


Koncem letošního roku mají vstoupit v platnost nové předpisy, které kromě výfukových plynů poprvé regulují i otěry pneumatik a brzd. Majitelům aut to přinese nečekaný prospěch — trvanlivé brzdové kotouče, které vydrží po celou dobu životnosti vozu.

Litinové kotouče, které dnes najdeme u většiny současných automobilů, jsou levné na výrobu a zdají se tak být ideální, dokud neexistují žádné předpisy týkající se emisí pevných částic z jejich opotřebení. To se však má napříště změnit.
Se zavedením normy Euro 7 je pro elektromobily povolen otěr brzd pouhé 3 mg na ujetý kilometr a pro ostatní typy pohonu v osobních automobilech a dodávkách do 3,5 tuny 7 mg/km. Konvenční kolové brzdy, a to ani v kombinaci s kvalitními brzdovými destičkami, těchto hodnot nejsou jednoduše schopny dosáhnout.
Kromě vysokého otěru mají také jednu nepříjemnou vlastnost: Ačkoliv jsou levné, nevydrží celý životní cyklus auta, který zpravidla počítá s 300 tisíci najetými kilometry. Jakmile jsou kotouče sjeté, musí se vyměnit, obvykle i s brzdovými destičkami. A tady vstupuje do hry nejen cena materiálu, ale hlavně náklady na práci mechanika, která už dnes bývá v konečném součtu dominantní položkou.
Trvanlivost dnešních kotoučů navíc nelze dopředu snadno odhadnout. Jiná bude u auta, jehož řidič jezdí dálkové trasy a brzdí motorem, jiná pak u vozidla pohybujícího se v městském prostředí. Samostatnou kapitolou je pak koroze, která u déle stojícího vozu může proniknout hluboko do struktury kotouče tak, že jej už nezachrání ani stočení.
Všechny tyto nectnosti litiny řeší nový kotouč z nitridované nerezové oceli, který právě vyvinul německý Fraunhoferův institut ve spolupráci s katedrou konstrukce vozidel Technické univerzity v Saské Kamenici a dalšími třemi podniky. Novinka má za sebou zkoušky podle normy SAE J2522, což je celosvětově uznávaný standard pro testování účinnosti brzdových třecích materiálů.
Systém tvořený brzdovým nerezovým kotoučem a anorganickým třecím materiálem vykázal při zkouškách přibližně o 85 procent menší opotřebení než současné běžně dostupné litinové kotouče v kombinaci s brzdovými destičkami z organických materiálů. Životnost nově vyvinutých brzd dosahuje 300 tisíc kilometrů, tedy předpokládané životnosti celého auta.

Konstrukční tým se již v rané fázi projektu rozhodl pro nitridovanou nerezovou ocel, která je obzvláště vhodná díky svým tribologickým a tepelným vlastnostem. Tuto volbu podporovaly i pozitivní zkušenosti s brzdovými kotouči z nerezové oceli na motocyklech. Speciální materiály, jako je karbon a keramika, výzkumníci ihned zavrhli pro jejich finanční náročnost. Nákladné řešení by na běžných autech nemělo šanci uspět.
Nové ekologické brzdy mají o něco větší průměr než současné litinové kotouče – to aby byla zajištěna dostatečná plocha pro požadovaný brzdný výkon. Výrazně snížený otěr materiálů s sebou totiž nese i o něco menší brzdný účinek. Samotný kotouč je tedy o něco větší, zároveň ale může být také tenčí. Celkově jsou nové brzdy o pět kilogramů lehčí než ty současné.
Počin německých výzkumníků ukazuje cestu, jakou se automobilky budou velmi brzy ubírat. Norma Euro 7 totiž vstoupí v platnost koncem tohoto roku pro nově typově schválená vozidla, o rok později už „sedmičku“ budou muset plnit všechna auta nově uváděná do provozu.









Německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí přijel na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě bude jednat o spolupráci mezi oběma zeměmi, zejména co se týče vývoje nejmodernějších bezpilotních systémů. Informuje o tom agentura DPA.



V Česku v pondělí na většině území zaprší, místy se vyskytnou i bouřky, které mohou doprovázet přívalové srážky. V úterý se s příchodem takzvaných ledových mužů citelně ochladí a denní teploty se budou držet jen kolem deseti stupňů. V noci na středu mohou teploty klesnout pod nulu. Poté se začne opět oteplovat. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).



Tvorba amerického architekta polského původu Daniela Libeskinda, který 12. května oslaví osmdesátiny, se vyznačuje výraznou a silnou symbolikou, dynamičností, abstrakcí a až asketicky strohou geometrií. Stavbu dle jeho návrhu má mít i Česká republika.



Česko od loňska zrušilo kojenecké ústavy. A připravuje se i na zrušení ústavní péče pro děti do sedmi let. Do toho stát slibuje zásadní změny v ochraně ohrožených dětí. Důvodem má být tragický případ malé Viktorky, kterou loni na podzim soud na doporučení Orgánu sociálně - právní ochrany dětí (OSPOD) svěřil do péče biologického otce, který holčičku po pěti měsících zavraždil.



Po další červené kartě dostal nekompromisní vyhazov od šéfa Slavie. Jak se ale zdá, fotbalový útočník Tomáš Chorý bez angažmá dlouho nebude. Tedy alespoň to vyplývá z toho, jak rychle se o jeho přestupu začalo mluvit v zahraničí. Konkrétně v sousedním Polsku.