Ferrari Luce má stát v přepočtu zhruba 13 milionů korun. Na aukci v Monterey ale kupec za první sériový model nového elektrického Ferrari zaplatil 40 milionů dolarů, tedy přes 830 milionů korun. Tím mužem je 87letý americký optometrista, investor a filantrop Herbert „Herbie“ Wertheim. Nosí výrazný červený klobouk a nejde jen o sběratelskou vášeň: celá částka putuje na vzdělávací projekty.
Typický červený klobouk, bílá košile, úsměv a věk, podle kterého byste ho na první pohled tipovali spíš na návštěvníka floridského golfového klubu než člověka, který právě utratil 40 milionů dolarů za auto.
Herbert „Herbie“ Wertheim ale na aukci v Monterey prostřednictvím telefonu koupil první sériově vyrobené Ferrari Luce. Za vůz, jehož běžná cena začíná na částce lehce přes 13 milionů korun, zaplatil více než 60krát tolik.
Kouzlo je ale v tom, že Herbie není klasický sběratel aut, který na stará kolena neví, co s penězi. Celá částka poputuje na vzdělávací a komunitní projekty Ferrari Foundation.
Na letošním Monterey Car Week tak padl jeden z nejpozoruhodnějších automobilových rekordů roku. Odhad aukční síně RM Sotheby’s totiž u Luce činil přibližně 23 milionů korun.
Navíc nejde o historický automobil, který by po desetiletí čekal v soukromé sbírce. A elektrické Ferrari navrch budí kontroverze.
A možná v tom spočívá část jeho mimořádnosti. Luce představuje pro Ferrari zásadní změnu, kdy čtyři elektromotory dávají dohromady více než 1000 koní, na stovku vůz zrychlí za 2,5 sekundy a jeho 800voltová architektura umožňuje velmi rychlé nabíjení. Od uvedení ale budí kontroverze pro svůj diskutabilní vzhled.
Vydražený vůz má specifikaci Tailor Made určenou pro americký trh a unikátní lak Madreperla Semi-Gloss, který podle dopadu světla přechází mezi zelenou a fialovou. Interiér je v odstínech Perla a Grigio Corvara a vůbec poprvé se u Luce obešel bez tradiční černé.
Auto, které se v aukci prodalo za 40 milionů dolarů, navíc ještě není hotové. Po aukci se vrátí do Maranella, kde dokončí finální kompletaci. Zákazník ho má dostat v prvním čtvrtletí příštího roku.
Aukční síň RM Sotheby’s se navíc vzdala obvyklé provize kupujícího, takže všech 40 milionů dolarů míří přímo na charitu.
Kdo ho vydražil
Bezprostředně po aukci ještě nebylo jasné, kdo za rekordním příhozem stojí. Sotheby’s jméno kupujícího nezveřejnila, brzy se ale ukázalo, že jde o stejného člověka, který na Monterey Car Week koupil už o rok dříve Ferrari Daytona SP3 za 26 milionů dolarů.
Také tehdy šlo o rekordní částku za nový vůz a peníze rovněž putovaly na charitu.
87letý dr. Herbert „Herbie“ Wertheim je optometrista, vynálezce, investor a filantrop. Ke koupi vozu se veřejně přihlásil a nechal se u něj vyfotit, jako vždy ve svém výrazném červeném klobouku, který se stal jedním z jeho poznávacích znamení. Majetek tohoto muže se odhaduje na několik miliard dolarů. A jeho příběh je možná zajímavější než samotná cena Ferrari.
Jak přišel k červenému klobouku
Wertheim si červený klobouk pořídil asi před dvaceti lety po výletu do Ekvádoru. Když si ho poprvé vzal na sebe do práce – v té době zrovna přednášel na lékařské fakultě – každý, koho potkal, mu prý říkal, jak mu to sluší. Po záplavě komplimentů to nakonec vzal s humorem a prohlásil něco ve stylu, že si ho už nikdy nesundá. A od té doby ho skutečně nosí prakticky všude: na aukcích, na univerzitních ceremoniích i na lodi o dovolené.
Postupně se z klobouku stal jeho osobní „brand“ a symbol. Sám o něm mluví jako o něčem, co mu dodává energii a kreativitu – na jedné z akcí floridské univerzity, kde po něm pojmenovali fakultu, studenti na jeho počest uspořádali „Red Hat Day“, kdy si červené klobouky nasadili studenti i vyučující.
Z kluka, který utíkal ze školy, k miliardám
Wertheim se narodil 23. května 1939 ve Filadelfii v rodině židovských přistěhovalců, kteří do Spojených států uprchli před nacistickým Německem. Rodina nějaký čas bydlela nad pekárnou a později se přestěhovala na Floridu.
Jak zmínil v mnoha rozhovorech, jeho dětství nemělo mnoho společného s životem budoucího miliardáře. Měl těžkou dyslexii, ve škole se mu nedařilo a v pubertě často utíkal z domova. Přivydělával si například sběrem pomerančů.
Zlom přišel v 17 letech, kdy nastoupil do amerického námořnictva. Právě tam se ukázalo, že problém nebyl v tom, že by byl málo inteligentní. Vynikal v mechanice a technických oborech a později se dostal i k práci na přístrojovém vybavení pro pilotované lety NASA.
Po odchodu z námořnictva vystudoval optometrii a v roce 1969 vyvinul speciální UV barvivo pro plastové brýlové čočky. Podle jeho vlastního vyprávění si první směs připravoval doslova v plechovce od kávy.
O rok později založil společnost Brain Power Inc. (BPI), která se zaměřila na optické technologie a diagnostické produkty pro oční lékaře. Firma postupně získala více než 100 patentů a autorských práv a její produkty používaly společnosti jako Bausch & Lomb, Zeiss nebo Polaroid.
A peníze, které vydělal, později začal systematicky přesouvat do akcií. Jeho investiční strategie byla dle jeho vyprávění jednoduchá. Hledal kvalitní společnosti, technologie, kterým věřil, a především akcie držel dlouho.
Akcie Applu koupil při vstupu firmy na burzu v roce 1980. O šest let později udělal totéž s Microsoftem. Obě investice podle dostupných údajů stále drží.
Ještě výrazně lepší obchod ale přišel v roce 1992. Tehdy Wertheim investoval zhruba 5 milionů dolarů do společnosti Heico Corporation, dodavatele pro letecký a elektronický průmysl. Dnes má jeho podíl hodnotu přes 800 milionů dolarů a Wertheim je největším individuálním akcionářem společnosti.
Jeho majetek se podle různých odhadů pohybuje zhruba mezi 2,3 a 5 miliardami dolarů a americký Forbes ho kdysi označil za „největšího investora, o kterém jste nikdy neslyšeli“.
66 milionů dolarů za dvě Ferrari
Wertheimovo rozhodnutí utratit stovky milionů korun za Ferrari má také jinou motivaci. Nejde o sběratelskou vášeň, peníze vždy míří na charitu. Stejně jako letošních 40 milionů dolarů za Luce i loňských 26 milionů zamířilo na podporu Ferrari Foundation. Herbie totiž „rozdává“ peníze na vzdělání.
Ferrari Foundation je americká veřejně prospěšná organizace podporující mimo jiné vzdělávací a komunitní projekty, od stipendií a technického vzdělávání mladých lidí až po pomoc komunitám zasaženým přírodními katastrofami.
Wertheim spolu se svou manželkou Nicole rovněž vede od roku 1977 rodinnou nadaci Dr. Herbert and Nicole Wertheim Family Foundation. Americkým univerzitám daroval přes 100 milionů dolarů a jeho jméno dnes nesou celé vzdělávací instituce, včetně Herbert Wertheim College of Medicine na Florida International University.
Je také signatářem Buffettova a Gatesova Giving Pledge, v němž se nejbohatší lidé světa zavazují věnovat alespoň polovinu svého majetku na dobročinné účely.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Pikora: Měl jsem chuť složit mandát. Babiše kontrolujeme, bez Motoristů by byl vyšší deficit
Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.
Tajemný Zeman o prezidentské kandidatuře: „Uvažovat můžeme o čemkoliv lákavém“
„Láká mě to.“ Touto odpovědí na dotaz, zda nezvažuje návrat na Hrad, exprezident Miloš Zeman rozvířil velkou debatu. Dokonce na jeho možnou kandidaturu reagoval současný prezident Petr Pavel. Server Aktuálně.cz se proto zeptal Zemana, jak vážně to se svou další kandidaturou myslí. „Uvažovat ještě neznamená jednat,“ řekl exprezident.
„Sundejte si klaunské nosy.“ Ukrajinec se z údajně dobytého města vysmál Putinovi
„Pod kontrolou ruské armády je nově čtrnáct obcí, včetně města Svjatohirsk, které jsme obsadili včera,“ oznámil ruský prezident Vladimir Putin prvního září. Svjatohirsk je historické město v Doněcké oblasti, známé především svým monumentálním pravoslavným klášterním komplexem. Ukrajinci však jeho tvrzení vyvrací.
Stačí posunout jídlo o hodinu. Nová studie ukazuje na nenápadný zvyk spojený s rizikem infarktu
O víkendu si přispíte, snídani posunete a večeře se protáhne do pozdějšího večera. Zdánlivě nevinná změna režimu ale může mít větší význam, než se dosud předpokládalo. Nová studie, která celkově sledovala více než sto tisíc lidí, ukazuje, že u mužů souvisí každý další hodinový posun v čase jídla s citelně vyšším rizikem srdečních onemocnění.
Pozor na nejsložitější volby. Jedna chyba v křížkování a hlasy přijdou vniveč
Systém komunálních voleb je v Česku ten nejsložitější. Ve velkých městech je specifické, že se kromě zastupitelstva celého města volí také zastupitelstva jednotlivých městských částí nebo městských obvodů. Lidé si musí dát pozor, jak správně dát své hlasy. Jedna chyba může znamenat zneplatnění celého lístku.