Nemáte hluboko do kapsy? Malé SUV do zásuvky Volvo XC40 v prvním testu

Nemáte hluboko do kapsy? Malé SUV do zásuvky Volvo XC40 v prvním testu
Hybridní Volvo zaujme nejen originální technikou, ale na první pohled originálními a nezaměnitelnými tvary.
Příď kombinuje moderní LED světlomety s nápadnější maskou.
XC40 je nečekaně kompaktní, délkou odpovídá větším hatchbackům nižší střední třídy.
Zadní dveře zasahují až nad zadní kolo, což zpříjemňuje nastupování. Sklon zadního okna (a světel) dodává sportovní styl a působí elegantněji než u většího modelu XC60.
Foto: Michael Kudela
Michael Kudela
14. 3. 2020 6:34
Volvo se již roky snaží navrhovat vozy tak, aby umožnily co nejlepší zástavbu baterií dobíjecích hybridů. Nejvíce z toho těží nejmenší z nich: SUV XC40, které jsme jako první v ČR otestovali ve verzi Recharge.

Volvo se do vývoje elektrických vozů pustilo s předstihem, takže dnes už jezdí po světě přes 120 000 plug-in neboli dobíjecích hybridů na takzvané platformě SPA. To je podvozek pro všechna velká Volva, od sedanu S60 přes terénní kombi V90 Cross Country až po vrcholné SUV XC90.

Základní výhodou této platformy je, že má uprostřed tunel, umožňující uložení článků na nejlepší místo ve voze: ani kolem zadní nápravy, kde přetěžují pérování a kladou zvýšené nároky například na nosnost zadních pneumatik, nemluvě o zvýšené tendenci přetáčivosti, ani po celé podlaze, čímž se zvyšuje konstrukce a tím i těžiště. Nejlepší místo na těžké baterky je tam, kde je má Volvo: přímo v ose vozu, co nejblíže těžišti.

Velké tak akorát
Toto řešení přejala i malá platforma nazvaná CMA a na ní je postaveno zkoušené kompaktní SUV XC40. Novinka má rozměry tak akorát: patří do rostoucí třídy malých městských SUV, chcete-li crossoverů.

Volvo nabízí dost místa pro čtyři, výjimečně pět osob, k tomu má kufr o objemu 460 l, kam se vejde i kočárek, sportovní vybavení nebo (rozumná) bagáž na dovolenou. A příjemné překvapení čeká pod podlážkou: rezervní kolo. Vozy, které záď vyplňují bateriemi, si často musí vystačit jen s lepicí sadou.

XC40 je výborné ovšem také proto, že je to SUV, a to se dnes nosí. Má to řadu výhod: sedíte výš, ale ne přehnaně vysoko, vidíte dobře na kapotu kvůli parkování, celková délka (4,43 m odpovídá trochu větším osobním hatchbackům velikosti VW Golf) a šířka (1,86 m) vám v podzemní garáži nenahání husí kůži.

K tomu příjemná výška tak akorát pro pohodlné nastupování a jistota velmi nadprůměrné světlé výšky (211 mm je v této třídě skvělých, běžně je podvozek vysoký 160 až 180 mm). Můžete bez starostí vyjet až k horské chalupě anebo těsně parkovat u pražských obr-obrubníků. XC40 ovšem není čtyřkolka, motor i elektromotor pohánějí výhradně přední kola.

Ještě k tomu parkování: zrovna tuhle disciplínu by střízlík XC40 mohl zvládat lépe. Stačilo by efektivněji naladit parkovací čidla. Jsou přehnaně opatrná, takže křičí, když nemusí, a chybí jim progresivita jako u běžných vozů, například koncernu VW: tam se také spustí povyk dostatečně včas, ale grafický ukazatel upozorní, že je ještě šance se k překážce opatrně přiblížit.

Volvo vás má tendenci zastavit zbytečně brzo a neukáže přesně, kolik místa opravdu zbývá, což komplikuje manévrování. A to jsme neměli "lepší" vůz s 360° systémem, ten umí dělat povyk i kvůli překážce poblíž boku, i když je ve skutečnosti v uctivé půlmetrové vzdálenosti.

Foto: Michael Kudela

Dravec s ekologickou nálepkou
Pragmatické rozměry předurčují vůz do města a to samé platí pro hybridní ústrojí. Dosud byly hybridní vozy s možností dobíjení hlavně velké a výkonné modely, aby se drahá elektrická výstroj zaplatila. Volvo XC40 je tak akorát: dostatečně prostorné, aby pobralo baterie s patřičnou kapacitou (z celkových 10,7 kWh je 8,5 využitelných), ale nevozilo zbytečnou přítěž.

I tak váží nemalých 1,8 tuny, což ale příznivce bezpečných vozů od Volva netrápí, ti si na pořádnou dávku oceli potrpí. A s ohledem na výkon spalovacího motoru a elektromotoru 132+60 kW umí být designové SUV i pořádně rychlé.

Díky promyšlené konstrukci za jízdy rozhodně nemáte pocit, že by měl vůz nadváhu, což je občas u plug-in hybridů obtěžkaných akumulátory problém. Volvo XC40 padne hned do ruky, je velmi příjemně ovladatelné. Vyšší světlost není znát ani při dynamičtější jízdě, na čemž u testovaného vozu měly podíl i příplatkové 20" pneumatiky. Pro spořivý hybrid by se hodily spíše původní, už tak gigantické 19", protože každý gram v oblasti kol a pneumatik je znát na spotřebě a dojezdu. Ale kupodivu i na "dvacítkách" je komfort tlumení velmi dobrý.

Foto: Michael Kudela

Šeptající tříválec
A teď k tomu hlavnímu: pohonnému ústrojí. Základem je benzinový tříválec o objemu 1,5 l ve spojení s dvouspojkovou převodovkou vlastní konstrukce, což při zmíněném výkonu 132 kW a zkušenosti s některými ústrojími tohoto typu vyvolá řadu pochybností o kultuře chodu a spotřebě paliva. To první je díky důkladnému vyvážení bez výhrad. Tříválec se hlásí jemně jadrnějším zvukem, ale jeho konstrukci podle zvuku těžko odhalíte. Spíše přináší výhodu v ochotě se vytáčet.

Ovšem spalovací motor je, jak známo, u dobíjecího hybridu vlastně až "ten druhý", hlavní jednotkou by měl být elektromotor. V případě XC40 dostatečně výkonný, aby se benzinová jednotka dostala ke slovu jen výjimečně: když opravdu hodně spěcháte, nebo jedete dál než 50 km.

Převodovka má v tomto voze unikátní funkci, díky níž jsou při jízdě na elektřinu k dispozici dva rychlostní stupně: standardně se jezdí na dvojku, kolem 85 km/h se přeřadí na čtyřku. Výsledkem je efektivnější využití elektrické energie.

Úsporné, ale drahé
V Praze a okolí jsme dosáhli při čistě elektrickém provozu opakovaně dojezdu kolem 45 km, což je solidní výsledek, v hybridním režimu ukazoval palubní ukazatel spotřebu mezi 2 až 4 l na 100 km a udávaná spotřeba elektrické energie kolem 16 kWh na 100 km je také reálná. Z domácí 16A zásuvky, omezené dodávaným 10A kabelem, jsme vůz v teplotách kolem 7 °C dobili za 5 hodin.

Zásadní položkou jsou náklady. Prakticky pro všechny elektrické vozy platí, že jejich cena je stále tak vysoká a ani nízké provozní náklady nevyváží vysokou pořizovací cenu. A pro líbivé Volvo XC40 to platí dvojnásob: cena 1 227 000 Kč umí rychle narůst. Můžete si odečíst náklady na parkování v Praze (na jak dlouho?), silniční daň a dálniční nálepku…

Čistě na elektřinu ujede zhruba 45 km.
Čistě na elektřinu ujede zhruba 45 km. | Foto: Michael Kudela

Ovšem u konkurence je to podobné: 220koňové BMW X1 sice stojí o citelných 100 tisíc méně (1 134 900 Kč), ale také není z levného kraje a nový Mercedes-Benz GLA v ČR zatím jako plug-in hybrid nekoupíte.

Kdo bude ve Volvu využívat výhody elektrického pohonu naplno a chce každý den dobíjet doma nebo v zaměstnání, může se při průměrné ceně plus minus 4 Kč/kWh těšit na částku 0,64 Kč za ekologicky ujetý kilometr. V hybridním režimu, který je výhodný, když máte přes den delší cestu než 50 km, stojí "kombinovaný" kilometr jízdy 1,50 až 1,70 Kč, delší benzinové trasy už záleží na profilu trati a chuti využívat nadprůměrný elán motoru.

České zastoupení Volva navíc všem zákazníkům, kteří si objednají jakýkoli plug-in hybridní model do půlky dubna 2020, uhradí náklady na elektřinu po dobu prvních 12 měsíců.

Technické údaje Volvo XC40 T5 Recharge

Motor: benzinový tříválec 1,5 l + elektromotor
Výkon: 132 + 60 kW/180 + 82 k
Točivý moment: 265 + 160 Nm
Nejvyšší rychlost: 180 km/h
Zrychlení 0-100 km/h: 7,3 s
Spotřeba paliva a energie: 2,2 l a 16,2 kWh/100 km (WLTP)
Kapacita baterie: 10,7 kWh (8,5 využitelná)
Dojezd na elektřinu: 44 km (WLTP)
Dobíjení 230 V při 6/10/16 A: 8/4/3 hodiny
Pohotovostní/užitečná hmotnost: 1812/478 kg
Objem zavazadlového prostoru: 460 l
Cena: od 1 227 000 Kč

Jen pro vyvolené
Celkový dojem z kompaktního SUV XC40 je velmi dobrý. Je to rozumně velké, dostatečně prostorné, nečekaně dynamické a příkladně úsporné auto, které se hodí pro každodenní jízdy po městě i cestu na dovolenou.

Příjemná je ovladatelnost, jízdní vlastnosti potěší i náruživějšího šoféra, k výbavě je těžké mít výhrady, chybí snad jen hlasové ovládání v češtině a trochu propracovanější navigace, kterou ale můžete nahradit tou v mobilním telefonu. Lepší by mohla být také parkovací čidla.

Cenou však zůstává XC40 vyhrazeno jen těm, kteří si mohou za stylovou, ekologickou a za určitých podmínek i velmi levnou jízdu dovolit tučný příplatek. I takové paradoxy přináší dnešní doba.

 

Právě se děje

Další zprávy