Reklama
Reklama

Příběh o BMW vyměněném za Ladu předčil miliardové Ferrari, blýskla se i česká Praga

Mezi unikátními Ferrari za miliardu, vzácnými Bugatti a desítkami dalších fascinujících veteránů zaujalo u jezera Como ne tak nápadné předválečné BMW. Ne cenou ani výkonem, ale příběhem, který by vydal na román. Přehlídka veteránů Concorso d’Eleganza Villa d’Este je nejlepší akce v Evropě a i letos se proměnila ve svátek automobilové historie.

Reklama

Malé stříbrné BMW 328 Mille Miglia Roadster je dřív slyšet než vidět. Vedle karbonových hypersportů a dokonale naleštěných milionových veteránů monumentálních rozměrů působí nízký předválečný roadster s hliníkovou nelakovanou karoserií skoro nenápadně.

Na první pohled to zkrátka není nejokázalejší ani nejdražší auto letošního ročníku. Jenže nejlepší veteránská přehlídka v Evropě Concorso d’Eleganza Villa d’Este u jezera Como už dávno není jen soutěží elegance nebo přehlídkou vzácných automobilů. Je hlavně o příbězích. A málokterý vůz letos vyprávěl silnější než právě tento subtilní stroj s číslem šasi 85032.

Concorso d´Eleganza Villa d´Este 2026
Don Ghareeb, 83letý sběratel veteránů a někdejší král franšíz Taco Bell, pózuje u svého Cadillacu Eldorado Brougham, exkluzivní varianty s výbavou, která v 50. letech brala dech.Foto: Eva Srpová

Už samotný model je pro BMW zásadní. Když ho automobilka představila v roce 1936, šlo o mimořádně pokrokový sportovní vůz, který rychle ukázal, že BMW nechce vyrábět jen elegantní auta, ale i skutečné závodní stroje.

Právě s tímto autem se BMW ukázalo už v roce 1937 na Concorsu u jezera Como (první akce se konala už v roce 1929!), pak následovala zásadní přestavba pro Mille Miglia 1940.

Reklama
Reklama

Výkon řadového šestiválce vzrostl na zhruba 130 koní a díky odlehčení vážil roadster jen kolem 725 kilogramů. Na tehdejší dobu šlo o extrémně lehký a rychlý stroj s velkým závodním potenciálem.

BMW tehdy do Mille Miglia přivezlo pět aut – dvě aerodynamická kupé a tři roadstery. A tento konkrétní roadster je navíc unikátní tím, že jde o jediný exemplář BMW 328 vyrobený speciálně pro tento závod s tovární aerodynamickou karoserií - zbylé dvě dodali externí karosáři.

Kupé BMW 328 coupé závod vyhrálo a tento konkrétní roadster dojel celkově šestý. Právě tím si BMW definitivně vybudovalo reputaci značky schopné konkurovat nejlepším evropským výrobcům nejen stylem, ale i výkonem.

Karoserii právě tohoto továrního kusu navrhl Wilhelm Kaiser a na blatnících vytvořil ostrou hranu, která autu vynesla přezdívku „Bügelfalte“ – tedy „vyžehlený puk na kalhotách“. Na dobu, kdy vládly spíše obloukovité proudnicové tvary, působilo BMW nezvykle technicky a ostře.

Reklama
Reklama
Concorso d´Eleganza Villa d´Este 2026
Jan Martínek, technický inženýr Pragy a hypersport Bohema, který se ukázal na Concorsu mezi prototypy.Foto: Eva Srpová

Po válce se ale jeho příběh dramaticky zlomil. V rámci válečných reparací se vůz dostal do Sovětského svazu, kde ho získal konstruktér stíhaček MiG Artem Mikojan. S autem závodil i jeho syn, ale později přišlo rozhodnutí sovětského režimu během studené války, že závodníci mají jezdit výhradně s domácí technikou a nedělat reklamu „zápaďáckým značkám“. BMW tak bylo vyměněno za novou Ladu.

A to ho de facto zachránilo, protože bůhví, zda by během dalších závodních eskapád nepřišlo k újmě. Po pádu železné opony se vůz dostal do USA.

Dnes jde o jeden z nejcennějších předválečných závodních automobilů. A právě jeho příběh působil v zahradách Villa d’Este silněji než jiné perfektně zrestaurované a mnohdy i dražší exponáty. Toho fascinující BMW získalo cenu poroty Best of Show.

Concorso ale nikdy není jen o jednom autě. Naopak, až překvapivě silné bylo celé spektrum vystavených strojů, kde bylo často těžké rozhodnout, čemu věnovat pozornost. Vedle sebe tu stála auta, která by v jiném kontextu byla sama o sobě hlavní hvězdou celé akce.

Reklama
Reklama
Concorso d´Eleganza Villa d´Este 2026
I tady mají veterány občas potíže.Foto: Eva Srpová

Jedna z nejvýraznějších stop byla letos i ta česká. Mezi prototypy hypersportů se objevila Praga Bohema, která ukázala, že i domácí automobilka může stát po boku světové špičky. Na slavnostní parade ji řídil Jan Martínek, šéfinženýr z Pragy.

„Poslali jsme sem letos přihlášku, nic se nejdřív asi měsíc nedělo a pak přišla zpráva, že by nás tu letos rádi měli. Ta atmosféra je neskutečná, ať už mezi sběrateli, ale především při jízdě po městě, kde jsou ulice obsypané lidmi, a pak na show ve Villa Erba pro veřejnost, kde jsou tisíce lidí,“ říká upřímně.

A právě to je na Concorsu typické. Vedle velkých jmen tu nečekaně fungují i malé značky a příběhy a překvapivě v souznění tu fungují jak stoleté veterány, tak fascinující sportovní auta bez ohledu na věk a moderní hypersporty.

A stejně těžké jako vybrat vítěze je i vybrat, o kterých autech vlastně psát. Každé z nich totiž působí, jako by si zasloužilo vlastní kapitolu.

Reklama
Reklama
Concorso d´Eleganza Villa d´Este 2026
Volkswagen W12 Nardo, jeden z nejvíc cool Volkswagenů historie. Jediný sériový kus na značkách (vznikly ještě tři prototypy) dnes vlastní Gregor Piëch, syn Ferdinanda Piëcha, někdejšího šéfa koncernu VW.Foto: Eva Srpová

Vedle sebe tu letos stál například jedinečný Lamborghini Countach v hnědém laku, který mu nečekaně slušel a dodával mu jiný, téměř elegantní charakter. O kus dál naprosto opulentní Duesenberg Type J, symbol amerického luxusu třicátých let, a vedle něj naopak subtilní Bugatti Type 37, jeden z pouhých osmi dochovaných kusů.

Silnou pozornost poutalo i Ferrari Testarossa Spider, existující jen ve dvou exemplářích, přičemž tento konkrétní kus byl navíc jediný postavený přímo v továrně Fiatu na přání Giovanniho Agnelliho.

Výrazný byl i Cadillac Eldorado Brougham z roku 1957, který přivezl americký sběratel Don Ghareeb, charismatický 83letý muž, který nikdy neodkládá svůj doutník. „Mám rád především americké vozy, tohoto Cadillaca vlastním asi 16 let a tři roky jsme ho pečlivě renovovali. Jsme tu už potřetí a je to tu úžasné,“ přiznává v rozhovoru.

A pak tu byla Ferrari sekce, která sama o sobě působila jako samostatná výstava. Mezi vrcholy patřilo i Ferrari 250 GTO, jehož hodnota přesahuje miliardu korun. „Jaké to je řídit auto, které stojí jako několik krásných rodinných vil?“ ptá se moderátor Simon Kidston, který Concorso moderuje už 25 let a svou kombinací znalostí, nadhledu a vtipu si získává respekt všech účastníků.

Reklama
Reklama
Concorso d´Eleganza Villa d´Este 2026
Bugatti 57C s karoserií Gangloff Aravis, vzniklo zřejmě šest kusů a do dnešní doby přežily tři.Foto: Eva Srpová

Majitel odpověděl, že by bylo hříchem s takovými auty nejezdit, protože byla stvořena pro extrémní rychlost – a sklidil za to potlesk.

A možná největší překvapení pro veřejnost nakonec nepřišlo z Itálie, Německa ani z Ameriky, ale z Wolfsburgu. 26letý Volkswagen W12 Nardò, supersport vyvinutý jako demonstrace technické síly koncernu, který chtěl dokázat, že se může měřit s Ferrari nebo Lamborghini. V roce 2002 vytvořil rekordní jízdu na okruhu Nardò, kdy celkem 7749 kilometrů ujel s průměrnou rychlostí 322 km/h.

Na Concorso ho přivezl Gregor Piëch, syn Ferdinanda Piëcha, který k autu řekl: „Pamatuju si ho jako dítě, bylo mi osm, když padl rekord, a byl jsem tím autem úplně fascinovaný. Jsem rád, že může připomenout i památku mého otce.“ Jde o jediný sériově homologovaný kus na značkách (vznikly ještě tři prototypy) a Gregor s ním navíc odjel z Concorsa zpět domů po vlastní ose.

Tento VW si získal srdce i Simona Kidstona. „Naživo jsem ho nikdy předtím neviděl, je to fascinující stroj. I když jsem tu po pětadvacáté, pokaždé mě něco ohromí. Letos třeba i ten Duesenberg, vidět jeho opulentnost naživo vedle ostatních je zkrátka svátek,“ dodává.

Reklama
Reklama

Na otázku, zda by tu rád viděl i další československé automobilky, přikyvuje. „Letos je tu současná Praga, v minulosti si pamatuji třeba Tatru 87, určitě by bylo hezké tu mít další historické vozy. Před pár lety jsem přijel do Prahy se svým Mercedes-Benzem 300 SL Gullwing na setkání veteránů a bylo to skvělé. Je cítit, že v Česku je silná veteranistická komunita.“

Reklama
Reklama
Reklama