Tesla v rukou čínské propagandy: Levné úvěry, přednostní roušky, Musk mlží o viru

Martin Frei Martin Frei
26. 3. 2020 14:26
Podnikat v Číně není jednoduché. Vláda si klade podmínky, kterými zvýhodňuje domácí průmysl, typickou ukázkou byla nutnost zakládat společné podniky s místními firmami. Tesla je první automobilka, které se podařilo čínskou továrnu postavit samostatně. Vláda si však nenechala ujít příležitost využít ji ve svůj prospěch alespoň mediálně a politicky.
Foto: Tesla

Podnikat v Číně je obrovská příležitost i lekce pokory. Své o tom vědí všechny automobilky, které zde od začátku osmdesátých let zkoušejí štěstí. Musely založit společný podnik s místní firmou, která neměla zkušenosti, a pravidla určovaná komunistickou vládou byla naprosto nevypočitatelná. Po uvolnění pravidel soukromého vlastnictví automobilu v roce 1994 regulátoři například povolili a pak zase zakázali prodej na splátky, jindy měnili pravidla pro podíl lokálních součástek. To vedlo k propadům výroby a ekonomickým ztrátám.

Pravidlo společného podniku zůstává v platnosti dodnes a místním firmám umožnilo beztrestně čerpat západní know-how. Couvat od něj pekingští vládci začali až v reakci na tlak a výhrůžky prezidenta Trumpa. Na jaře 2018 ohlásili možnost zakládat samostatné závody od roku 2022. To je trojitá ironie. Čínské automobilky už dávno stihly vše potřebné okopírovat a obejdou se bez nás, tamní trh se nasytil a neláká dalším rychlým růstem. A nakonec všichni velcí hráči už v Číně stejně jsou.

Byla tu ovšem jedna firma, která o Číně dlouho snila, ale spolčování s místními zásadově odmítala. Tesla. Jako by to v Pekingu slyšeli, vyhlásili, že továrny na elektromobily můžou žádat o schválení ihned. Už po dvou měsících Tesla ohlásila, že do dvou let otevře závod v Šanghaji a za další dva roky dosáhne plné kapacity půl milionu vozů ročně.

Stala se tak první západní automobilkou, které centralistický a ochranářský režim dopřál privilegium nezávislosti. Vláda, která drastickými regulacemi tlačí na rozvoj elektromobility, tím na svou stranu získala americkou technologickou špičku a v době hrozící obchodní války jí Tesla posloužila jako důkaz otevřenosti mezinárodnímu obchodu. Elon Musk byl osobně přijat ministrem dopravy Li Siao-pchengem i předsedou vlády Li Kche-čchiangem.

Vstřícnost vlády se zhmotnila i v konkrétních ujednáních. Tesly vyrobené v Šanghaji dostaly výjimku z 10% spotřební daně, která je jinak uvalena na všechny elektromobily zahraničních značek. Na stavbu a vybavení továrny poskytly čínské banky úvěry na více než 40 miliard korun s úrokem nižším, než je na trhu obvyklé.

Za příznivou cenu získala Tesla i padesátiletý nájem 86hektarového pozemku a ani tady místní autority nenechaly nic náhodě. Nabídky se mohly podávat po dobu osmi dní, ovšem s podmínkou, že pokud se návrh splňující podmínky včetně bankovních záruk objeví už první den dopoledne, jednání se uzavře předčasně. Což se také stalo.

Nakonec vláda přiznala šanghajským vozům ještě jednu výjimku: nárok na dotaci, přestože nemají baterie od domácího dodavatele. Zatím se akumulátory dovážejí z americké Gigafactory, kterou Tesla provozuje se svým dlouholetým partnerem, japonským Panasonikem. Později je mají nahradit baterie z čínského závodu korejského specialisty LG Chem a domácího giganta CATL. I tohle je výrazná odchylka z dosavadní praxe, kdy se zahraniční automobilky musely vzdát dlouhodobých partnerství s původními dodavateli a upsat se místním firmám, nejčastěji CATL a BYD.

Na podniku Tesly, který osvobodila od obvyklé šikany všeho druhu, může tedy čínská vláda demonstrovat svoji bezpodmínečnou otevřenost a liberální přístup k zahraničnímu kapitálu. Právě ty věci, jejichž nedostatek jí západní škarohlídi dvacet let vytýkají. Vše doplnily diplomatické ceremoniály, jaké v říši středu provázejí všechny velké investice. "Miluji Čínu a rád bych sem jezdil častěji," pronesl Elon Musk při setkání s premiérem Li Kche-čchiangem, který mu na oplátku nabídl zelenou kartu.

Foto: Reuters

Záhy nato dokázala státní propaganda využít i své selhání v rozšíření smrtícího koronaviru. A co jiného si k tomu vybrat než ostře sledovanou americkou investici. Tesla dostala přednostně 10 000 respirátorů, zásobu dezinfekce, která byla jinak na příděl, teploměry, sto dobrovolníků na zdravotní testování zaměstnanců. Ti mohli cestou do práce využít zvláštní dopravu, přespolním místní autority sehnaly i bydlení. Výsledkem se 22. února pochlubila státní televize šotem v hlavních zprávách, kde zdraví a čilí dělníci statečně obnovují výrobu a posílají pozdravy ohroženým přátelům ve Wu-chanu.

To vše by se ještě dalo po dlouhodobých zkušenostech s Čínou a dalšími autoritářskými režimy pochopit. Tentokrát však přestřelil samotný Elon Musk, když ještě 8. března tweetoval, že panika kolem koronaviru je hloupost: "Šíření C19 lidi mylně nadsazují, protože si pletou datum vyšetření s datem nákazy a ještě přehnaně extrapolují exponenciální nárůst, což se ve skutečnosti nikdy nestane. Extrapolujte dál a virus přeroste celý vesmír," vysvětlil.

Musk už dříve projevil jisté sklony na Twitteru přehánět. Tady ovšem s důvěryhodností insidera pomohl čínské moci vytvářet dojem, že má situaci pod kontrolou a pochybnosti, nebo dokonce obvinění jsou přehnané. A po všech výhodách, které Čína dopřála jeho podnikání, to nevypadalo právě nezištně.

Přitom právě počáteční nečinnost čínské vlády a umlčování varujících lékařů stály u počátku dnešní pandemie zasahující celý svět. Paradoxně i díky tomu se teď citelně zdrží také výstavba další továrny Tesly u Berlína.

 

Právě se děje

Další zprávy