Rok po „Táboru Pionýrů“ pojmenovaném po padesátkových Jawách jsme se na mlýn v Hradčanech-Kobeřicích vrátili kvůli větším strojům – Jawám 250 a 350 typ 353/354, přezdívaným Kývačka. Čekala nás rozebraná 350, tvrdohlavý motor, který nechtěl povolit ani po půlnoci, díra v karburátoru a spousta důvodů, proč je Jawa kemp jedno z nejlepších míst pro podobně „postižené“ blázny.
Na mlýn v Hradčanech-Kobeřicích na Prostějovsku jsme jeli podruhé. Loni jsme tu s partou nadšenců rozebírali a zase skládali malé fichtly na „Táboře Pionýrů“. Letos nás čekala jiná várka strojů – větší, těžší a s pověstí, která jim dala i přezdívku. Jawy 250 a 350, typ 353/354, zvané Kývačky.
Na plácku před mlýnem se jich pro náš účel sešlo několik. Někdo dorazil na vlastní „Kejvě“, jiný ji přivezl na valníku, další přijel s nářadím a chutí konečně pochopit, proč se motorka, kterou doma roky opatrovává, chová nebo naopak nechová tak, jak má. A nikdo se tu nad nikoho nepovyšuje.
Sešla se tu parta, která si nerozumí přes společnou vášeň jen povrchně – přijeli lidé od začátečníků po ty, kteří si svoje stroje nejen servisují, ale občas i celé renovují.
Duší celé akce byl opět Petr Burian, v komunitě známý jako Kenny, renovátor, lakýrník a majitel muzea motorek, který na svém mlýně pořádá kromě srazů patinovek a bastlů i tyhle pracovní víkendy. Loni to byl pouze Pionýr, letos se řada dostala i na Kývačku – a Kenny už dopředu avizoval, že v budoucnu přijdou na řadu i takzvané třiapůlky, typy 634 a 640.
Hlavním servismanem byl zase Oldřich Dohnal, kterého se můžete zeptat snad na cokoli a odborně a hlavně polopatě vysvětlí všechny servisní postupy a poradí, jak se vyvarovat chyb, protože sám motorky renovuje profesionálně.
A zdatně mu sekundoval Petr „Dolin“ Doležal, autor knih Motocykly v Československu, který na motorkách Jawa jezdí po světě a umí o nich i skvěle přednášet.
Škola hrou, ne přednáška k usnutí
Hned první večer bylo jasné, že se nikdo nebude tvářit jako učitel před tabulí. „Nebudeme to dělat jako na táboře Pionýrů, kdy chceme postavit motorku úplně od podlahy – jdeme na to pomalu,“ řekl Kenny hned na úvod a vysvětlil, že tentokrát nepůjde o stavbu jednoho stroje, ale spíš o to ukázat na několika motorkách najednou, co všechno na Kývačce dělá problémy a jak se to řeší.
Žádné prezentace, žádné suchopárné výklady – jen ruce, nářadí a motorky rozestavěné po dvorku. A že bylo na co se ptát. Jeden z účastníků, Zdeny, nabídl k práci svou vlastní 250. Na řadu tak přišlo přidření motoru, karburátor, ve kterém jsme našli miniaturní dírku, a proto byl v garáži pořád cítit benzín, taky jsme přišli společně na to, proč se plynové lanko nevrací samo. Ve skutečnosti za to mohla gumová rukojeť.
Došlo na seřízení zapalování i to, jak nejjednodušeji promazat kuličky v hlavě rámu, ložiska v kolech a klece brzd. A ještě přišla řeč i na běžnou údržbu a tipy na spolehlivé náhradní díly a oleje.
Kenny na to navázal vlastním plánem: rozebrat jednu 350 v patině a na ní ukázat, co se dá ze starého stroje ještě použít a co už opravdu ne, předvést repas čepu kyvky, výměnu ložiska řízení, výměnu ložiska rozety a opravu díry na čepu stojanu, také se řešilo zapalování a karburátor.
Na stroji, který přivezl Lukyn, se měl vyndat motor a celý ho rozebrat a zase složit.
Kývačka, která se nechtěla dát
Realita ale, jako obvykle, s plánem trochu zamávala. Lukynova 350 vypadala jako typický patinový stroj, který stačí mechanicky srovnat dohromady, ostatně na to si na kemp přivezl i spoustu nových dílů – jenže motor se rozhodl, že se rozebírat nebude. Hodiny práce, proklínání, různé páky a přípravky, a motor pořád drželpevně, jako by byl přivařený.
Většina party se kolem půlnoci vzdala a šla spát, ale poslední dvojice se nevzdávala ještě ve dvě ráno – zkoušeli všechno možné, jen aby se ten zatvrzelý blok konečně rozestoupil. Ne všechno jde publikovat, ale to, co jsme společně na kempu zažili, se pak bude vyprávět ještě roky.
Vedle toho šla práce na Zdeňkově přidřeném motoru mnohem hladčeji – a možná i efektněji. Přidření uvnitř válce jsme se s pomocí Oldy naučili vyleptat kyselinou chlorovodíkovou, válec se pak vyčistil a motor se zase složil. Když ho pak Zdeny poprvé nastartoval, běžel krásně, jako by se nic nestalo.
Předstih na budík i na šroubovák
Kromě velkých rozborek se řešily i menší, o to důležitější detaily. Jedním z momentů, který si člověk odnese, i když sám neopravuje motorky každý den, bylo seřizování předstihu a odtrhu – tedy přesného nastavení okamžiku, kdy se otevřou kladívka a zapalovací svíčka vyšle jiskru.
Dělalo se to hned dvěma způsoby: klasicky pomocí budíku a přípravku s měrnou tyčkou, a pak i improvizovaně, se šroubovákem zasunutým do hlavy válce místo svíčky, aby bylo cítit, kdy píst dosáhne bodu těsně před horní úvratí. Na odtrh jsou nejvhodnější kovové proužky, na cestě by pak improvizovaně posloužil papírek.
Proto dává smysl na takové kempy jezdit - kdo má doma staré motorky, umět si předstih nastavit se zkrátka hodí a tohle je přesně ten úkon, u kterého pomůže, že vám to předvede někdo zkušenější.
A čím častěji je člověk u rozborky, tedy u půlení motoru, tím víc mu to, jak všechno funguje, dává smysl.
To, čemu se říká „jawení“
Kdo na podobné akci nikdy nebyl, těžko pochopí, proč se lidé, kteří se předtím osobně neznali, sejdou na mlýně a během dvou dnů si připadají jako parta, která spolu jezdí roky. Vžil se pro to termín „jawení“ – a je těžké ho přesně definovat.
Je to ten moment, kdy vás všechny stejně vášnivě baví rozebrat něco, co jinému připadá jako beznadějný kus starého železa. Je to pocit sounáležitosti, který nepotřebuje dlouhé vysvětlování, protože stačí, že někdo umí vyčistit karburátor a druhý zase ví, jak se vyndává ložisko rozety, a najednou jste tým.
A je to i ten okamžik, kdy si po dvou dnech u motorů všichni sednou na motorky a různé roztomile zbastlené traktůrky s jawáckými motory, z nichž mnohé Kenny vytáhl z mlýna, aby co nejvíc účastníků z party mohlo jet na vlastním stroji, a společně vyjedou na výlet do polí na Moravě. A někdo i na motorce, kterou právě sám opravil, jiný jen jako doprovod v autě, ale všichni se sejdou na stejném místě uprostřed ničeho, spokojení, od oleje, ale zkrátka spolu.
Zdánlivě obyčejná věc. Pár „bláznů“, pár motorek, kus krajiny. Ale právě proto je to tak opravdové.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Mučení a špatné zacházení. Rusko stále drží v zajetí tisíce ukrajinských civilistů
Více než 16 tisíc civilistů, které Rusko zadrželo od začátku války proti Ukrajině, je podle odhadů OSN stále zbaveno svých svobod: mnozí z nich jsou zadržováni v izolaci či z důvodů, které odporují mezinárodnímu právu. Na pondělním neformálním zasedání Rady bezpečnosti OSN to uvedla asistentka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Claudia Fuentesová Julioová.
ŽIVĚ Teherán zveřejnil video s Modžtabou Chameneím, není ale jasné, kdy bylo pořízeno
Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.
Ukrajinský rodák sahal po medaili pro Česko. Euforii překazilo sedm centimetrů a přešlap
Český kladivář Volodymyr Myslyvčuk skončil na mistrovství Evropy v Birminghamu čtvrtý výkonem 79,42 metru. K medaili mu scházelo sedm centimetrů. V poslední sérii překonal třicetiletý ukrajinský rodák hranici 80 metrů, ale útok na stupně vítězů mu překazil přešlap.
ŽIVĚ Lyon - Sparta 1:0. Pražany stíhá pohroma za pohromou, Ševínský byl vyloučen
Sledujte online přenos z odvetného utkání třetího předkola fotbalové Ligy mistrů mezi Olympiquem Lyon a Spartou Praha.
Nejméně 240 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii
Pondělní zemětřesení v Kolumbii podle posledních údajů samosprávných celků zabilo nejméně 240 lidí. Zraněných je přes 1000. Nejvíce mrtvých hlásí Cali, což je třetí nejlidnatější kolumbijské město. Zemětřesení o síle 7,4 stupně zasáhlo takzvaný kávový region.