Nejčastější výmluvou lidí, kteří nechtějí jezdit do práce na kole, zní: nechceme přijet do kanceláře zpocení. Testovali jsme řešení, jak se problému z velké části vyhnout: elektrokolo.

Elektromobily jsou zatím přílišná těžké tím pádem s nimi na jedno nabití nedojedete daleko. V případě elektrokola použití baterií se hmotnost tohoto dopravního prostředku zvýší jen poměrně málo (necelých deset procent) a dojezd je pro drtivou většinu lidí naprosto dostatečný.

To je hlavní výhoda elektrokola, ke kterému jsme dospěli během testu tohoto výrobku.

Skládací elektrokolo Elfin je navíc jedním z mála v současnosti  prodávaných, které má baterie ukryté přímo v rámu a ne v jakési nevzhledné krabici za sedačkou jako tomu bývá u většiny konkurentů. Je to tedy estetická výhoda a navíc toto umístění přispívá k lepšímu rozložení hmotnosti a v důsledku toho k velmi dobré ovladatelnosti dopravního prostředku.

Nabíjení je stejné jako u notebooku

Dobíjení se děje pomocí nabíječky podobné těm k notebookům a dobíjení do plné kapacity trvá tři hodiny. Konektor se jednoduše připojí do zdířky přímo v rámu kola. Plnou baterii signalizuje rozsvícení zelené kontrolky na dobíjčce.

Kolo si během redakčního testu vyzkoušelo několik lidí, z nichž většina kolo používá pouze příležitostně. Právě ti byli nejvíce nadšení tím, jak rychle si lze na jeho používání zvyknout.

"Když jsem na elektrokolo poprvé usedl, samozřejmě mi chvilku trvalo, než jsem se s ním naučil zacházet. Bylo třeba si otestovat, kdy se stačí jen vézt pomocí motoru, kdy je dobré si ještě přišlápnout. Ale to netrvalo dlouho, za chvilku jsem měl pocit, že kolu dobře rozumím a ovládám," říká redaktor domácího zpravodajství deníku Aktuálně.cz Pavel Baroch.

Na čerstvém vzduchu a stejně rychle jako autobusem

"Jel jsem na tomto kole mimo jiné i trasu ze Zličína do Hostivice, kde je i pár kopečků. Musel jsem si párkrát přišlápnout, ale co bylo nejdůležitější - do cíle jsem dorazil, aniž bych byl propocený jako na tradičním kole. A to svítilo sluníčko a bylo poměrně teplo. Když jsem tutéž trasu jel nazpátek, stopoval jsem si čas. Na Zličín jsem dorazil i díky několika zkratkám za 23 minut. To je čas, který je naprosto srovnatelný s cestou linkovým autobusem. Ten logicky jezdí po delší trase a několikrát musí zastavit na zastávce."

To, že při jízdě na elektrickém kole není třeba vydávat příliš mnoho energie, si pochvalovali i další lidé. Až dosud (samozřejmě kromě absence cyklotras v potřebném úseku) totiž i ty, kteří na kole třeba o víkendu jezdí, odrazovala k cestování do práce nutnost převlékání a sprchování po jízdě kopcovitým terénem. Na tomto kole se bez přehánění dá v dobrém počasí jezdit i v obleku.

Velké kopce elektromotor sám nezvládne

Po zapnutí tlačítka na řídítkách se současně rozsvítí i kontrolka, která signalizuje stav dobití baterie. Motor začíná fungovat po otočení rukojeti plynu nebo po šlápnutí do pedálů.  

Podívejte se pro srovnání, jak se jezdí s elektromobilem:

Související

Test Citroënu C-zero

29 fotografií

Bez šlapání se samozřejmě obejdeme pouze při jízdě po rovině nebo z kopce. Do kopce je třeba si přišlápnout, ale většinu práce i tak za člověka obstará elektromotor. Přehazovat na lehčí převod a trochu důraznější šlapání do pedálů bylo nutné obvykle pouze v kopcích, které jsou již označeny dopravní značkou nebezpečné stoupání/klesání.

Baterie při opakovaných testech prokázala schopnost dodávat energii při jízdách trvajících půldruhé hodiny i déle, což je plně v souladu s údaji výrobce. Ty hovoří o dojezdu 20-35 kilometrů podle přírodních podmínek na trase. 

Potěšilo, že kolo je při koupi plně vybavené. Nechybí blatníky, odrazky v kolech, stojánek, nosič a přední a zadní LED světlo. 

S kolem je poměrně jednoduchá manipulace. Složit ho do balíku, který se vejde do kufru prakticky všech osobních aut, trvá méně než minutu. Po uvolnění příslušných páček se sklopí řídítka, šlapky a rám se "zlomí" v půli.