


Koncem letošního roku mají vstoupit v platnost nové předpisy, které kromě výfukových plynů poprvé regulují i otěry pneumatik a brzd. Majitelům aut to přinese nečekaný prospěch — trvanlivé brzdové kotouče, které vydrží po celou dobu životnosti vozu.

Litinové kotouče, které dnes najdeme u většiny současných automobilů, jsou levné na výrobu a zdají se tak být ideální, dokud neexistují žádné předpisy týkající se emisí pevných částic z jejich opotřebení. To se však má napříště změnit.
Se zavedením normy Euro 7 je pro elektromobily povolen otěr brzd pouhé 3 mg na ujetý kilometr a pro ostatní typy pohonu v osobních automobilech a dodávkách do 3,5 tuny 7 mg/km. Konvenční kolové brzdy, a to ani v kombinaci s kvalitními brzdovými destičkami, těchto hodnot nejsou jednoduše schopny dosáhnout.
Kromě vysokého otěru mají také jednu nepříjemnou vlastnost: Ačkoliv jsou levné, nevydrží celý životní cyklus auta, který zpravidla počítá s 300 tisíci najetými kilometry. Jakmile jsou kotouče sjeté, musí se vyměnit, obvykle i s brzdovými destičkami. A tady vstupuje do hry nejen cena materiálu, ale hlavně náklady na práci mechanika, která už dnes bývá v konečném součtu dominantní položkou.
Trvanlivost dnešních kotoučů navíc nelze dopředu snadno odhadnout. Jiná bude u auta, jehož řidič jezdí dálkové trasy a brzdí motorem, jiná pak u vozidla pohybujícího se v městském prostředí. Samostatnou kapitolou je pak koroze, která u déle stojícího vozu může proniknout hluboko do struktury kotouče tak, že jej už nezachrání ani stočení.
Všechny tyto nectnosti litiny řeší nový kotouč z nitridované nerezové oceli, který právě vyvinul německý Fraunhoferův institut ve spolupráci s katedrou konstrukce vozidel Technické univerzity v Saské Kamenici a dalšími třemi podniky. Novinka má za sebou zkoušky podle normy SAE J2522, což je celosvětově uznávaný standard pro testování účinnosti brzdových třecích materiálů.
Systém tvořený brzdovým nerezovým kotoučem a anorganickým třecím materiálem vykázal při zkouškách přibližně o 85 procent menší opotřebení než současné běžně dostupné litinové kotouče v kombinaci s brzdovými destičkami z organických materiálů. Životnost nově vyvinutých brzd dosahuje 300 tisíc kilometrů, tedy předpokládané životnosti celého auta.

Konstrukční tým se již v rané fázi projektu rozhodl pro nitridovanou nerezovou ocel, která je obzvláště vhodná díky svým tribologickým a tepelným vlastnostem. Tuto volbu podporovaly i pozitivní zkušenosti s brzdovými kotouči z nerezové oceli na motocyklech. Speciální materiály, jako je karbon a keramika, výzkumníci ihned zavrhli pro jejich finanční náročnost. Nákladné řešení by na běžných autech nemělo šanci uspět.
Nové ekologické brzdy mají o něco větší průměr než současné litinové kotouče – to aby byla zajištěna dostatečná plocha pro požadovaný brzdný výkon. Výrazně snížený otěr materiálů s sebou totiž nese i o něco menší brzdný účinek. Samotný kotouč je tedy o něco větší, zároveň ale může být také tenčí. Celkově jsou nové brzdy o pět kilogramů lehčí než ty současné.
Počin německých výzkumníků ukazuje cestu, jakou se automobilky budou velmi brzy ubírat. Norma Euro 7 totiž vstoupí v platnost koncem tohoto roku pro nově typově schválená vozidla, o rok později už „sedmičku“ budou muset plnit všechna auta nově uváděná do provozu.









Čtyři moravští aktivisté ve středu odpoledne natřeli červenou barvou ruce sochy československého prezidenta Edvarda Beneše před právnickou fakultou Masarykovy univerzity. Pověsili na něj také ceduli s nápisem „Český nácek, škůdce Moravy“, uvedl web iDNES.cz. Akce souvisí s plánovaným sjezdem sudetoněmeckého krajanského sdružení, které se uskuteční v závěru tohoto týdne v Brně, poprvé mimo Německo.



Hokejisté domácího Švýcarska deklasovali na mistrovství světa v Curychu Rakousko 9:0 a mají v čele skupiny A plný počet 12 bodů. Svěřenci trenéra Jana Caudieuxe vedli už ve 14. minutě 4:0.



Čeští hokejisté po velkém trápení porazili na MS podceňovanou Itálii 3:1. Po dvou třetinách přitom prohrávali a k šílenství je doháněl italský brankář Damian Clara. Obrat nakonec zajistily branky Marka Alschera, Jakuba Fleka a Dominika Kubalíka.



Berlínská nemocnice Charité přijala ve středu do péče Američana, který se v Kongu nakazil ebolou. Zvláštní letadlo přistálo na mezinárodním letišti u německé metropole krátce po půlnoci, informoval dnes zpravodajský web rbb. Na izolační jednotku pacienta doprovodilo šest desítek policistů.



David Macek ze spolku Meeting Brno, který do jihomoravské metropole pozval sudetské Němce, v rozhovoru popisuje, jak vnímá protesty a co čeká od už tradičního festivalu, a přiznává, že rozumí těm, kdo s akcí nesouhlasí. A má pro ně několik doporučení.