Vídeň papežštější než Brusel. Prodej spalovacích aut má v Rakousku skončit roku 2030

Martin Přibyl Martin Přibyl
20. 7. 2021 10:35
Rakouská ministryně Leonore Gewesslerová (Zelení), která je ve vládě Sebastiana Kurze zodpovědná mimo jiné za ochranu klimatu, přírody a dopravu, představila v pátek vlastní rakouský klimatický balíček. Spolková republika je v něm ambicióznější než Evropská komise, zákaz prodeje osobních aut se spalovacím motorem by měl přijít nejpozději v roce 2030.
Dobíjení elektromobilu, ilustrační snímek
Dobíjení elektromobilu, ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Krok je součástí celého programu změn, které mají vést k tomu, aby se Rakousko stalo v roce 2040 uhlíkově neutrální zemí. Změny se týkají především dopravy, protože třicet procent domácích rakouských emisí oxidu uhličitého pochází právě z ní.

Plán ji do velké míry chce omezit. Přeprava osob (jak ta individuální v autech, tak hromadná ve vlacích) má do roku 2040 zůstat víceméně na konstantní úrovni, nákladní doprava má růst pomaleji než rakouské hospodářství. To podle plánu mezi roky 2021 a 2040 poroste o čtyřicet procent, nákladní doprava by se ale neměla zvednout o více než deset procent.

Samotný objem dopravy mají snížit opatření, jako je úprava územního plánování, výstavba má v Rakouskou probíhat koordinovaně tak, aby lidé neměli potřebu cestovat a když tak se ke svému cíli dostali pěšky nebo na kole. Proměnou v tom samém smyslu má projít i stávající zástavba, má se omezit vznik parkovišť atd. Pomoci by mělo i to, že lidé budou více pracovat z domova.

Rakousko plánuje podobně jako další země nahradit vnitrostátní lety vlaky a na koleje se má přesunout i větší část nákladní dopravy. Lidé mají více používat hromadnou dopravu, sdílení, chodit pěšky a jezdit na kole.

Zatímco v roce 2018 absolvovali Rakušané 70 % kilometrů na cestách v autě, v roce 2040 to má být jen 54 procent. To má pomoci stáhnout spotřebu energie, aby Rakousko bylo soběstačné a nemuselo ji dovážet. Byť plán jasně uvádí, že transformace bude vyžadovat investice do výstavby nových elektráren.

Středobodem plánu je ale pochopitelně odklon od spalovacích motorů. Podle Gewesslerové se již nyní v Rakousku prodá 13,9 procenta elektromobilů a země je v tomto ohledu na špici. Nejpozději v roce 2030 by již jiná než bezemisní auta ani jako nová přihlásit jít neměla. To samé platí i pro dodávky a lehčí nákladní vozy do 18 tun. Na nejtěžší náklaďáky má dojít v roce 2035, na autobusy 2032. Podle plánu by pak v roce 2040 mělo dojít k dosažení uhlíkové neutrality, všechna auta by měla být bezemisní.

Spalovací vozy si však nebudou smět pomoci tankováním udržitelných tzv. e-paliv, protože ta si kvůli jejich předpokládané omezené dostupnosti plánuje Rakousko "schovat" pro leteckou a vodní dopravu. Rozvoj prodeje nízkoemisních aut má být podpořen výstavbou dobíjecích stanic a vodíkových plniček, která by měla být plně rozvinutá nejpozději v roce 2035.

Plán Rakouska, které ještě v roce 2019 brzdilo evropské plány na zpřísňování emisí CO2 z nových aut, ho nově řadí mezi země, jež chtějí prodej spalovacích aut zatrhnout co nejdříve. Patří mezi ně Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Irsko, Island, Nizozemsko a Slovinsko. Dřívější datum si zatím pro rok 2025 stanovili jen v Norsku. Plán Evropské komise z minulého týdne počítá s rokem 2035 v celoevropském měřítku.

Plán už si našel domácí kritiky. Nelíbí se například zástupcům autoklubu ÖAMTC. "Plán představuje především zákazy a další zdanění pro rakouské majitele osobních aut," píše ve vyjádření ředitel autoklubu Oliver Schmerold. Varuje mimo jiné před vyšší ztrátou hodnoty aut.

Schmeroldovi se nelíbí ani to, že tzv. e-paliva nemají být určena pro osobní dopravu. Pokud by nesloužila k její "dekarbonizaci", znamenalo by to ve své podstatě, že se všechna starší auta budou muset nechat v roce 2040 sešrotovat, což podle něj není správným zacházením s omezenými zdroji.

Kritizuje rovněž další plánovaná opatření namířená proti individuální motorizované dopravě: plošné snížení rychlosti ve městech na 30 kilometrů za hodinu, zákazy vjezdu, omezení parkování, zvýšení zdanění paliv.

Podle Gernota Paggera z Průmyslové federace Štýrska pak kroky ministryně ohrožují práci 180 000 lidí zaměstnaných v automobilovém průmyslu. Středobodem rakouského automobilového průmyslu je právě Štýrský Hradec, osobní auta zde smluvně pro jiné značky vyrábí Magna Steyr, vznikají zde náklaďáky a autobusy MAN a také motory BMW.

Pagger by si spíše představoval, aby je rakouská vláda podpořila v jejich roli inovátorů a cílila na otevřený technický vývoj. "Pokud politici podpoří jen jednu technologii a určí tím i orientaci celého průmyslu, je to extrémně riskantní a zabrání to dalším inovacím," řekl.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Černošický úřad nepřeruší řízení ke střetu zájmů Andreje Babiše

Černošický městský úřad nebude přerušovat řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Informoval o tom na svém webu. Babiš podal na městský úřad žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, požaduje zastavení přestupkového řízení. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí Krajského soudu v Praze Hany Černé však žaloba nemá odkladný účinek a je na úvaze žalovaného, zda bude v řízení pokračovat, či vyčká na výsledek soudního řízení. Černošický úřad se rozhodl řízení nepřerušovat.

"Městský úřad, odbor přestupků, dospěl k závěru, že na základě podané žaloby nebude zahájené řízení přerušovat. Z důvodu předběžné opatrnosti (snížení rizika stížnosti či žaloby na nesprávný úřední postup) nebude městský úřad, odbor přestupků, zveřejňovat ani poskytovat text žaloby podané žalující stranou ke Krajskému soudu v Praze," stojí na webových stránkách úřadu.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž premiér porušuje zákon tím, že ovládá média. Babiš střet zájmů dlouhodobě odmítá. Uvádí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti, které jsou do něj začleněné.

Městský úřad v předchozím obdobném řízení Babišovi v roce 2019 uložil pokutu 200 000 korun. Středočeský krajský úřad jako odvolací orgán však řízení zastavil, střet zájmů se podle něj neprokázal. Letos v lednu se na černošický úřad opět obrátila Transparency International s tím, že disponuje novými důkazy ve věci. Černošice proto zahájily nové přestupkové řízení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy