Máte Dacii? Dost možná není z Rumunska, ale z Maroka. Francouzský Renault dnes v tomto severoafrickém státě vyrábí na 400 tisíc aut ročně. Jedná se o modely Logan, Sandero, Dokker a Lodgy rumunské značky, které se odsud vyváží do celého světa (i do Čech) a které se také v řadě zemí prodávají s logem Renaultu. V budoucnu by roční produkce marockých Dacií měla přesáhnout 500 tisíc.
Dvě fabriky v Tangieru a Casablance jsou jednoznačně symbolem úspěchu marockého automobilového průmyslu. Výrobce láká cena pracovní síly, která odpovídá čtvrtině té ve Španělsku, i státní pobídky finančního a logistického rázu. Produkce míří z devadesáti procent za hranice severoafrického státu.
Úspěch Renaultu nalákal i jeho francouzského soka. Koncern PSA otevřel vloni v červnu továrnu ve městě Kenitra, chce v ní vyrábět malý Peugeot 208 a vyvážet ho na osmdesát světových trhů. V Kenitře vznikají především vozy v základní verzi Like, prodávají se i u nás. Ročně by zde mělo vzniknout na 200 tisíc 208, celkově by se tedy v Maroku mělo za rok vyrobit na 700 tisíc aut. To je podle Automotive News Europe více než v Polsku.
Pro Maroko je důležité, že výrobou aut angažmá výrobců nekončí, přichází za nimi dodavatelé. V marockých Daciích je 50 procent v zemi vyrobených dílů a tento podíl se má v roce 2022 zvednout na 65 procent. V zemi působí přední společnosti jako Valeo, Faurecia, Lear, Marelli nebo Denso.
"V posledních letech se v Maroku podařilo vybudovat velice dobrý dodavatelský průmysl, což je i jeden z důvodů, proč je mezi automobilkami o tuto severoafrickou zemi zájem," cituje Automotive News Joshuu Cobba z poradenské společnosti Fitch Solutions. Zájem by podle něj měl zesílit i v souvislosti se současnou koronavirovou pandemií.
Koncern PSA dokonce plánuje, že výrobu dílů pro Peugeot 208 obstarají místní továrny ze 100 procent a v Maroku by mohl své vozy částečně i vyvíjet. Společnost Segula Technologies, která s PSA spolupracuje na vývoji aut, otevírá pobočku v marockém Agadiru.
Maroko by pochopitelně rádo postoupilo v žebříčku dále, rádo by se stalo zdrojem místních vývojářských talentů. Podle Cobba ale v tomto ohledu ještě není tak daleko, chybí mu dostatečně pokročilý systém vysokoškolského vzdělávání. A pihou na kráse marockého úspěchu je i to, že se navzdory vládním prohlášením nepovedlo zatím přilákat třetího světového výrobce aut. Zájem projevil čínský výrobce elektromobilů BYD.
Problémem severní Afriky je pochopitelně politická nestabilita v řadě zemí. Maroko je v tomto ohledu světlou výjimkou. Koncern VW se o tom přesvědčil v sousedním Alžírsku. Pod vedením značky Seat a ve spolupráci s místním dovozcem Volkswagenů, společností Sovac, se tam pro severoafrický trh skládaly vozy nejrůznějších koncernových značek: od Volkswagenů přes Seaty až po Škody.
V roce 2018 takto v alžírském Relizánu vzniklo na 53 tisíc koncernových aut, o rok později ale výroba klesla na 25 tisíc a loni v prosinci se výroba zastavila úplně. Důvod? Společně s fabrikou VW v zemi nevznikl žádný dodavatelský průmysl, vozy se sem dodávaly rozložené a na místě se jen skládaly. To vyhovovalo dlouholetému vládci Alžírska Abdelazízu Buteflikovi, jeho vláda byla ale v únoru 2019 svržena.
Nový prezident Abdelmadžíd Tabbúni vyhlásil, že neregulovaný dovoz zboží zabil alžírský průmysl. Na dovoz rozložených vozidel vyhlásil kvóty a právě jejich vyčerpání zamezilo další výrobě Volkswagenů a škodovek v Relizánu. Pro letošní rok již firma ani nedostala licenci a šéf Sovacu byl vloni na jaře navíc zatčen kvůli obvinění z podvodu.
Podobný osud potkal i továrnu Renaultu v Oránu, kde se podobným způsobem skládaly Dacie Logan a Sandero a Renaulty Clio. Výroba zde skončila v únoru letošního roku. "Naše továrna Renaultu není jako ta v Maroku," lamentoval Tabbúni v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro. "Jak máme budovat vlastní průmysl, když tu nemáme subdodavatele?"
Podle analytika Arezkiho Daúda se Alžírsko snažilo napodobit úspěch Maroka, ale výroba zde nebyla nastavena udržitelně a byla až příliš propojena s místními oligarchy. To z ní s novým režimem udělalo snadný cíl populistického hněvu a místních prokurátorů. Volkswagen se přesto nevzdává: "O působení v Alžírsku máme stále zájem, jsme otevření a schopní pružně reagovat na nový model," cituje Automotive News Europe mluvčí Seatu.
Marocký úspěch by rádi napodobili i na druhém konci Středozemního moře. Představitelé Egypta vloni podepsali memorandum o porozumění s německým koncernem Daimler, pod nějž spadá mimo jiné značka Mercedes-Benz. Daimler by měl v Egyptě postavit továrnu, již budou zásobovat místní dodavatelé.
Egypt by se kromě toho chtěl stát severoafrickou Mekkou elektromobilů. Jejich výrobu zde plánují čínské firmy Geely (pod niž spadá švédské Volvo) a Dongfeng. Své plány má i místní firma Revolta, která se připravuje na produkci slunečních elektráren, dobíjecích stanic a v budoucnu i elektromobilů. "Egypt se chce stát evropskou velmocí v oblasti Průmyslu 4.0 a ta má být založena i na elektrických vozidlech," vysvětluje Joshua Cobb.
Pro automobilky bude čím dál tím zajímavější i severoafrický trh s auty. Celosvětově sice zatím není příliš významný, ale očekává se od něj, že bude v příštích letech stabilně růst.
