reklama
 
 

V Česku kradou auta především zahraniční gangy a vozí je na východ. Objasněnost krádeží je malá

27. 2. 2017 17:24
V Česku se ročně ukradne na pět tisíc osobních automobilů, ale jen pětina krádeží se objasní. Velká část odcizených aut skončí rozebraná na náhradní díly, zejména luxusnější vozy s cenovkou nad půl milionu pak směřují rovněž do zahraničí. Podle policie jsou ve valné většině takových případů konečnou stanicí země bývalého východního bloku.

V Česku se kradou především starší vozy, u kterých je míra zabezpečení obvykle nízká. Je mnohem rychlejší a jednodušší odcizené vozidlo rozebrat na náhradní díly, o které je na černém trhu velký zájem. 

Z pěti tisíc aut, která se ročně v Česku ztratí, tvoří dražší vozy zhruba pětinu. Právě zhruba těchto tisíc automobilů každým rokem skončí s největší pravděpodobností v zahraničí. "Jedná se hlavně o luxusnější značky, jako jsou Audi, BMW, Mercedes-Benz, Range Rover, ale i dražší verze škodovek, například Superb či špičkově vybavená Octavia, případně Volkswageny Passat a Multivan. V poslední době se začaly víc krást modely značky Toyota, jde hlavně o modely RAV4 a Land Cruiser," popsal Alexander Zajíc z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje.

Odcizené vozy obvykle míří na sever do Polska a odtud do zemí bývalého Sovětského svazu. Zloději podle policie zpravidla pocházejí ze zahraničí. Často se jedná o organizované skupiny z Polska, Ukrajiny, Slovenska a dalších zemí bývalého východního bloku.

Krádeže neprobíhají konstantně, najednou například může zmizet hned několik dražších aut a poté následuje několikaměsíční klid, než zmizí další. "V  tomto ohledu v podstatě žádná sezona neexistuje. Skupiny, které najíždějí ze zahraničí, nekradou auta pouze v jednom státě. Chvíli tak působí například v  České republice a pak se přesunou do Německa a následně třeba do Rakouska, aby na sebe v daném státě příliš neupozornily," vysvětlil Alexander Zajíc.

I když je krádeží aut v Česku rok od roku méně, objasněnost se podle policejních statistik dlouhodobě pohybuje kolem dvacetiprocentní hranice. Za nízkým číslem podle strážců zákona ale údajně stojí i fakt, že přesnou statistiku není možné sestavit. 

"V mnoha případech nejsme schopni dokázat vlastní krádež. Jedná se především o případy, kdy je osoba například chycena v kradeném vozidle, ale tvrdí, že dostala zaplaceno za převoz na určité místo a podobně," vysvětluje Alexander Zajíc, proč se policie uchyluje k obvinění za trestný čin podílnictví a nikoli krádeže. "Pachatel je tedy v podstatě dopaden, vozidlo je vráceno majiteli, ale statisticky není krádež objasněna, protože nebyla prokázána konkrétní osobě."

Opačný případ je pak u velmi častého rozebrání auta na součástky. To se děje zejména u starších vozů známých značek, jako je Škoda, Renault, Ford nebo Volkswagen, u nichž je po náhradních dílech velká poptávka. V řadě případů policie dopadne pachatele až ve chvíli, kdy už je auto rozebrané a díly jsou pryč. Krádež tak objasněná je, vozidlo se však majiteli nevrátí.

autor: Eva Srpová | 27. 2. 2017 17:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama