Vídeň papežštější než Brusel. Prodej spalovacích aut má v Rakousku skončit roku 2030

Martin Přibyl Martin Přibyl
20. 7. 2021 10:35
Rakouská ministryně Leonore Gewesslerová (Zelení), která je ve vládě Sebastiana Kurze zodpovědná mimo jiné za ochranu klimatu, přírody a dopravu, představila v pátek vlastní rakouský klimatický balíček. Spolková republika je v něm ambicióznější než Evropská komise, zákaz prodeje osobních aut se spalovacím motorem by měl přijít nejpozději v roce 2030.
Dobíjení elektromobilu, ilustrační snímek
Dobíjení elektromobilu, ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Krok je součástí celého programu změn, které mají vést k tomu, aby se Rakousko stalo v roce 2040 uhlíkově neutrální zemí. Změny se týkají především dopravy, protože třicet procent domácích rakouských emisí oxidu uhličitého pochází právě z ní.

Plán ji do velké míry chce omezit. Přeprava osob (jak ta individuální v autech, tak hromadná ve vlacích) má do roku 2040 zůstat víceméně na konstantní úrovni, nákladní doprava má růst pomaleji než rakouské hospodářství. To podle plánu mezi roky 2021 a 2040 poroste o čtyřicet procent, nákladní doprava by se ale neměla zvednout o více než deset procent.

Samotný objem dopravy mají snížit opatření, jako je úprava územního plánování, výstavba má v Rakouskou probíhat koordinovaně tak, aby lidé neměli potřebu cestovat a když tak se ke svému cíli dostali pěšky nebo na kole. Proměnou v tom samém smyslu má projít i stávající zástavba, má se omezit vznik parkovišť atd. Pomoci by mělo i to, že lidé budou více pracovat z domova.

Rakousko plánuje podobně jako další země nahradit vnitrostátní lety vlaky a na koleje se má přesunout i větší část nákladní dopravy. Lidé mají více používat hromadnou dopravu, sdílení, chodit pěšky a jezdit na kole.

Zatímco v roce 2018 absolvovali Rakušané 70 % kilometrů na cestách v autě, v roce 2040 to má být jen 54 procent. To má pomoci stáhnout spotřebu energie, aby Rakousko bylo soběstačné a nemuselo ji dovážet. Byť plán jasně uvádí, že transformace bude vyžadovat investice do výstavby nových elektráren.

Středobodem plánu je ale pochopitelně odklon od spalovacích motorů. Podle Gewesslerové se již nyní v Rakousku prodá 13,9 procenta elektromobilů a země je v tomto ohledu na špici. Nejpozději v roce 2030 by již jiná než bezemisní auta ani jako nová přihlásit jít neměla. To samé platí i pro dodávky a lehčí nákladní vozy do 18 tun. Na nejtěžší náklaďáky má dojít v roce 2035, na autobusy 2032. Podle plánu by pak v roce 2040 mělo dojít k dosažení uhlíkové neutrality, všechna auta by měla být bezemisní.

Spalovací vozy si však nebudou smět pomoci tankováním udržitelných tzv. e-paliv, protože ta si kvůli jejich předpokládané omezené dostupnosti plánuje Rakousko "schovat" pro leteckou a vodní dopravu. Rozvoj prodeje nízkoemisních aut má být podpořen výstavbou dobíjecích stanic a vodíkových plniček, která by měla být plně rozvinutá nejpozději v roce 2035.

Plán Rakouska, které ještě v roce 2019 brzdilo evropské plány na zpřísňování emisí CO2 z nových aut, ho nově řadí mezi země, jež chtějí prodej spalovacích aut zatrhnout co nejdříve. Patří mezi ně Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Irsko, Island, Nizozemsko a Slovinsko. Dřívější datum si zatím pro rok 2025 stanovili jen v Norsku. Plán Evropské komise z minulého týdne počítá s rokem 2035 v celoevropském měřítku.

Plán už si našel domácí kritiky. Nelíbí se například zástupcům autoklubu ÖAMTC. "Plán představuje především zákazy a další zdanění pro rakouské majitele osobních aut," píše ve vyjádření ředitel autoklubu Oliver Schmerold. Varuje mimo jiné před vyšší ztrátou hodnoty aut.

Schmeroldovi se nelíbí ani to, že tzv. e-paliva nemají být určena pro osobní dopravu. Pokud by nesloužila k její "dekarbonizaci", znamenalo by to ve své podstatě, že se všechna starší auta budou muset nechat v roce 2040 sešrotovat, což podle něj není správným zacházením s omezenými zdroji.

Kritizuje rovněž další plánovaná opatření namířená proti individuální motorizované dopravě: plošné snížení rychlosti ve městech na 30 kilometrů za hodinu, zákazy vjezdu, omezení parkování, zvýšení zdanění paliv.

Podle Gernota Paggera z Průmyslové federace Štýrska pak kroky ministryně ohrožují práci 180 000 lidí zaměstnaných v automobilovém průmyslu. Středobodem rakouského automobilového průmyslu je právě Štýrský Hradec, osobní auta zde smluvně pro jiné značky vyrábí Magna Steyr, vznikají zde náklaďáky a autobusy MAN a také motory BMW.

Pagger by si spíše představoval, aby je rakouská vláda podpořila v jejich roli inovátorů a cílila na otevřený technický vývoj. "Pokud politici podpoří jen jednu technologii a určí tím i orientaci celého průmyslu, je to extrémně riskantní a zabrání to dalším inovacím," řekl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy