Peugeot si dal se svým elektrickým tažením na čas. Pořádně ho nastartoval vlastně až loni a letos se elektrické varianty modelů e-208 a e-2008 a také hybridní provedení crossoveru 3008 s manažerskou 508 dostaly i do Česka.
Právě nejmenší model z výše jmenovaných platí za ten nejzajímavější, neboť ztvárňuje ideální učební pomůckou pro výchovu řidičů pro 21. století - jezdí totiž nejenom na elektřinu, ale i na naftu a benzin. A honosí se k tomu titulem evropské auto roku. I největší skeptici aut bez výfuků tak mohou u povedeného vozu snadno porovnat, do jaké míry je soužití s fosilním modelem odlišné od toho elektrického.
Tenhle chytrý marketingový tah Peugeotu umožnila modulární platforma CMP. Loni na jaře ji koncern PSA ukázal spolu s novinkou DS 3 Crossback. Má to spoustu výhod, ekonomických i praktických, které ocení taky sami řidiči. Třeba tuhle: se zastavěním elektromotoru a především pak baterií se u nové řady 208 počítalo od začátku vývoje, a proto nezabírají články ani ždibec místa v kufru. Jak do fosilní, tak elektrické verze naskládáte zavazadla o objemu 309 litrů.
Není to tedy zrovna mnoho, byť Peugeot kufrem překonává Fiestu, na objem prohrává třeba s malinkým Polem. Uvnitř auta taky není místa na rozdávání, zvlášť to platí na zadních místech. Peugeot 208 je sice kompletně pětidvéřový, subtilními dvířky se ale plnější těla neprotáhnou. Maximální cestovní pohodlí si užijí hlavně řidič se spolujezdcem, zbylí pasažéři - pokud to nejsou děti v autosedačkách - jen v případě, že jsou menší postavy.
Posouvání hranic
Jestli Peugeot e-208 dovolí nepolíbeným přičichnout k elektromobilitě, která teď aktuálně mermomocí hýbe automobilovým světem, je stejně tak obratný v lanaření už protřelých milovníků moderních technologii. Tou nejvýraznější hi-tech vychytávkou je jistě digitální přístrojový štít s 3D efektem.
V podstatě jde o dvojici displejů, která je tak šikovně zabudovaná v kapličce za volantem, že výsledek dává dohromady primitivní, ale skvěle vypadající projekci. Kdo zná podobné hrátky s vizuálem jen ze sci-fi seriálů, bude absolutně unešený. Systém funguje jako jiné digitální budíky, některé z informací ale ukazuje řidiči v popředí, tak aby je měl na první dobrou "po ruce". Pořád jde ale o inovaci v testovacím provozu, takže ne každá z animací je plynulá.
Jako další kouzlo v řadě, kterých nabízí francouzský i-Cockpit nespočet, ale 3D displej zapůsobí. Je to další důkaz toho, že se Peugeot nebojí posouvat hranice. Zvlášť pokud budete mít to štěstí a nastavíte si sedačku tak, abyste na displej za volantem skutečně pohodlně dohlédli. Hlavně vyšším postavám to může dělat trochu problém. Menší ale budou spokojené.
Co ambice?
Čím víc si s každou další generací aut do zásuvky řidiči zvykají na to, že vývoj bateriových technologií žene kupředu a už není výjimkou svézt se na jedno nabití 300, 400 a více kilometrů, mají to elektromobily jako Peugeot e-208 složitější. Na trh se totiž dostává taky hromada aut, jejichž výrobci otevřeně přiznávají, že jejich dojezdové ambice končí s hranicemi města.
Byť i Peugeot prezentuje e-208 jako malý městský elektromobil, do kategorie vyloženě uličních mini, v níž je třeba titěrný elektrický Smart nebo technologicky malebná Honda e s uhrančivými kamerovými výstupky na dveřích místo zpětných zrcátek, nepatří. Zůstal viset někde napůl - pokud ho nebudete hnát na dálnici stotřicítkou, dojedete do Brna. A tam okamžitě zamíříte k dobíječce.
To všechno musí brát člověk v potaz a to všechno je u podobných typů elektromobilů pořád hodně limitujícím faktorem. A to i v případě kratších cest, třeba té z Prahy na Křivoklátsko. Než vjedete do hlubokých lesů, dostanete se na dálnici přes spotřebu 20 kWh na 100 kilometrů. Protože využitelná kapacita baterie je 45 kWh, prostá matematika zní neúprosně.
Na okreskách už je apetit mírnější, ve vesničkách si srazíte spotřebu o sedm, osm kilowatthodin níže. Pokud se budete kochat podzimní krajinou dlouho, na zpáteční cestu raději zastavíte v Berouně auto dobít. Asi 16 kWh doplní klasická rychlodobíječka za 20 minut. Není to nepřekonatelná komplikace, ale je na ni třeba pamatovat.
Nováčci ho ocení
Vyždímat z baterky papírových 340 kilometrů (to tvrdí WLTP) je možné skutečně jen za stoprocentně optimálních podmínek. Úplně vyšťavené auto pak budete dobíjet přes palubní třífázovou dobíječku (11 kW) v nejlepším případě kolem pěti hodin. Superrychlá stejnosměrná dobíječka (100 kW) zvládne auto dobít na 80 procent kapacity do půl hodiny.
Pokud budete s e-208 křižovat město, nebudete mít žádný problém ho dobíjet průběžně. Navíc právě v uličkách a na semaforech oceníte jeho tichost a hbitost vůbec nejvíc. Peugeot nemá tak prudké starty jako i3, však váží taky tunu a půl, ale rozhodně se nevleče. Elektromobilisté-začátečníci to ocení. Stejně jako velmi mírné nastavení rekuperace, kterou je možné zesílit pouze navolením kniplu do polohy B. Nejsou tu žádná pádla pod volantem, žádný jiný sofistikovanější mechanismus, který by pokročilí "baterkáři" uvítali a nováčky by otravoval.
Hraní s autem není zapovězené, pořád tu je sportovní režim, který zvlášť u elektromobilu dokáže maximální točivý moment 260 Nm využít bez prodlevy. Když nebudete podobně akcelerovat třeba na dálnici, ani si nevšimnete, že ve vyšších rychlostech do kabiny snadno pronikne okolní šrumec. Holt tam, kde neřve motor, se uši chytají sebemenších ruchů. Klidná vycházková jízda sluší e-208 nejvíce, tehdy je auto nepřetáčivé, komfortní, a když bude zrovna venku 20 stupňů a jasno, tak i rozumně žravé.
To může být pro peněženku velká výhoda, zvlášť když do cenových propočtů zahneme počáteční investici. Za nejlevnější e-208 dáte nejméně 810 tisíc v akci. Kdo by chtěl adaptivní tempomat, automatické dálková světla nebo lepší sedačky z alcantary a větší desetipalcový kapacitní displej, musí si ještě 100 tisíc připlatit. Vysoké ceny nových modelů platí za největší bolístku elektrických aut obecně a zrovna cenovka e-208 ani nepatří mezi ty nejvyšší. U kasy jsou si každopádně všichni rovni - ať už s elektrickými auty začínáte, nebo ne, abyste si nějaké koupili, musíte mít pořádně našetřeno.
