Praha - Spotřeba 3,5 litru na sto kilometrů dosažená v takřka laboratorních podmínkách a dlouhodobá spotřeba 4,5 litru na sto kilometrů.

To je hlavní výsledek testu s nejekologičtějším vozem, který má momentálně mladoboleslavská automobilka Škoda ve svém výrobním programu. Ano, jde o Škodu Fabii Greenline s dieselovým tříválcem 1,2 TDI ve verzi Greenline.

Auto si už při běžném pohledu s jinou fabií nespletete. Jednak  je označeno nápisem Greenline vpředu i vzadu a na bocích se skví speciální zelená loga, ale hlavním poznávacím znakem je velký spojler nad zadním oknem.

Související

Test Škoda Fabia Greenline

13 fotografií

Aerodynamická opatření jdou ještě dále. Například otvor v masce chladiče mezi podélnými lištami je omezen na poměrně úzkou štěrbinu v dolní části.

V interiéru vše při starém

Interiér je ale, s výjimkou vypínacího tlačítka systému start&stop mezi předními sedadly, standardní.

S vozem jsme během týdenního testu najezdili zhruba tisícovku kilometrů v různých režimech, za různého počasí a na různých typech silnic.

Asi nejspokojenější bude se spotřebou budoucí majitel tohoto vozu, pokud ho bude provozovat v rovinatém terénu na silnicích, které nevyžadují přílišnou akceleraci a následná brzdění. Tam se dá jezdit vcelku bez větších omezení lehce nad čtyři litry na sto kilometrů. Zhruba o litr vyšší (ale i tam se dá zvládnout průměr pod pět litrů nad sto kilometrů) bude spotřeba ve městě a něco mezi tím si vyžádá jízda po dálnici.

Vždy jde o styl jízdy, při které bude řidič dodržovat platné rychlostní limity a bude jezdit předvídavě. Tedy tak, aby nemusel příliš prudce brzdit a tím ztrácet drahocennou kinetickou energii, a pak ji zase pracně získávat po mocném sešlapávání plynového pedálu.

Hlavní část našeho testu jsme si nechali na sváteční den na venkovské silnice. Předpokládali jsme totiž, že bude minimální provoz. Vyšlo i počasí. Nepršelo, bylo lehce zataženo a teplota se pohybovala kolem 19 stupňů Celsia. Nic nás tedy nenutilo k zapínání klimatizace, stěračů a dalších spotřebičů, které zatěžují elektrickou soustavu vozu.

Deset koleček na stejné trase

Testovací okruh v okolí zámku Kaceřov v okrese Plzeň-sever měřil 7,4 kilometru. Obsahoval jedno přes kilometr dlouhé táhlé stoupání a přibližně stejně dlouhé poměrně výrazné klesání. Na trati bylo několik poměrně prudkých zatáček a tři odbočky, u nichž bylo nutno velmi citelně snížit rychlost.

Při prvním najetí trasy se studeným motorem jsme dosáhli spotřeby 3,9 litru/100 kilometrů, s každým dalším kolem pak průměrná spotřeba na palubním počítači klesala. Celkem jsme jich ujeli deset, přičemž na konci ukazoval palubní počítač průměrnou spotřebu 3,6 litru/100 kilometrů. Test probíhal skutečně v prakticky ideálních podmínkách, pouze jednou nás zdržel traktor a jednou jsme museli předjet příliš pomalu jedoucí osobní vůz. Celou dobu jsme udržovali rychlostní průměr v rozmezí 50-55 km/hod.

Nakonec jsme absolvovali ještě jedno závěrečné kolečko, které bylo celkem logicky to nejúspornější. Počítač ukázal 3,5 litru na 100 kilometrů. To je o pouhou desetinku litru více, než je oficiální kombinovaná spotřeba udávaná výrobcem.

Kupců nakonec asi moc nebude

Soužití s touto verzí Fabie není o nic obtížnější ani lehčí než s jinými motorickými verzemi. Za studena je slyšet drsný chod tříválce a i uvnitř vozu jsou pár desítek sekund cítit vibrace přenášené do kabiny z motorového prostoru. Nicméně poté motor velice citelně utichne. Systém start&stop ve městě funguje bez problémů a neobtěžuje, ani zapnutá klimatizace při běžných letních teplotách spotřebu dramaticky nezvýší.

Hlavním minusem je tudíž cena. 351 900 Kč - je totiž o více než 150 000 Kč více, než kolik stojí základní verze a o skoro 70 000 Kč více, než kolik stojí "krátká" fabie s velmi dobrým benzinovým motorem 1,2 TSI. To, že se náklady na palivo na ujetý kilometr skoro rovnají autům s pohonem na plyn, by tak v důsledku mohlo potěšit jen opravdu velké polykače kilometrů. A ti v drtivé většině s vozem kategorie fabia nejezdí.