylo dříve nemyslitelné, i tak má ale takový postup silné odpůrce. Myslím si, že automobilky dostanou nějaký příslib možného přehodnocení rychlosti a radikálnosti zpřísňování limitů do roku 2030, dokdy by podle současných plánů mělo dojít ke dvojímu snížení limitů," říká.

Změnu limitů nechtějí ani všechny automobilky, u Evropské komise je sice požaduje sdružení výrobců ACEA (kterému aktuálně předsedá šéf FCA Mike Manley), ale například němečtí výrobci, kteří investovali do elektromobilů, jsou proti.

Setrvání u stanovených limitů emisí CO2 ale znamená, že nové "šrotovné" nezpřístupní nová auta zájemcům o ojetinu. Podle Knapa by plošné šrotovné s ohledem na nižší kupní sílu obyvatelstva a nízkou cenu benzinu na čerpacích stanicích vedlo stejně jako před deseti lety k nákupu levných vozů se spalovacím motorem.

Jenže malá (a levná) auta jako Fabia jsou s ohledem na emise paradoxně problematičtější než drahá hybridní SUV. Zmíněný 95gramový limit platí pro průměrné auto, které v roce 2017 vážilo 1390 kilo, za každých sto kilo navíc může vůz vypustit o 3,33 gramu více, a naopak lehčí auta mají limity přísnější. Nejlevnější Fabia s litrem o výkonu 44 kW má pohotovostní hmotnost 1081 kg, takže by měla správně vypouštět 85 gramů, místo toho ale vydá 107 gramů.

Můžete samozřejmě namítnout, že třetí generace Fabie postavená v podstatě na základech předchozí generace VW Polo není žádným výkřikem nejmodernější techniky. Takový nový Opel Corsa má se základní benzinovou jednadvojkou (55 kW) emise CO2 93 gramů na kilometr, ale váží jen 1055 kilo. Limit by se tedy pro něj měl pohybovat okolo 84 gramů.

Zjednodušeně řečeno by Škoda za každou prodanou základní Fabii zaplatila na pokutách do unijní kasy 2090 eur (57 000 korun), Opel za každou Corsu 855 eur (cca 23 000 korun). Výhoda šrotovného by se tedy rychle snížila nebo dokonce zcela vymazala.

"V současné situaci se zřejmě zvažované ‚šrotovné‘ v Německu může více podobat pobídce k nákupu lokálně nízko-, či bezemisního vozu," říká Petr Knap. Něco podobného připouští i šéf BMW Oliver Zipse, podle něj by stát měl nabídnout jakousi inovační prémii, která zvýší prodeje nízkoemisních vozů. To by mohlo znamenat zvýšení státního příspěvku, na koupi elektrického modelu nyní v Německu stát přidá až šest tisíc eur.

Politici si ale zároveň myslí, že by se dotace neměly vyhnout ani spalovacím motorům. Nicole Hoffmeisterová-Krautová, ministryně průmyslu v Bádensku-Württembersku, navrhuje, aby se inovační příspěvek vztahoval i na benzinové a naftové motory.

Důvodem je zachování zaměstnanosti, nejenže výroba spalovacího motoru vyžaduje více pracovníků v automobilce, je zapotřebí více dílů a více lidí u dodavatelů. V souvislosti s emisními limity to ale dává smysl jen u vybraných aut: například nová Octavia s dvoulitrovým dieselem váží více než 1390 kilo, a přitom vypustí jen 92 gramů CO2. Takové auto tedy podpoří průmysl a zaměstnanost a zároveň nebude výrobcům zvyšovat flotilový průměr.

Podoba případného šrotovného tedy bude muset být vyvážená tak, aby automobilkám nenapáchala více škody než užitku. Podpora autoprůmyslu je na každý pád zásadní i pro oživení české ekonomiky.

"Český automobilový průmysl generuje za ‚normální situace‘ tržby v úrovni 100 miliard měsíčně, představuje takřka desetinu českého hrubého domácího produktu. Ještě začátkem dubna ho bylo skoro devadesát procent výrazně omezeno nebo zcela zastaveno. Zásah tedy bude velice výrazný a stále se těžko odhaduje, jak velký," říká Per Knap.

 

Právě se děje

před 39 minutami

V Broumově hořela kotelna v průmyslovém areálu, škoda je 15 milionů korun

V areálu firmy Veba v Broumově na Náchodsku v úterý večer hořela kotelna na topný olej. Škodu vyšetřovatel předběžně stanovil na 15 milionů korun, upřesňovat se bude stejně jako příčina požáru ve středu dopoledne. Na webu hasičů Královéhradeckého kraje to uvedl jejich mluvčí Ondřej Sezima.

O požáru v areálu v broumovské části Olivětín hasiči dostali zprávu po 19:00. Hořela kotelna přistavená k výrobní hale. "V kotelně se nacházela nejenom technologie, ale také velké množství topného oleje," uvedl mluvčí. Hasiči zasahovali v dýchacích přístrojích s použitím vody a hasební pěny, aby před ohněm uchránili výrobní stroje v přilehlé hale, kde navíc byly další hořlaviny.

"V pozdních večerních hodinách se jim podařilo požár dostat zcela pod kontrolu. Při zásahu nebyl nikdo zraněn," uvedl Sezima. Zaměstnanci budovu včas opustili. Škodu oheň způsobil na vnitřním vybavení kotelny, silně zakouřené byly prostory v nadzemním podlaží přilehlé budovy, které slouží jako šatny a sociální zázemí pro zaměstnance.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

USA zablokovaly přístup k desítkám zpravodajských serverů kvůli dezinformacím z Íránu

Americké ministerstvo spravedlnosti se zmocnilo zhruba 30 webových stránek, z nichž řada byla spojena s dezinformačními aktivitami Íránu. Podle agentury Reuters to uvedl nejmenovaný americký vládní činitel. Íránská státní agentura IRNA předtím oznámila, že Spojené státy zablokovaly přístup na několik zpravodajských serverů napojených na íránský stát, napsala agentura AFP.

Na stránkách se místo tradičního obsahu objevila zpráva, že se serveru zmocnily americké úřady, doplněná pečetí Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a ministerstva obchodu. Mezi zasažené servery patří například Al-Alam, který poskytuje informace v arabštině, anglická mutace webu íránské státní televize PressTV, či server Al-Masíra, který patří jemenským povstalcům z řad Húsíů podporovaným Íránem. Výpadek postihl i několik dalších webů.

Podle agentury AP, která se rovněž odvolává na zdroj z americké vlády, je krok USA součástí rozsáhlejšího zákroku proti íránským médiím v době vyhrocených vztahů s Teheránem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy