Unikátní sbírka historických aut Praga bojuje o život. Město hledá prostor pro 100 veteránů

Radek Daniel
24. 4. 2018 11:47
V těchto týdnech se rozhoduje o osudu jedné unikátní automobilové sbírky. Přímo pod dohledem pražské primátorky Adriany Krnáčové se magistrátní úředníci snaží vyřešit, kde budou umístěna vozidla a dalších zhruba 400 tisíc předmětů ze sbírek Automuzea Praga Emila Příhody.
Přestože je ve sbírce pana Příhody přes osmdesát vozidel značky Praga, přece jen ještě po nějakých výrobcích této značky touží.
Přestože je ve sbírce pana Příhody přes osmdesát vozidel značky Praga, přece jen ještě po nějakých výrobcích této značky touží. | Foto: Radek Daniel

Kolekce obsahující téměř stovku vozidel značky Praga, vyrobených od roku 1908 do současnosti, je od posledních desetiletí minulého tisíciletí umístěna v jednom historickém statku ve středočeských Zbuzanech, pár kilometrů od hranice katastru hlavního města. Muzeum je v současnosti už třetím rokem nepřístupné a existuje reálná hrozba, že se dokonce z objektů, v nichž zaujímá plochu 10 tisíc metrů čtverečních, bude muset do konce srpna vystěhovat. Právě tento termín panu Příhodovi nařídil soud, který řeší příbuzenské spory o vlastnictví objektu.

"Je to velmi nešťastná situace a dodnes velmi lituji, že jsem nebyl chytřejší," vzpomíná pan Příhoda. Na počátku všech trablů bylo přání jeho dnes již zesnulé manželky, aby udělali ve svých věcech takzvaně pořádek. Proto jsem převedl objekt statku na syna a sbírku Praga na dceru," popisuje.

Vůbec ho nenapadlo, že by do darovací smlouvy mohl například připsat pasáž o tom, že bude mít do své smrti právo objekt užívat. "Prostě jsem počítal s tím, že jsme normální fungující rodina a jsme schopní se vždy dohodnout," říká. Ovšem stalo se to, že syn před třemi lety onemocněl a zemřel. Snacha pana Příhody pak začala požadovat, aby si statek, který vlastníma rukama dal před lety dohromady, od ní odkoupil.

"Na to jsem samozřejmě nepřistoupil, a tak se spor táhne dodnes." Několik let měl dokonce do objektu ke své sbírce zakázáno chodit. "Pokud jsem chtěl například zapůjčit nějaký exponát na výstavu nebo na filmové natáčení, musel jsem si nejdříve obstarat soudní povolení," popisuje absurdnost celé situace.

Mezitím objekt bez patřičné údržby chátral, dokonce ho několikrát navštívili zloději. "Tak jsem třeba přišel o maketu kulometu, která patřila k četnickému provedení vozu Praga Alfa, motocykly i další věci," vypočítává.

Celé muzeum si nejprve sám a později se synem vybudoval takzvaně od píky. "Začalo to tím, že jsem od souseda na Smíchově, což byl bývalý prokurista továrny Praga odkoupil jeho léta nepoužívaný vůz Praga Alfa. Postupně jsem této značce propadl a díky známým Pragovákům, kteří se tehdy scházeli pravidelně v kavárně Svět v Libni, ale často i díky shodě šťastných okolností, jsem postupně sbírku rozšiřoval," informuje. Přesně má v paměti například příběh získání vozu Praga Grand, kterou užívala za první republika Kancelář prezidenta republiky.

"Upozornil mě na ní jeden žák autoškoly, kde jsem svého času vyučoval techniku. Zmínil se, že ji vlastní jeho teta, které zůstala po zesnulém manželovi. Nejprve požadovala na tehdejší dobu úplně nesmyslnou cenu, ale nakonec jsem ji přesvědčil," říká pan Příhoda. Aut, která jsou spojena s prezidenty nebo jejich rodinnými příslušníky, má vůbec ve své sbírce řadu. Například další Pragu Grand, která patřila do rodiny předků Václava Havla, Pragu Golden, která byla majetkem prezidenta Beneše, nebo VOS (vládní obrněný speciál). Ten pro změnu využívali první komunističtí prezidenti.

Pan Příhoda je pyšný, že všechna vozidla, z nichž více než padesátka je provozuschopná, je víceméně v nálezovém stavu. "Vždy jsem se snažil o co možná největší zachování jejich původnosti. Případnou opravu mechanických částí jsem si vzal na starosti sám a později také syn, dcera se zase naučila čalounické práce. Nějaké základní kolářské práce jsem také zvládl, ale samozřejmě odbornější klempířské, či obráběcí práce jsem si zadával u odborníků," říká.

Jeho muzeum, na rozdíl od řady jiných, je unikátní v tom, že neobsahuje pouze samotné výrobky, ale i množství dokumentace, materiály o firmě Praga, ocenění, sportovní trofeje a podobně.

Trošku úsměvná je také historka, jak získal výrobní dokumentaci k množství produktů Pragy. Tu musela archivovat armáda, která ji získala přímo od výrobce, když si objednala nějaké jeho produkty. "Po třiceti nebo padesáti letech se dokumenty mohly vyřadit, což jsem se dozvěděl. Jenže si nikdo netroufl rozhodnout, zda mi to můžou vydat. Tak jsem se musel objednat přímo k ministrovi, což byl tehdy generál Dzúr. U lahve vodky jsme se domluvili. Jenže, když jsem si šel dokumenty vyzvednout, zjistil jsem, že jsou pěkně roztříděné v registratuře, a že by byl hřích je z ní vyjímat. Na tu jsem ovšem neměl patřičný papír. A tak jsem šel za ministrem znovu."

Přestože je ve sbírce pana Příhody přes osmdesát vozidel značky Praga, přece jen ještě po nějakých výrobcích této značky touží. "Chtěl bych tank, který Praga dělala před druhou světovou válkou. Stačilo by mi torzo, kterých je dodnes několik v Dukelském průmyslu na východním Slovensku." Také by rád získal některé z letadel, které rovněž v továrnách Praga vznikly.

Nejdříve ale musí vyřešit další osud muzea. "V tuto chvíli mám dvanáct nabídek, kam bych svoji sbírku mohl přemístit. Drtivá většina z nich je ale daleko od Prahy, třeba v Moravském Krumlově. Vloni proto velice uvítal řešení, které se rýsovalo ve spolupráci britského developera a radnice Prahy 9 ve Vysočanech, přímo v objektu, kde Praga kdysi sídlila. "Jenže jednání se vlekla, a nakonec šla do ztracena."

Přesto doufá, že se nakonec jeho problémy zdárně vyřeší. "Já bych totiž opravdu byl moc rád, kdyby auta, která mají ve svém logu jméno našeho hlavního města, na jejím území také zůstala a zájemci si je mohli v důstojném prostředí prohlížet," uzavírá pan Příhoda.

 

Právě se děje

Další zprávy